Článek
„Raska federaska“ vítá každého, kdo „má ruskou duši“.
Jak se tak průběžně seznamuji s „argumenty“, potažmo myšlenkovým spektrem dezolátů, potažmo rusofilních blouznivců, utvrzuji se v přesvědčení, že „vztah k Rusku je spíše záležitostí mentality než politické orientace“.
Jejich „argumenty“ a pohnutky jsou totiž vesměs nalevo od rozumu (jak by řekl klasik).
Během mého pobytu v Omsku jednou večer běží v televizi jakási ruská obdoba Zedníčkova pořadu „Kurňa, co to je?“, resp. Krampolova „Nikdo není dokonalý“. S tím rozdílem, že za hňupa je v této relaci výjimečný host, americký zápasník Jeff Monson alias „Sněhulák“.
Jeff Monson
Před ním na stole leží hromada předmětů denní potřeby a Sněhulákovým úkolem je přiřadit k jednotlivým věcem názvy, které mu předkládá moderátor.
Trefí se málokdy, ale nijak ho to nevyvede z veselé nálady. Bylo by to celkem vtipné, pokud by ovšem Jeff Monson alias Sněhulák nebyl čerstvě zvoleným poslancem městského zastupitelstva ruského Krasnogorsku a z jeho trapného blekotání nevysvítalo, že navzdory výše uvedené skutečnosti nerozumí ani za mák rusky, což ještě expresivněji vyznívá v kontextu ruských proklamací o potlačování práv ruskojazyčných menšin v okolních zemích.
Voliči, resp. krasnogorská samospráva a místní filiálka Jednotného Ruska, poskytli ruským úřadům zvolením negramotného „Sněhuláka“, který se ocitl v září na kandidátce Jednotného Ruska, přestože se stal občanem RF teprve tři měsíce předtím[1], vskutku medvědí službu.
Nejde jen o to, že tím udělali hlupáky ze sebe samých, potažmo Kremlu, v jehož režii se Monson stal tváří ruské propagandy, ale že se tím především v plné nahotě odhalila absurdnost ruské volební frašky. Tohle je nejen výsměch institutu voleb, ale i zdravému rozumu.
Nedovedu si představit, že by mohl být v normální zemi svéprávnými voliči zvolen cizinec, který nedokáže sesmolit jedinou větu v místním jazyce. Resp. v normální zemi by asi nebyl takovýto magor zvolen, ani kdyby místní jazyk ovládal sebelépe.
Tento potetovaný kašpar se stal ruským občanem speciálním výnosem prezidenta Putina na základě žádosti, kterou Sněhulák zdůvodnil tím, že má prý „ruskou duši“, přičemž nebyl s to odrecitovat ani text přísahy, během které název Ruské federace (Rossijskaja feděracija) zkomolil na „Raska federaska“.
Jeff Monson
O jeho intelektu a morálních kvalitách ⎼ kromě těla potetovaného anarchistickými symboly a komunistickými slogany ⎼vypovídá již jeho krédo:
„Jsem anarchista, který by chtěl odstranit veškerou třídní hierarchii ve společnosti a instituce, které tuto nerovnost podporují“,přičemž se v Rusku druží s představiteli kleptokracie a representuje konjunkturalistickou kremelskou partaj Jednotné Rusko, sponzorovanou a ovládanou oligarchy.
Jeff Monson a tajemník ÚV KSRF Ivan Melknikov
Mamlas „Sněhulák“, mj. člen mezinárodní anarchosyndikalistické odborové organizace Průmysloví dělníci světa (IWW[2]), povzbuzen svým absurdním „úspěchem“ a pochlebováním klaky a stejně postižených souvěrců, hodlá prý „časem dorůst až do Státní dumy“, jak se bezelstně svěřil reportérovi listu Izvěstija.
Jeff Monson na výletě
V Rusku je ovšem, jak se zdá, možné opravdu všechno.
Paradoxně, zatímco statisíce Rusů berou z putinovského Ruska roha a miliony dalších mají zaječí úmysly[3], sem tam lze potkat i nějakého exota (následovníka Rudého Elvise či Štefana Dubčeka) putujícího v protisměru.
Další figurkou Putinova panoptika je Steven Seagal. Pokud by byl Putin komediálním režisérem, dalo se jeho rozhodnutí pověřit tohoto stárnoucího filmového bojovníka rolí mírového emisara chápat jako majstrštyk. V reálu jde spíše o trapnou frašku a zklamání pro mnohé Seagalovy fanoušky. Tedy ty zbylé, jelikož podstatná část z jeho někdejších obdivovatelů již dobrých 15 let asi stejně jako já přepíná televizní kanál (třeba na Kojaka), jakmile spatří v titulcích jeho jméno.
