Článek
Motto:
„Vztah k Rusku je spíše záležitostí mentality než politické orientace“
(jak vyplývá mj. i z „Vlasteneckých výletů“ na Ukrajinu)
Vlastenci na výletě
Jelikož mě unavuje donekonečna opakovaně házet hrách argumentů na zeď dezolátské ignorance (ale i proto, že většina politologů při pokusu o „osvětu“ dezolátů zabředává do sáhodlouhých kontraproduktivních filozofujících polemik) pokusil jsem se zde shrnout nejfrekventovanější narativy (mýty, lži a mystifikace) rusofilů a doplnit je stručnými polopatickými kazuistikami a protiargumenty. Většina zásadních pravd bývá totiž zcela jednoduchá. Tudíž se zde nebudu ohánět ciframi a statistikami, které stejně dezoláti zpochybní (a ostatní si najdou sami), ale zaměřím se na fakta, k jejichž posouzení stačí průměrné IQ a trochu kritického uvažování.
Dezolátské rádoby „argumenty“ a FAKTA:
RUSKÉ PRÁVO NA DONBAS / KRYM
Je stejně relevantní jako německé nároky na Sudety / Maďarské na Felvidek, rakouské na někdejší území Rakousko-Uherska nebo španělské na celou Latinskou Ameriku. Případně jako francouzské nároky na oblast Maghrebu, která podléhala Francii též déle, než byl třeba severní Kavkaz součástí Ruského impéria !
Potenciální rakouské „odvěké nároky“ v ruském stylu:
Všichni by mohli argumentovat ruskými frázemi o staleté nadvládě a kulturním a historickém poutu, poukazujíc na staré mapy a selektivně vybrané historické dokumenty.
Jakmile bychom však tento ruský narativ akceptovali v případě Krymu a Donbasu a uznali jej jako precedens, nastane krvavé domino, během kterého se zhroutí všechny evropské hranice a celé mezinárodní uspořádání, které je v souladu s Chartou OSN.
Mimochodem stejný „historický nárok“ na Krym by mohlo klidně prosazovat Turecko, jakožto nástupnický stát Krymského chanátu (jelikož šlo o vazalský stát Osmanské říše), a Mongolsko si uplatnit „historický nárok“ na většinu území Ruska, oháněje se mapou Mongolské říše z dob Čingischána!
Expanze mongolské říše v letech 1206–1294
Více viz třeba článek Ruský „historický nárok“ na Krym je stejně pofidérní jako německé „odvěké právo“ na Sudety
...
SEBEURČENÍ OBYVATEL KRYMU / DONBASU VERSUS ČEČNA / KAVKAZ
Stejné právo na SEBEURČENÍ, kterým se Kreml ohání v případě různých ruskojazyčných separatistických regionů, Rusko trvale odpírá obyvatelům podmaněných neruských regionů Ruské federace.
Odpovědí na požadavek sebeurčení Čečenců a Ingušů, kteří jednoznačně nemají s Rusy nic společného, bylo plošné bombardování, ostřelování, vypalování vesnic a vyvraždění ¼ čečenského obyvatelstva!
Viz např. YouTube kanál
a mé články:
KRYM JAKO CHRUŠČOVŮV DAR UKRAJINĚ
Historický nesmysl vyvrácený již samotným následným uznáním hranic Ukrajiny po rozdělení SSSR ruskou vládou (včetně Putina) i světovým společenstvím (OSN).
Snadno lze ostatně dohledat i dokumenty o legislativním procesu někdejšího předání Krymu pod jurisdikci UkrSSR, stejně jako příslušné deklarace Ruské vlády.
Dohoda z Bělověže z 8. prosince 1991 výslovně uvádí, že jednotlivé smluvní strany „vzájemně uznávají a respektují územní celistvost a nedotknutelnost stávajících hranic“. Což znamená, že signatářské státy uznaly tehdejší linii hranic, podle kterých je součástí Ukrajiny i tzv. levobřežní Ukrajina (na východním břehu Dněpru). Východní hranice Ukrajiny (s Ruskem), je navíc ošetřena například i Rusko-ukrajinskou smlouvou z roku 2004.
Mimochodem, pokud Rusko považuje dnes dokumenty o připojení Krymu k Ukrajině za právně irelevantní, proč by měli Číňané považovat někdejší vynucené smlouvy z Ajgunu o zřeknutí se Vnějšího Mandžuska za něco jiného než cár papíru? Stejně jako není z tohoto hlediska jen cárem papíru i Pekingská smlouva z r. 1860, kterou podepsal čchingský císař Sien-feng, vládce dávno neexistující Říše Čung-kuo, navíc jednoznačně pod hrubým nátlakem?
