Článek
Sobibor, 14. října 1943, přesně 16 hodin. Do krejčovské dílny vyhlazovacího tábora vchází četař SS Siegfried Graetschus. Chce si vyzkoušet novou uniformu.
Čeká ho tam mladý vězeň Jehuda Lerner.
„Trvalo to asi tisícinu vteřiny,“ popsal to Lerner po letech. „Rozsekl jsem mu lebku na dvě části.“
Byl to první úder povstání, na které vězni tajně čekali měsíce. Do hodiny bylo mrtvých jedenáct z šestnácti Němců přítomných toho dne v táboře.
Tábor postavený na vraždění
Sobibor vznikl na jaře 1942 v bažinaté krajině jihovýchodního Polska, poblíž železniční trati mezi Lublinem, Chełmem a Włodawou. Patřil spolu s Bełżcem a Treblinkou mezi tři vyhlazovací tábory Akce Reinhard – tajného nacistického programu na vyvraždění polských Židů.
První transport dorazil 3. května 1942. Většina lidí, které přivážel, mířila rovnou do plynových komor. Jen do konce července 1942 tu zahynulo nejméně 61 400 Židů, převážně z Německa, z Protektorátu Čechy a Morava a ze Slovenska. Poté nacisté tábor během dvou měsíců „zmodernizovali“ tak, aby se v něm dalo zabíjet až 1 300 lidí najednou.
Za necelý rok a půl provozu v Sobiboru zahynulo podle novějších historických odhadů nejméně 167 tisíc lidí, starší prameny uvádějí až čtvrt milionu obětí.
Podzemí, které přežilo první porážku
Jen hrstka mladých vězňů zůstávala naživu déle než pár hodin – ti, kdo obsluhovali plynové komory a udržovali chod tábora. Mezi nimi se pod vedením Leona Feldhendlera, bývalého předsedy židovské rady ve Żółkwi, zformovala tajná odbojová skupina.
Nebyl to první pokus o útěk. V červnu 1943 tajně hloubila tunel skupina vězňů z takzvaného Sonderkommanda – lidí nucených pracovat přímo ve vyhlazovací části tábora, kde likvidovali těla zavražděných. Němci tunel odhalili dřív, než ho stihli použít, a celou pracovní skupinu za trest popravili. Sobibor byl navíc jediný z táborů obehnaný nejen ostnatým drátem, ale i vodním příkopem a minovým polem.
Feldhendlerova skupina potřebovala něco jiného než tunel. Potřebovala vojáka.
Důstojník, který přišel v uniformě
V září 1943 dorazil do Sobiboru transport sovětských válečných zajatců – první, který přivezl ruské Židy. Mezi nimi byl i Alexandr Pečerskij, bývalý důstojník Rudé armády zajatý Němci v roce 1941.
Disciplinovanost nově příchozích a to, že si směli ponechat uniformy, zvedly morálku ostatních vězňů. Z osmdesáti mužů vybraných toho dne na práci v táboře byl i Pečerskij – zbytek transportu zavraždili ještě týž den.
„Přemýšlel jsem o budoucnosti. Měl bych se pokusit utéct sám, nebo s malou skupinou? Měl bych opustit zbytek vězňů a zanechat je smrti a mučení? To jsem v duchu odmítl,“ napsal později Pečerskij ve svých pamětech Útěk ze Sobiboru.
Spojil se s Feldhendlerovou skupinou a s pomocníkem Šlomo Leitmanem začal plánovat. Cíl byl dvojí: dostat ven co nejvíc vězňů a zabít co nejvíc esesáků a dozorců. Pak se připojit k partyzánům.
Hodina, ve které zemřelo jedenáct Němců
Den D nastal 14. října 1943. Podle plánu měli být němečtí důstojníci po jednom vylákáni do dílen pod záminkou vyzkoušení nové uniformy nebo obuvi – a tam tiše zabiti sekyrami a noži, aby výstřel nevzbudil poplach předčasně.
V 16 hodin zahájil útok v krejčovské dílně Jehuda Lerner zabitím četaře Graetschuse. Podobné scény se odehrály i v dalších dílnách. Do jedné hodiny bylo mrtvých jedenáct z šestnácti Němců přítomných v táboře.
V 17 hodin, při obvyklém večerním apelu, zůstaly v táboře už jen ukrajinské stráže a hrstka zbylých nacistů. Chaos byl na spadnutí – dozorci zahájili palbu, několik povstalců zastřelili. Mezi mrtvými těly vězňů a dozorců se stovky vězňů rozprchly do okolních lesů.
Útěk, který přežila jen hrstka
Cesta ke svobodě vedla přes vodní příkop, ostnaté dráty i minové pole. Kolem tří set vězňů se podařilo z tábora uprchnout. Řadu z nich na útěku dopadli a zabili – ať už Němci, nebo místní kolaboranti. Války se nakonec dožilo jen několik desítek z nich.