Vladimir Putin se svým americkým maskotem „s ruskou duší“, Seagalem (2024-05-30)
Smutnou hříčkou osudu se dnes tento prototyp neohroženého amerického patriota – pro fanoušky béčkových „akčních filmů“ personifikace statečného agenta CIA, bojujícího po celém světě s ruskými mafiány a příslušníky ruské tajné služby (třeba jako Jack Foster ve filmu Shadow Man) – na sklonku svého reálného života ocitá po boku skutečných, výše uvedených padouchů.
Tedy majora Putina, bývalého sovětského špiona a „capo di tutti capi“ ruského mafiánského Bratrstva; bývalého teroristy a dnes čečenského satrapy Kadyrova; běloruského diktátora Lukašenka a vůdce fašizoidního motorkářského gangu „Noční vlci“ Alexandra Zaldostanova alias Chirurga. Sestava vskutku jako z akčního hollywoodského thrilleru.
Steven Seagal ⎼ dnes už jen obézní a trapný klaun ⎼ se tak na stará kolena stává v reálu spíše zosobněním ruského gangstera Ruslana, než agenta Interpolu Axela či zachránce Ameriky Caseye Rybacka.
Při obecně známém sníženém prahu sebekritiky u většiny sportovních a filmových celebrit ani nepřekvapí, že má ambice stát se dokonce gubernátorem ruského Přímořského kraje, jelikož jeho matka pocházela z metropole Dálného východu, Vladivostoku, což zavdává podnět k vtipům ruských humoristů:
„Komando pro spásu Ruska“ - gubernátoři Přímořského kraje a Podmoskoví
Ačkoliv se Seagal ohání svou láskou k ruské kultuře a svými ruskými kořeny (jeho otec Samuel byl ruský Žid[4]), vzhledem k tomu, v jakých kruzích se pohybuje, mu spíše imponuje především tradice ruského samoděržaví a postkomunistická kleptokratická opričnina.
Ale hlavně mu zřejmě rovněž došlo, že za svou čím dál bídnější filmovou kariérou již nějakou důstojnou tečku neudělá, takže s vděčností přijal od Putina funkci vyslance dobré vůle, jenž má zlepšit vztahy mezi Ruskem a Amerikou (které souběžně s jeho maškarádou otravují právě Putinovi agenti a trollové, kremloboti).
Když si k „Sněhulákovi“ Monsonovi a Seagalovi přimyslíme ještě Gérarda Depardieua či Roy Jonese v ušance, vypadá to, že se propaganda Kremlu zvrhává v politickou burlesku.
Gérard_Depardieu
Bezpáteřní klauni (jako „Rudý Elvis“ Reed, Depardieu či Nohavica) a gladiátoři typu Monsona, Roy Jonese či Rodmana jsou vždy hlásnou troubou totalitních režimů. Jako onen legendární Krysař slouží diktátorům k oblbování davů.
Gérard Depardieu s kamarády diktátory
Ostatně s tučným kontem ve First American Bank a kreditkou Mastercard Gold lze v pohodě vegetovat i v KLDR nebo Turkmenistánu a hrát si tam na naboba. Navíc – na rozdíl od místních občanů – mají američtí imigranti pro jistotu stále v šuplíku americký pas.
Jako třeba takový basketbalista Robert John Holden (první americký sportovec v ruském dresu, jenž získal občanství RF v r. 2007), který přiznává: „Rusky neumím, azbuku neovládám. Daně platím v USA, kde mám trvalé bydliště, a cestuji s americkým pasem, akorát basketbal hraji za Rusko“.
Victor Ivan „Vic“ Wild, ruský snowboardista amerického původu na olympijských hrách v Soči roku 2014
Tihle pošahaní gladiátoři a klauni jsou ve své tuposti či touze po slávě schopni dělat stafáž třeba Pol Potovi, Assadovi či Idi Aminovi.
A tak vidíme Dennise Rodmana či Gérarda Depardieua[5] po boku Putina či korejského, čečenského anebo běloruského diktátora, Jeff Monson a Steven Seagal se objímají na Donbase s ruskými žoldáky a vůdci východoukrajinských separatistů, opolčenců.
Gérard Depardieu s čečenským diktátorem Ramzanem Kadyrovem
Třeba Seagal mj. v roce 2014 veřejně podpořil ruskou anexi Krymu a vystoupil tam se svou kapelou na koncertu organizovaném Nočními vlky, s jejichž vůdcem ho zřejmě pojí nejen společné přátelství s majorem Putinem.