Více viz třeba článek Ruský „historický nárok“ na Krym je stejně pofidérní jako německé „odvěké právo“ na Sudety
...
POTLAČOVÁNÍ RUŠTINY NA VÝCHODNÍ UKRAJINĚ?
1) zmíněný kontroverzní „jazykový zákon“ nevešel ani v platnost a
2) měl obdobné parametry jako ruský zákon o úředním jazyce[1];
Na Ukrajině neexistuje žádný zákaz ruštiny, ale jazykové zákony z let 2019 a 2021 posílily postavení ukrajinštiny jako jediného státního jazyka a omezily užívání ruštiny ve veřejné sféře (média, služby, státní správa), přičemž po invazi v roce 2022 došlo pochopitelně k výraznému omezení užívání ruštiny i v soukromí a kultuře, jelikož je vnímána jako jazyk okupantů.
3) Rusofilové samozřejmě už vůbec nezmiňují staletí potlačování ukrajinštiny ruskými režimy (viz např. věznění a vyhnanství ukrajinských osvícenců, jako byl Taras Ševčenko, za šíření ukrajinštiny). Ukrajinský básník Taras Ševčenko byl poslán do vyhnanství a dostal osobní zákaz psát od samotného cara Mikuláše I. Důvodem trestu byly jeho básně v ukrajinštině, které kritizovaly režim a hájily svobodu Ukrajiny. Carské úřady považovaly Ševčenka za jednoho z nejnebezpečnějších politických vězňů. Ševčenko strávil ve vyhnanství deset let (1847-1857).
Nejvýznamnějším protiukrajinským krokem vlády Alexandra I. bylo vydání dekretu, který zakazoval používání ukrajinského jazyka ve vyučovacím procesu a v administrativě v r. 1804. [2]
4) I Češi žádající o slovenské občanství musí absolvovat test ze slovenštiny a občané RF jsou nuceni též s úřady komunikovat rusky a nikoliv tatarsky, nanajsky, dolgansky nebo jakutsky!
Podrobnosti viz
...
UKRAJINSKÝ NÁROD NEEXISTUJE / UKRAJINCI NEMAJÍ NÁROK NA VLASTNÍ STÁT ?
Podle stejného měřítka neexistují ani národy bývalé Jugoslávie (Makedonci, Bosňáci, Černohorci atd.), Moldavska, Norska, BENELUXU, Švýcarska, Rakouska, Slovenska, Portugalska nebo Latinské Ameriky … které jsou ruským pohledem jen pouhou odnoží Srbů, Němců, Francouzů, Španělů atd. … a tudíž nemají nárok na vlastní stát.
Ruské názory se opírají o pochybný archaický koncept národa jakožto etnického celku, na rozdíl od současného / moderního chápání národa jako entity vymezené geopoliticky, kulturně a historicky.
MÝTUS O SLOVANSKÉM BRATRSTVÍ JAKO TROJSKÝ KŮŇ RUSKÉHO IMPERIALISMU
Společné kořeny slovanských národů jsou NESMYSL. Ruský národ se konstituoval de facto v 8. až 18. století, tedy v době, kdy naši předkové (západní Slované) dávno opustili někdejší pravlast. Během 1000 let po odchodu „západních Slovanů“ z oblasti mezi Volhou, Dněprem a Baltem docházelo v tomto prostoru k intenzivnímu míšení zdejší populace jednak s příchozími migračními vlnami (altajsko-uralských, turkických a mongolsko-mandžuských etnik) a od 16. století – v souvislosti s rozšiřováním ruské nadvlády nad Sibiří – s tamními domorodými etniky (např. samojedskými). Tudíž kromě podobného jazyka, nemáme s dnešními Rusy téměř nic společného, ani kulturu, ani historii, ani genetiku. „Slovanská“ DNA je totiž třeba v západních Čechách stejně řídce rozšířená jako v Tatarstánu.
Polopaticky si můžeme onu všeslovanskou spřízněnost ilustrovat na kulinářské analogii: Představme si, že vaříme hovězí guláš, z něho následně část odebereme a do základu přidáme kysané zelí, houby a smetanu, zatímco do zbývající části postupně přidáváme sójovou omáčku, ústřice, rýžové víno, arašídy a bambusové výhonky. Nikdo asi nepochybuje, že vzniknou dvě naprosto odlišné verze pokrmu, ačkoliv obě obsahují jisté společné původní ingredience. Obdobně je to i s oním genetickým míšením, na jehož konci jsou diametrálně odlišné mutace „slovanstva“.