Sobiborské povstání spolu s tím v Treblince o dva měsíce dřív zůstává jediným úspěšným organizovaným povstáním v dějinách nacistických vyhlazovacích táborů. Po útěku dal Heinrich Himmler rozkaz tábor okamžitě uzavřít a srovnat se zemí.
Přeživší, kteří nenašli klid
Ani přežití vzpoury nakonec nebylo zárukou bezpečí. Leon Feldhendler unikl z tábora živý – zavraždili ho ale v Lublinu krátce po osvobození. Podle jedněch zdrojů ho zabili polští antisemitští nacionalisté, podle jiných šlo o ozbrojenou loupež.
Alexandr Pečerskij se po útěku připojil k partyzánům a pak k Rudé armádě, se kterou bojoval až do konce války. Doma v Sovětském svazu ho ale čekalo další příkoří – v roce 1948 ho v rámci Stalinovy kampaně proti takzvanému „bezkořennému kosmopolitismu“ zatkli spolu s bratrem, přišel o práci a několik let si vydělával šitím na zakázku. Norimberský tribunál i izraelský soud s Adolfem Eichmannem chtěli Pečerského jako svědka, sovětské úřady mu ale vycestovat nedovolily – dovolily mu jen omezenou výpověď natočenou pod dohledem KGB v Moskvě. Zemřel takřka v zapomnění 19. ledna 1990 v Rostově na Donu.
Tři týdny do Dožínek
Sobiborské povstání mělo následky, které daleko přesáhly samotný tábor. Německé velení bralo vzpouru jako důkaz, že i zbylí Židé v pracovních táborech Lublinského distriktu představují bezpečnostní riziko. Necelé tři týdny po útěku, 3. listopadu 1943, spustili nacisté Akci Dožínky – největší jednodenní masakr celého holokaustu, při kterém v táborech Trawniki, Poniatowa a Majdanek zavraždili přes 42 tisíc lidí.
Odvaha několika stovek vězňů v Sobiboru tak nakonec zaplatila i za životy tisíců dalších lidí, kteří o povstání možná nikdy ani neslyšeli.
Zdroje:
Povstání v Sobiboru (1943) Holocaust.cz, Institut Terezínské iniciativy Dostupné z: https://www.holocaust.cz/dejiny/soa/Nacionalnesocialisticke-konecne-resenkonecne-reseni-zidovske-otazky-v-evrope/hromadne-deportace-do-koncentracnich-a-vyhlazovacich-taboru/povstani-v-sobiboru-1943/
Povstání v koncentračním táboře Sobibor: Začalo drsným činem v krejčovské dílně Deník.cz, 14. října 2023 Dostupné z: https://www.denik.cz/historie/povstani-v-koncentracnim-tabore-sobibor-holokaust.html
Alexandr Pečerskij Wikipedie Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Pe%C4%8Derskij
Největší útěk z koncentračního tábora za druhé světové války. Před 75 lety uprchla polovina lidí ze Sobiboru iROZHLAS, 14. října 2018 Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/sobibor-koncentracni-tabor-vyroci-utek_1810141200_pj
Vzpoura ve vyhlazovacím táboře Sobibor. Vězni povstali před 80 lety, většina z nich nepřežila EuroZprávy.cz, 14. října 2023 Dostupné z: https://eurozpravy.cz/magazin/vzpoura-ve-vyhlazovacim-tabore-sobibor-vezni-povstali-pred-80-lety-vetsina-z-nich-neprezila.fdq5cykr
Vyhlazovací tábor Sobibor 1943: Židé se vzepřeli smrti Dotyk.cz Dostupné z: https://www.dotyk.cz/historie/sobibor-zide-utek/
Největší povstání v táboru smrti. Vězni ubili bachaře a uprchli Echo24.cz, 14. října 2018 Dostupné z: https://m.echo24.cz/a/S34AQ/nejvetsi-povstani-v-taboru-smrti-vezni-ubili-bachare-a-uprchli
Útěk z jednoho z nejstrašnějších míst na světě: Vzpoura v táboře smrti Sobibor G.cz, 12. dubna 2019 Dostupné z: https://g.cz/utek-z-jednoho-nejstrasnejsich-mist-na-svete-vyroci-vzpoury-v-tabore-smrti-sobibor/
Sobibor Uprising United States Holocaust Memorial Museum, Holocaust Encyclopedia Dostupné z: https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/sobibor-uprising
Sobibór (tábor) Encyklopedie Institutu Terezínské iniciativy Dostupné z: https://www.holocaust.cz/en/history/concentration-camps-and-ghettos/sobibor-3/
Timeline Museum and Memorial in Sobibór Dostupné z: https://www.sobibor-memorial.eu/en/timeline
Alexander Pechersky Wikipedia (anglická verze) Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alexander_Pechersky
Leon Felhendler Wikipedia (anglická verze) Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Leon_Felhendler </content>