Putinovu „vyslanci dobré vůle, jenž má zlepšit vztahy mezi Ruskem a Amerikou“ (navíc se židovskými kořeny) zřejmě vůbec nevadí, že pod pláštíkem patriotismu zosobňují Noční vlci především antiamerikanismus, antievropanství a velkoruský šovinismus, ruku v ruce s antisemitismem.
Co jsou zač oni Noční vlci, každý inteligentní člověk ví, stejně jako to, že jejich „patriotismus“ je stejného ražení jako v případě Kotlebových národovců, Le Penovy Národní fronty či hnutí White Power.
Pro zajímavost vznik této organizace byl inspirován americkým gangem Hells Angels (s nímž udržoval Zaldostanov úzké styky až do r. 1998). Součástí její ideologie je xenofobie, glorifikace Stalina a sovětského režimu, jakož i antisemitismus.[6] Během krymské krize se motorkáři z tohoto klubu podíleli na terorizování představitelů tatarské menšiny a zastrašování ukrajinských aktivistů na Krymu, za což byli po dokončení ruské anexe Krymu prezidentem Putinem vyznamenáni.
Členové klubu se zúčastnili i bojů na východní Ukrajině, na straně tamních povstalců bojovali např. v oblasti Luhanska po boku členů ruských fašistických organizací jako je Slovanský svaz, Ruská národní jednota, Ruská pravoslavná armáda a dalších ultrapravicových uskupení. Ze stejných důvodů byl klub zařazen na sankční seznam USA.
Velkým kamarádem Nočních vlků a kdejakých gangsterů z Kavkazu i Donbasu je pochopitelně i „Sněhulák“ Monson, který se pyšní nejen občanstvím RF, ale i banditské „republiky“ Abcházie a tzv. Luhanské lidové republiky.
A podle přísloví „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“ opěvuje své nové kamarády, kde se dá. Jmenovitě ve vlastním pořadu na ruské televizi RT (dříve známé jako Russia Today), který mu soudruzi nezištně zřídili.
Za zmínku stojí, že třeba Depardieu, který si nechal od svých kmotrů za funkci putlerovského maskota dobře zaplatit, jim pak stejně fouknul. Ani na jednom z jeho oficiálních ruských bydlišť ho už léta nikdo neviděl, jak jsem se mohl osobně přesvědčit v Grozném i v Saransku, kde dostal darem byty.
Navzdory svému velkohubému prohlášení při příležitosti udělení ruského občanství v r. 2013: „Jsem připraven zemřít za Rusko.“
Možná i proto, že i v Rusku se o jeho finance začali zajímat soudní exekutoři. Jak vyplývá z údajů zveřejněných na web-stránkách Federální exekuční služby (FSSP[7]) v Mordvinské republice, 13. června 2018 tam bylo vůči němu zahájeno exekuční řízení pro nezaplacení daní a místních poplatků v Saransku a byla mu uložena pokuta.
Následně bylo řízení zastaveno z důvodu, že „dotyčný dlužník trvale žije mimo Rusko a nevlastní na území RF žádný majetek, který by mohl být zabaven“.
Depardieu na reklamním plakátu, v uvedených souvislostech vyznívá tato reklama jako špatný vtip.
V případě výše uvedených „Amerusů“ (či „Amero-Rusů“)[8] a dalších prodejných klaunů ze Západu, sloužících jako hlásná trouba ruské propagandy, lze říci, že Rusko poznají „jen z rychlíku“, ať již tam bydlí anebo jen dojíždějí, neboť díky jazykové bariéře, bez empirické zkušenosti socialismu a slovanské vzájemnosti (nám nepochybně vlastnější), navíc i cíleně izolovaní od reálného života, nemají šanci pochopit kontext, podstatu toho, co kolem sebe vidí, i kdyby chtěli.
Právě proto jsou však ideálním propagandistickým nástrojem.
I když samy za sebe hovoří i čísla ruských statistik, jmenovitě údaje Federální migrační služby RF. Z nich vyplývá, že zatímco ony blouznivce emigrující do Ruska z „prohnilého Západu“ – jako je někdejší plzeňský poslanec za SPD Zieba – lze spočítat každoročně na prstech, z Ruska jen od nástupu Putina k moci emigrovaly miliony obyvatel.
I z ruských oficiálních statistik vyplývá, že už před začátkem agrese proti Ukrajině se každoročně z Ruska vystěhovalo na 300 000 občanů. Přičemž skutečné číslo bylo mnohem vyšší, jelikož nezahrnovalo Rusy, kteří fyzicky v RF trvale nežijí, ale mají tam stále úřední bydliště. (Viz např. statistiky sčítání obyvatel v *ČR/SR, USA, Německu atd.)