Podrobně viz články
Ruský Mordor je jiná civilizace aneb Fatální dopady genetického mísení denisovanů a druhu homo longi
S TÍM SOUVISÍ
MÝTUS O RUSKU JAKO SPÁSE SLOVANSTVA
Rozumnému člověku dojde sama absurdnost tohoto tvrzení, vidí-li, že Rusové si podmaňují a vraždí za pomoci Burjatů, Jakutů, Tuvinců, Baškirů, Čečenců a žoldáků z komunistické Koreje, Afriky a Střední Asie, a s podporou iránských ajatolláhů slovanské Ukrajince.
Viz mé články:
Nebo, že se tento „patron Slovanstva“ bratří s úhlavními nepřáteli Slovanů i křesťanstva: s afghánským Tálibánem, čínskými, barmskými a korejskými komunisty, arabskými diktátory a islámskými teroristy z Hamásu a Hizballáhu.
… a externí zdroje:
ZÁCHRANA TRADIČNÍCH HODNOT A KŘESŤANSKÝCH TRADIC?
Za pomoci odsouzených vrahů, sexuálních zločinců a lupičů zverbovaných z ruských věznic? A muslimských, šamanistických, buddhistických a komunistických žoldáků?
Viz články:
Zatímco vykřikují Jsme Rusové, s námi je Bůh! Putin hrozí jadernými zbraněmi, ruský patriarcha hrozí peklem … a žehná zbraním v rukou nejspornějšího odpadu ruské společnosti:
Sama o sobě vypovídá o pokrytectví ruského režimu skutečnost, že ruské bomby kromě ukrajinských škol, nemocnic a muzeí ničí i tamní pravoslavné kostely. K 1.12. 2025 bylo na Ukrajině v důsledku plnohodnotné ruské invaze zničeno nebo poškozeno kromě stovek památek kulturního dědictví, zdravotnických zařízení a škol, i na 700 církevních budov, chrámů, klášterů a kaplí … a po celém Rusku se nachází stovky rozvalin křesťanských chrámů a klášterů, němých svědků ruské lhostejnosti k oněm kulturním a duchovním tradicím (na které se Kreml odvolává):
Další externí zdroje:
Zlo a surovost jsou prostě zasety hluboko v dějinách Ruska. A Rusové jsou navíc na své zločiny pyšní
Zatímco naši rusofilní dezoláti typu „Brat za brata“ hrdě nosí na prsou svatojiřské stužky a další symboly ruské agrese, samotní Rusové se již začínají bát oněch „frontových hrdinů“:
Viz též dokumenty na kanálu YouTube: „Trosky křesťanského Ruska a pravoslavných tradic jako důkaz lživé ruské rétoriky o Kremlu jako obránci Slovanstva a tradičních hodnot“: https://youtube.com/playlist?list=PLHdn8y5MfN9zvF7hgpLLhBqLK34EF2rE9&si=zhwUqIDNNdxUfaCL
a kanál VÁLKA NA UKRAJINĚ – Genocida ve jménu slovanského bratrství: https://www.youtube.com/playlist?list=PLHdn8y5MfN9z0hAAr936ertldjOV3EZD_
TEROR VŮČI RUSKOJAZYČNÝM OBČANŮM JAKO PODNĚT K RUSKÉ GENOCIDĚ UKRAJINCŮ?
1) Zveličování a mystifikace;
2) Vesměs šlo o ojedinělé výstřelky extrémistů z obou stran, provokované ruským tajnými službami;
3) I v době bojů v oblasti Doněcka např. fungovaly vzájemné kontakty a pohyb obyvatel separatistických oblastí se zbytkem Ukrajiny (osobně jsem byl svědkem fungování železnice / vlakového spojení LUHANSK-CHARKOV i na podzim 2014)
Tvrzení o genocidě nebo teroru vůči ruskojazyčné menšině na Ukrajině byla Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) a dalšími nezávislými organizacemi shledána jako falešná a nepodložená. Rusko tato obvinění zneužívá k legitimizaci své invaze.