Komikova úloha v kremelském scénáři
Když se tak člověk zamyslí nad historickými fakty, vybaví se mu zajímavé souvislosti. Třeba co Rusko symbolizovalo a symbolizuje pro různé lidi v závislosti na jejich původu, vzdělání a politické orientaci.
A co na něm přitahovalo a přitahuje tak rozdílné jedince. Od panslavistických blouznivců (předobrazu prosovětské páté kolony, komunistických agitátorů a úderníků Interhelpa) přes levicové filozofy a salonní revolucionáře po světovou ultrapravici.
Tato otázka se pro mne stala nanejvýš aktuální jednak v kontextu obnovené „studené války“, jednak pod vlivem gradující virtuální kampaně ruské páté kolony, trollů a různých (zřejmě naivních) rusofilů, které se pokouším – vesměs bez úspěchu – konfrontovat s osobními poznatky ze „země, kde dnes znamená včera“, narážeje na stejnou vlnu nenávisti a zesměšňování, s jakou se kdysi setkal André Gide po zveřejnění své reportáže ze Sovětského svazu od levicových fanatiků a hlupáků, kteří v SSSR v životě nebyli.
Tragikomickou hrou osudu a lidské psychiky se i dnes naděje některých „bojovníků za svobodu a spravedlnost“ upínají k ruské kleptokratické neoopričnině a mnozí blouznivci jsou i schopni vzdát se reálné svobody a vydat se do autokratického policejního státu, který je na cestě k fašismu, za chimérou, stejně falešnou, jako někdejší refrén sovětské hymny: „…já takoj drugoj strany něznaju, gdě tak volno dyšiť čelavěk!“ (anebo úsměv Medvídka Pú na tváři generálního tajemníka Si Ťin-pchinga).
Karikatura na téma ruských „voleb“ s uvedeným refrénem ze sovětské hymny
Ukázkovým příkladem českého rusofilního dezoláta prchající z prohnilého Západu do země, kde dnes znamená včera, je Jakub Zieba, plzeňský „externí“ zastupitel za SPD, sídlící trvale ve Volgogradu, který si ze šíření ruské fašistické propagandy udělal živobytí.
Je celkem pochopitelné, že bez sponzoringu ruského režimu by mu jeho živnost, spočívající v šíření ruských lživých narativů, zase nevynášela tolik, aby si mohl v Rusku bezpracně vegetovat.
Jestliže ruské úřady nějakému Quislingovi financují živobytí a výlety po Rusku (např. účast na režimním „světovém festivalu mládeže v Soči“[9]), musí za to odvést nějakou špinavou práci. S manželkou se například zapojil do federálního projektu „na záchranu tradičních rodinných hodnot“ financovaného granty ruského prezidenta.
...
Stejně jako plzeňský exot Zieba emigroval do bratrského Ruska, země zaslíbené našich rusofilů a pro mnohé jedince chabého ducha dokonce země vysněné, i jistý dezolát ze Strakonic, vystupující pod jménem František Karel Ladislav jako „generální ředitel Československé televize v Petrohradu“ 😧.
O tom, kdo je tento soudruh emigrant-kolaborant, svědčí už samotná skutečnost, že podle vlastních slov F.K.L. a jeho tajemná obskurní parta „jsou duchovními pokračovateli dobrých novinářských tradic z období Československé socialistické republiky“ – čímž má zřejmě na mysli Rudé právo a podobné komunistické škváry.
Dnes tam točí zpoplatněná propagandistická videa o úžasném barvotiskovém Rusku pro slabomyslné jedince (kteří se tam i tak raději nikdy nevydají ani na dovolenou, natožpak žít). Ta pak umísťuje na americkou sociální síť YouTube, a za jejich sledování a trička s Putinem prosí fanoušky z ruské páté kolony o penízky v tvrdé evropské měně. 😁. Jak vyplývá z jeho přihlášení se k „dobrým novinářským tradic z období Československé socialistické republiky“, lze předpokládat, že ho sponzorují hlavně soudruzi z bratrské Lubjanky, pohrobci Brežněva a Antropova, ačkoliv on sám má plnou pusu moralizování nad komunisty, estébáky a kolaboranty, a blábolů o „nové totalitě“ apod. Z honorářů inkasovaných z nenáviděného Jevrosajuzu by jednoznačně nezaplatil ani cimru v petrohradské „komunálce“ s kolektivním záchodem.
Více viz třeba článek https://medium.seznam.cz/clanek/roman-maca-cech-emigroval-do-ruska-ve-videich-ukazuje-rusky-raj-a-blahobyt-a-soucasne-zada-cechy-o-penize-74692
Oba výše zmínění propagandisté jsou pochopitelně vyloženě alergičtí na jakékoliv autentické svědectví o reálném životě v Rusku, jakými jsou např. mé „literárně-politologické cestopisy“ o Rusku.
Není divu, že jim ležím v žaludku. Onen Zieba se např. zasloužil o zrušení mého původního kanálu na YouTube. Poté, co jsem opakovaně vkládal pod jeho lživé a zavádějící videa odkazy na reálné ruské dokumenty svědčící o pravém opaku, spustil proti mně kampaň jako vůči spamerovi.
Pravda se jim totiž do krámu nehodí … ani ta ruská.
Přitom rozumnému člověku by mělo stačit zhlédnout pár videí a použít zdravý rozum:
1) Báchorky Blahy či Zieby o úžasném blahobytu v Rusku jsou čirou propagandou, kterou si může kdokoliv ověřit i z ruských zdrojů. Tito dezoláti prezentují Rusko reportážemi z Moskvy, kde jsou minimálně dvojnásobné průměrné platy než v regionech.
Jestliže v Moskvě je údajně průměrný plat např. 100 tisíc rublů (950€), pak mimo Centrální okruh je třeba 70 tisíc (650€) a v nejchudších v regionech okolo 40 000 rublů (400€).
Ingušsko (39,6 tisíce rublů), Čečensko (43,1 tisíce rublů), Dagestán (45,4 tisíce rublů).
Ovšem mnozí ruští penzisté mají důchod 150-300€!
Minimální mzda v Rusku byla 1. ledna 2025 stanovena na 22 440 rublů (220 €) měsíčně.
A ruské ceny jsou zhruba takové jako u nás.
2) Pokud jde o životní úroveň, resp. sociální podmínky podstatné části obyvatel RF, nejlépe je přiblíží i člověku bez znalosti jazyka tisíce originálních ruských videí na YouTube – viz např. můj kanál https://www.youtube.com/@FeroKRONDAK !
Případně si je může každý vyhledat sám zadáním výrazů „Ветхое жильё“ anebo „коммунальная квартира“, resp. „расселение аварийных домов“ do vyhledavače!
Pokud jde o neustále omílané dezolátské narativy o „slovanském bratrství“ a „obraně tradičních hodnot“ či Rusku jako ochránci „křesťanských tradic“, zde opravdu stačí základní vědomosti a průměrná inteligence … a samozřejmě vůle k hledání pravdy.
Rozumnému člověku musí být k smíchu oxymóron o fašisté kyjevské juntě v jejímž čele stojí ŽID Zelenskij, jehož příbuzní vesměs zahynuli v nacistických koncentrácích;
2) Na Ukrajině v posledních volbách získaly ultrapravicové strany jen nepatrný zlomek hlasů. Ani jedné ultrapravicové partaji se nepodařilo překonat 5% volební práh pro vstup do Nejvyšší rady. Pravý sektor nezískal ani 2%!;
3) Trapné jsou hlavně hlášky z Ruska, jehož režim naplňuje všechny parametry režimu fašistického, a kde navíc (podle Amnesty Intl.) působí nejpočetnější fašistické a neonacistické hnutí na světě.
Paradoxem je, že reálný fašistický režim panuje naopak v Rusku. Současný ruský režim totiž naplňuje všechny znaky fašistického režimu:
Vůdcovský princip, resp. dominantní státotvorná strana nahrazující demokracii;
Xenofobie a vyzdvihování vlastního (vyvoleného) národa nad ostatní, vytváření dojmu všeobecného spiknutí vůči vlasti a přisuzování veškerých problémů vnějším nepřátelům;
Podřízení práv a svobod jednotlivce „národním zájmům“ (potlačení individuality);
Podřízení kultury, sportu, vzdělávání i ekonomiky vládní politice;
Potlačení svobody slova a spolčování.
Karikatura na téma ruských „voleb“
...
Z ruských voleb si dělají legraci i ruští humoristé:
Karikatura na téma ruských „voleb“
Dezoláti de facto neobdivují v ruském režimu jakéhosi ochránce slovanské kultury a tradičních / křesťanských hodnot, nýbrž kult brutálního násilí a zla, zákon silnějšího.
Pokud např. soudruh Ľuboš Blaha vystupuje navenek jako velký marxista, nejde to nějak do kupy s jeho obdivem k fašistickému Rusku!