Ruskojazyčné obyvatelstvo je ve skutečnosti jednou z největších obětí ruské agrese. Města na východě a jihu Ukrajiny, kde se mluvilo převážně rusky (např. Mariupol nebo Charkov), byla ruskou armádou masivně bombardována a zničena.
Od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 došlo k posílení ukrajinské občanské identity, která přesahuje jazykové a etnické hranice. Mnoho dříve ruskojazyčných Ukrajinců se rozhodlo přejít na ukrajinštinu jako symbol odporu proti agresorovi a na důkaz solidarity s oběťmi.
Externí zdroje:
AGRESE VŮČI UKRAJINĚ JAKO ZÁCHRANA UTISKOVANÉHO RUSKOJAZYČNÉHO OBYVATELSTVA UKRAJINY?
Spočívá ve zmasakrování i tisíců samotných ruskojazyčných obyvatel a rozbombardování, zaminování a srovnání celé východní Ukrajiny (včetně ruskojazyčných vesnic) se zemí?
A v pálení ukrajinských knih a ničení ukrajinských kulturních památek?
Jestliže lze ještě – s ohledem na permanentní propagandistickou indoktrinaci ruské společnosti a cenzuru vnějších informací – jakž-takž chápat něčí pochybnosti o reálnosti masakrů v Buči a Irpini, pak k tomu, aby pochopili, že řešením otázky aplikace „jazykového zákona“ na Donbasu anebo kauzy 48 zahynuvších proruských demonstrantů v oděském Domě odborů, není rozbombardování půlky Ukrajiny (včetně celého Donbasu) a povraždění desetitisíců civilistů, by přece měl i průměrně inteligentnímu jedinci stačit zdravý rozum. Natožpak člověku vysokoškolsky vzdělanému.
Viz např. článek Dokedy budú Rusi stupňovať teror voči civilistom?
...
MASAKRY RUSKÝCH CIVILISTŮ NA DONBASE 2014-2015 ?
1) Ve skutečnosti tam zemřelo (během povstání opolčenců) celkem 3 500 civilistů 2014-21 - na obou stranách dohromady dle OSN;
2) Odvetou či řešením má být vyvraždění desetitisíců civilistů a smrt statisíců vlastních vojáků?
3) Nepokoje organizovala ruská GRU/FSB, většina „povstalců“ pocházela z Ruska (kozáci, paramilitární nacionalistické bojůvky)
Nepřímým „důkazem“ prolhanosti ruské propagandy je, že nikdy nepředložila žádné důkazy svých tvrzení či obvinění, resp. zásadně nikdy neumožnila nezávislé zkoumání incidentů (viz kauza Cchinvali, Masakr ukrajinských zajatcův Olenivce, sestřelení letadla IL-76 se zajatci atd.)
Viz též např. Mýty a fakty o Ukrajine
...
LYNČ RUSŮ V ODĚSE / DŮM ODBORŮ
Tedy kauza 48 zahynuvších proruských demonstrantů v oděském Domě odborů je jednou z nejoblíbenějším propagandistických legend. Přitom je prokázáno, že šlo o konflikt mezi místními chuligány vyprovokovaný proruskými výtržníky, kteří házeli z budovy zápalné lahve a nakonec v ní sami uhořeli (nehledě na to, že šlo o 48 mrtvých a nikoliv stovky nevinných občanů).
Za pozornost stojí, že tehdejší zástupce policejního šéfa Volodymyr Fučedžy nebo šéf oděských hasičů Volodymyr Bodelan se vyhnuli vyšetřování případu a krátce po událostech uprchli do Ruska, kde obdrželi občanství.
Doplňující zdroje:
...
ANACHRONISMUS RUSKÉ PŘEDSTAVY O PROSAZOVÁNÍ SFÉR VLIVU
Rusofilové obhajují ruskou agresi jako „prosazování sféry vlivu“ a přirovnávají ji k americké geopolitické strategii, resp. v amerických operacích za účelem likvidace teroristů, narkobaronů a diktátorů (Bin Ládina a vůdců Talibánu, Kaddafího, Miloševiče, Karadžiče, Saddáma Husajna, Bagdádího, Noriegy či Madura) vidí analogii k přepadení mírumilovného spojeneckého Československa.
Trapné jsou ony hlášky sluníčkáři, že americké operace vůči těmto zločincům jsou v rozporu s mezinárodním právem, jelikož nebyly pod hlavičkou OSN, ačkoliv dobře ví, že Rada bezpečnosti OSN je pouhou bezmocnou žvanírnou, ochromenou právem veta jejích členů, kteří jsou patrony zmíněných gaunerů. Asi, jako kdyby v předvečer II. světové války byli garanty světového míru členové RB OSN z nacistické Třetí říše, Japonska a Sovětského svazu.