Stejně jako marxističtí filozofové Karl Kautsky, György Lukács, Roger Garaudy a Milovan Đilas, i samotný Karel Marx totiž opakovaně varoval před Ruskem a ruskou mentalitou jako hlavním nebezpečím pro Evropu!
Pokud tedy Blaha obdivuje současný ruský režim, pak je prostě fašista (potažmo satanista) a nikoliv marxista, anebo trpí schizofrenií.
Ostatně jeho vzor, paranoidní sadistický psychopat Che Guevara by si mohl klidně podat ruku s Bin Ládinem nebo Stalinovým katem Blochinem.
Společné kořeny slovanských národů jsou NESMYSL. Ruský národ se konstituoval de facto v 8. až 18. století, tedy v době, kdy naši předkové (západní Slované dávno opustili někdejší pravlast). Tudíž kromě podobného jazyka, nemáme s Rusy téměř nic společného, ani kulturu, ani historii, ani genetiku. „Slovanská“ DNA je totiž třeba v záp. Čechách stejně řídce rozšířená jako v Tatarstánu.
Ruští patrioti a rusofilové tvrdí, že ruská agrese vůči Ukrajině má za cíl záchranu tradičních hodnot a slovanské / křesťanské kultury!
Ovšem Rusové si podmaňují a vraždí za pomoci Burjatů, Jakutů, Tuvinců, Baškirů, Čečenců a žoldáků z komunistické Koreje a Střední Asie, a s podporou iránských ajatolláhů slovanské Ukrajince. Jak to jde do kupy?
To je záchrana křesťanských tradic? Za pomoci odsouzených vrahů, sexuálních zločinců a lupičů z ruských věznic? A muslimských, šamanistických, buddhistických a komunistických žoldáků?
Sama o sobě vypovídá o pokrytectví ruského režimu skutečnost, že jednak ruské bomby kromě ukrajinských škol, nemocnic a muzeí ničí i tamní pravoslavné kostely … a jednak, že po celém Rusku se nachází stovky rozvalin křesťanských chrámů a klášterů!
Trosky křesťanského Ruska a pravoslavných tradic (na které se Kreml odvolává):
A takto bychom mohli pokračovat donekonečna.
Ještě poznámka k předchozímu odstavci: Těm, kteří si ťukají na čelo při mých slovech o směřování Ruska k fašismu s odkazem na stalinistické kořeny putinismu, doporučuji prostudovat si třeba téze teoretika fašismu Ugo Spirita (signatáře Manifestu fašistických intelektuálů z dubna 1925), jenž zcela vážně spekuloval o možné syntéze fašismu a bolševismu (sovětského systému).
Však i podle soudruha Nikolaje Bucharina[10] „fašisté převzali (aplikovali ve svých metodách) více než kterékoliv jiné politické hnutí zkušenosti ruské revoluce“.
Mimochodem, Mussolini byl v rané fázi své kariéry velkým obdivovatelem Lenina a Stalina.
Je tedy nabíledni, že těmto protibruselským „pacifistům“, „bojovníkům proti banderovcům a NATO“ a „ochráncům evropských tradic“ o žádné civilizované řešení nejde (resp. žádné neznají) … a řídí se jen heslem zapšklých zlomyslných a závistivých ex-bolševiků a zakomplexovaných chudáků = „čím hůř, tím líp“. Jakoby frustrovaným nýmandům neštěstí ostatních přinášelo radostný pocit, že někdo je na tom ještě hůř, a sílu vyrovnat se s vlastní bezvýznamností a zbytečností. Připomíná mi to slova básníka „Nebýt vaše srdce naplněna zlobou, zela by prázdnotou"!
Dnes jsou mnozí ti, co kdysi mašírovali s mávátky a rudými transparenty, podepisovali závazky a tvořili pevnou hráz socialismu (resp. jejich děti a následovníci), zas velkými bojovníky za práva proletariátu a rovnost (jež je kdejakému flákači synonymem spravedlnosti). Po každé revoluci bývají holt náměstí plná pozdních (tajnosnubných) revolucionářů, kteří mnohdy ještě stačí na schodech politické scény předběhnout i ty, kteří revoluci provedli…
Smutným paradoxem ovšem je, že drtivá většina „protizápadních“ a „proruských“ aktivistů či internetových trollů není ani tak obdivovateli Ruska (o jehož kultuře, literatuře, duchovních tradicích a umění nemají vesměs ani páru), jako spíše putlerovského totalitárního a autokratického režimu, politiky síly a ruského imperialismu. Příznačným jevem, varovným mementem je skutečnost, že většina oněch virtuálních „diskutérů“ na internetových fórech jedním dechem vykřikuje hesla o „kyjevské juntě“ a „fašistické Ukrajině“ a zároveň se vyznačuje nenávistí k Americe, více či méně nepokrytým rasismem a antisemitismem a obdivem antidemokratických praktik ruské junty, jež jsou typickými fenomény fašistického světonázoru. Tento fakt můžeme tedy parafrázovat, jako když fašista křičí: „Chyťte nacistu!“.