Takže tu máme ruský Imperialismus usilující o rozbití současného status quo (základů mezinárodního práva, které upravují právní vztahy mezi jednotlivými státy) versus snahy o zachování světového řádu založeného na Chartě OSN ze strany západních států.
Pokud by totiž byl geopolitický přístup Západu obdobný ruskému, tak by např. NATO bombardovalo Paříž po vystoupení Francie z vojenských struktur aliance (r.1966), stejně jako Sověti Budapešť v r. 1956, a Američané by ruskými metodami dávno začlenili do USA celý americký kontinent od Aljašky po Patagonii, namísto toho, aby postupně odešli i ze všech zámořských území (Haiti, Kuby, Filipín, Panamy, Palau, Marshallových ostrovů, Mikronésie, Rjukjú či ostrovů Swan a Corn).
Právě ten rozdíl mezi Paříží r. 1966 a Budapeští 1956 či Prahou 1968 jednoznačně ilustruje rozdíl mezi evropskou kulturou a barbarským Ruskem.
Viz též např. články Maďarské povstání v roce 1956
a blog Srpnová připomínka tragicky osudového „slovanského bratrství“ a předobrazu ukrajinské apokalypsy
...
AMERICKÝ IMPERIALISMUS VERSUS RUSKÝ KOLONIALISMUS
Na rozdíl od Ruska Spojené státy za posledních 100 let nepřipojily / neanektovaly ani metr cizího území (naopak řadě území poskytly svobodu: Haiti, Kuba, Filipíny, Panama atd.), zatímco Rusko kromě anektovaných území Karélie, Východního Pruska, Sachalinu a Kuril, anektovalo Tuvu, Abcházii, Jižní Osetii a Krym, okupuje moldavské Podněstří a Donbas a plánuje okupaci celé Ukrajiny, Moldavska, Pobaltí a Kazachstánu.
Viz
...
OHROŽENÍ RUSKA ZÁPADEM A MARNÉ POKUSY O SOUŽITÍ
Nesmysl již s ohledem na základní historická fakta a selský rozum.
Pokud by Západ chtěl skutečně napadnout a podmanit si Rusko, pak by nečekal až na nástup Putlera a vybudování jeho mocenského aparátu a armády, ale využil by opakující se kritická období, kdy se Rusko zmítalo v chaosu, resp. bylo na pokraji ekonomického a vojenského zhroucení: V letech 1918-24, 1946, 1990-1991.
Namísto toho např. v období Leninova hladomoru 1921-24 Američané zachraňovali hladovějící Rusko: Jak Američané poprvé zachránili Rusko: Leninův hladomor, kanibalismus v SSSR a cynický ruský nevděk ,
po napadení Ruska jeho bývalým spojencem – Třetí říší - USA fedrovaly po celou II. světovou válku do SSSR zbraně a strategické materiály – viz
nebo
a po zhroucení sovětského režimu NATO namísto vpádu do Ruska začalo odzbrojovat!
Od r. 1989 zmizely z Evropy 4/5 jaderné výzbroje aliance a většina amerických vojáků. Do r. 2013 americká armáda stáhla z Evropy prakticky všechny tanky a obrněnce (v r. 2013 se stáhly z Německa poslední americké tanky Abrams). Co k tomu dodat?
S tím souvisí
BÁCHORKA O ZÁKLADNÁCH USA OBKLIČUJÍCÍCH RUSKO
Přičemž
1) Málokterý dezolát si vůbec uvědomí, že jde o 800 „základen“: na nichž slouží 250-300 000 mužů (tj. průměr 350-375 mužů na jedno zařízení). Z těchto čísel jasně vyplývá irelevantnost této „hrozby“.
2) Např. základny USA v Evropě nebyly po konci Studené války až do ruské okupace Krymu zaměřeny vůči Rusku, ale byly umístěny v jižní Evropě, jelikož ze Španělska, Itálie, Řecka a Turecka v případě krize v neuralgických geopolitických oblastech je to na Blízký východ či do Afriky podstatně blíž, než třeba z Kalifornie.
(Složky USAFE [US Air Forces in Europe] jsou pověřeny vedením a podporou leteckých akcí v Evropě, severní Africe a na Blízkém východě.)
Zásadní změna v přístupu k budování základen (tzv. „předsunutá přítomnost“) na východním křídle NATO nastala až po anexi Krymu v roce 2014.
V roce 2015 byly v osmi postkomunistických zemích (Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Maďarsko) zřízeny tzv. NATO Force Integration Units. Nejsou to bojové základny, ale malé styčné štáby:
· eFP (Enhanced Forward Presence): Od roku 2017byly v Polsku a Pobaltí rozmístěny vícenárodní bojové prapory NATO. Nejde o klasické obří základny jako v Německu, ale o rotující jednotky dislokované v existujících vojenských prostorech.
· V roce 2016 byla v rumunském Deveselu zprovozněna základna systému Aegis Ashore; podobná základna v Polsku (Redzikowo), jejíž výstavba začala v roce 2016, byla oficiálně uvedena do provozu na konci roku 2023 (do plné operační schopnosti v roce 2024).
Aby bylo možné řídit tisíce vojáků na východním křídle, vznikla nová velitelství:
· Mnohonárodní divize Severovýchod (MND-NE) sídlí v polském Elblągu (plně funkční je od r.2018).
· Mnohonárodní divize Jihovýchod (MND-SE) sídlí v rumunské Bukurešti.
Americké základny v Polsku vznikly (v rámci bilaterální spolupráce) až dlouho po ruské anexi Krymu.
· Camp Kościuszko v Poznani vznikl v roce 2020 a teprve od roku 2023 je první trvalou americkou posádkou v Polsku.
· Letecká základna Powidz byla dokončeného v roce 2023.
Modernizace a rozšíření letecké základny Mihail Kogălniceanu v Rumunsku probíhá od června 2024, masivní rozšíření z ní má udělat jednu z největších základen NATO v Evropě, srovnatelnou s německým Ramsteinem.
Více viz články:
Americká pomoc Ukrajině a Evropě proti Rusku nebyla a není žádnou charitou nýbrž daní za předchozí naivitu a politické chyby (pomoc Rusku)
Totéž se týká
ÚDAJNÉHO OHROŽENÍ RUSKA ROZŠIŘOVÁNÍM NATO, JAKO DŮVODU RUSKÉ AGRESE VŮČI UKRAJINĚ
1) Faktem je, že během studené války bylo v Evropě dislokováno na 200 000 amerických vojáků, z nichž po rozpadu Sovětského svazu zůstala desetina, v r. 2022 to bylo – a to i po dodatečném posílení kvůli chování Ruska – pouhých zhruba 35 tisíc mužů, a momentálně je v Evropě 80 000 amerických vojáků.
2) Ve skutečnosti se NATO začalo přibližovat k ruským hranicím až v důsledku ruské agresivní politiky a anexe Krymu po r. 2014, kdy začaly vznikat základny ve východoevropských členských státech, v Rumunsku dokonce až v r. 2024, a z obavy před ruským útokem se připojily k NATO dosud neutrální státy.
I v současnosti se hlavní americké základny nachází daleko od ruských hranic: ve Velké Británii, v Německu a v Itálii.
...
Pokračování: Evangelium dezoláta: rychlokurz kritického myšlení pro rusofily a populisty - 2. část
=============================
Jinak čtenářům, kterým připadá jako příliš drsné či pesimistické mé hodnocení ruské společnosti, potažmo mentality ruských občanů (které dle mínění některých „sluníčkářů“ neoprávněně házím do jednoho pytle), doporučuji do pozornosti mou „sociologickou analýzu“
Jde o mou soukromou anketu, ve které jsem oslovil koncem roku 2025 zhruba 500 mých známých, potažmo někdejších přátel (dnes již zřejmě vesměs bývalých) ve všech regionech Ruské federace, s jednoduchou otázkou: „do jaké míry má ruská agrese podporu ruských obyvatel“, resp. „jak na válku a vztahy se Západem nahlíží prostí ruští občané“.
===============================================
Fero HRABAL-KRONDAK
O AUTOROVI:
CV / Biografie: http://www.cadpress.sk/frhk_biografie.htm
FB-profil: http://www.facebook.com/fero.hrabal
YouTube kanál: https://www.youtube.com/@FeroKRONDAK
Autorovy další rozhovory o Rusku, geopolitice a cestování:
DOPORUČUJI i MÉ DALŠÍ ČLÁNKY:
Stejní lidé, stejné cíle aneb Kryptokomunistický blok po boku Kremlu jako čs. komunisté před 90 lety