Není ovšem divu, že lůza celého světa tak vzhlíží k Rusku jako k novému Jeruzalému. Vždyť právě v Rusku před 100 lety se poprvé v dějinách lůza zmocnila absolutní vlády nad zbytkem národa - na rozdíl od epizod revoluce francouzské trvale (resp. na celé generace) a navíc dokonce na 1/6 světa – stala se státotvornou složkou, nastolila vládu lumpenproletariátu („diktaturu proletariátu“).
Ivan Aleksejevič Vladimirov: Statkář a kněz odsouzeni revolučním tribunálem k smrti
Vítězství lůzy v Rusku bylo tak drtivé (a to i v doslovném smyslu toho slova), že po 70 letech devastace duchovního / intelektuálního potenciálu národa – systematickým vražděním, zastrašováním a vyháněním inteligence a duchovních autorit, ničením kulturního dědictví a masivní ideologickou indoktrinací – pozbyl ruský národ schopnost obrody i prostého soužití se Západem. Nebylo odkud čerpat, k čemu se vrátit, na co navázat – kromě bizarní směsi morbidní stalinistické nostalgie, velkoruského šovinismu a bigotního pravoslaví. Vykořeněné generace bez paměti a morálního / etického ukotvení jsou prostě mankurty postindustriální epochy, pro které je Západ jednoduše jiným, nesrozumitelným, potažmo nepřátelským vesmírem (asi jako pro naše Gottwaldovy pohrobky).
Ivan Vladimirov: „Drancování panského sídla knížete Vasilčikova bolševiky a lůzou na podzim roku 1919“.
Není rovněž divu, že nemalá část naší (české a slovenské) populace nostalgicky vzpomíná na totalitní „báječná léta“ a s obdivem shlíží k ruskému fašistickému režimu, jenž je de facto jenom transformovaným stalinismem šmrncnutým bigotním pravoslavím a černosotněnským šovinismem. Jestliže ideálem evropské civilizace je jakýsi vyšší mravní princip, odvozený od křesťanského desatera, resp. univerzální etický kodex, pak ruskému myšlení dominuje fenomén zvaný rusky říká chtoň. Jde o označení pro barbarskou, brutální, nelítostnou a bezskrupulózní podstatu / povahu většinové populace země, která bezděčně nebo záměrně ničí všechno, co se vymyká jejím primitivním představám a zvykům. Polopaticky by to šlo nazvat ideologií buranismu.
Ivan Vladimirov: Bolševici plundrují obchod s alkoholem
A tito lidé mají pochopení pro ukrajinskou genocidu navzdory faktům a dokumentům o hrůzách a běsnění ruské soldatesky na Ukrajině, protože jim právě toto zlo vesměs imponuje!
---
Rusofilové - internacionalisté
Komunistická či marxistická ideologie byly holt pouze nástrojem bandy gaunerů a choromyslných deprivantů k ovládnutí mas skrze zacílení na nejprimitivnější lidské pudy, a posloužily jim k realizaci jejich vlastního mocenského plánu či chorobné fixní ideje. Drtivá většina řadových proletářů nikdy nepřečetla ani Kapitál ani Leninovy spisy, a pokud si v nich i zalistovali, pak vesměs pochopili pouze tolik, že nadchází zúčtování s bohatými a úspěšnými, jejichž majetek si rozdělí lůza (lumpenproletariát), a impulzem k jejich zapojení do bourání dosavadního společenského řádu nebylo nějaké revoluční uvědomění, nýbrž poblouznění mocí a pocitem přináležitosti k vyvolené kastě, resp. naděje na beztrestné rabování majetků „buržujů a kulaků“. Proto určitá sorta lidí stále nostalgicky vzpomíná na éru totality.
Jestliže se tedy soudružky Maláčová, Bobošíková, Maříková, Hamplová a Konečná, prof. Klaus, Fico, Vidlák, Blaha, Foldyna, Rajchl a Harabin opravdu Ruska nebojí, my ostatní, normální lidé, bychom se ho bát měli!
Pro vcítění do ruské mentální reality proto doplňuji můj text několika letmými autentickými sondami do všedního života, myšlenkového světa a uvažování ruských dezolátů.
ŽUMPA RUSKÉ PROPAGANDY: https://www.youtube.com/watch?v=F5wdfTGPm5o&list=PLHdn8y5MfN9yI4sYph-xvblZfiJF293TU
VÝCHODNÍ MORDOR - Reálný život v Rusku: https://www.youtube.com/watch?v=IOqDdUAS9vw&list=PLHdn8y5MfN9yUbS-NNX9cGq93d_25d_FS
RUSOVÉ - MANKURTI A ZOMBIES 21. STOLETÍ: https://www.youtube.com/watch?v=MopxJYE_TQ8&list=PLHdn8y5MfN9wZhz6ZHNWvr_7bGYQHKUda
RUSKÝ FAŠISMUS A NEONACISMUS: https://www.youtube.com/watch?v=Tl0D5ARStHA&list=PLHdn8y5MfN9zLTQAvRyn51×OfEE9SpENl
Pro zapomnětlivé občany, kterým již Alzheimer či marxistická nostalgie zatemnila paměť (a dementní mladé komsomolce s portrétem sadistického psychopata Che Guevary na tričku) doporučuji aspoň návštěvu mých tematických alb na FB:
„Báječná léta pod psa“: https://www.facebook.com/fero.hrabal/media_set?set=a.502456976461054&type=3
nebo třeba „HISTORIE KOMUNISMU A FAŠISMU V OBRAZECH“:
a tématická obrazová alba:
„Nové Rusko“ - Imperiální tragédie v obrazech
Historie komunismu a fašismu v obrazech
-----------------------------------------
Poznámky a vysvětlivky:
[1] 29. května 2018.
[2] Industrial Workers of the World; tato organizace je aktivní zejména v USA a dalších anglicky mluvících zemích. Programem organizace je zrušení soukromého vlastnictví výrobních prostředků a námezdní práce, kterou má nahradit samospráva pracujících.
[3] Odhaduje se, že od r. 1989 opustilo Rusko celkem (tj. včetně ruských občanů žijících střídavě v zahraničí a v RF) až 18 milionů lidí. Rozsah emigrace z Ruska od rozpadu Sovětského svazu (1991-2016) se pohybuje mezi 4-5 miliony lidí. Za vlády Putina se počet těch, kdo se z Ruska stěhují do zahraničí, výrazně zvýšil. Zatímco v r. 2011 z Ruska odešlo 36 774 lidí, v r. 2013 už jich podle ruského statistického úřadu bylo 186 382, v r. 2014 podle údajů Rosstatu emigrovalo 308 000 lidí, v r. 2015 až 350 tisíc obyvatel. Jde v podstatě o největší emigrační vlnu v historii země. Podíl těch, kdo chtějí emigrovat, vzrostl po Putinově znovuzvolení v letech 2011-2013 na 22%, ještě v r. 2009 přitom po odchodu toužilo jen 13% Rusů.
[4] Jeho dědeček a babička z otcovy strany (Nathan Siegelman, pocházející z Minsku, a Dora Goldsteinová, původem z Brestu) si po příjezdu do USA amerikanizovali příjmení ze Siegelman na Seagal.
[5] V září 2018 se Depardieu zúčastnil v Pchjongjangu na oslavách 70. výročí vzniku KLDR.
[6] Že nejde o žádnou partičku motoristických nadšenců, vysvítá i ze skutečnosti, že činnost „klubu“ je každoročně dotována mnohamilionovými příspěvky z vládních fondů.
[7] Federaľnaja služba sudebnych pristavov (Федеральная служба судебных приставов).
[8] nebo jak je nazvat, jestliže pro černochy žijící v Rusku se vžilo označení Afro-Rusové.
[9] Na tom mimochodem vystoupil i Vladimir Putin a další špičky kremelského režimu. Cestu i pobyt platila jemu i několika dalším českým účastníkům ruské úřady.
[10] Nikolaj Ivanovič Bucharin byl významný bolševický revolucionář; po bolševickém převratu člen ústředního výboru KSSS (1917-1937), politbyra (1924-1929), předseda Kominterny (1926-1929) a šéfredaktor stranických novin Pravda.
========================================================
Zdroj:
F.R. Hrabal-Krondak: CESTA NA TAJMYR aneb Po Jeniseji k Severnímu ledovému oceánu krajem šamanů, starověrců, komunistických lágrů a morbidní postsovětské nostalgie (ISBN 9788082360076; výňatek: str. 387-395).
Obálka knihy
Podrobnosti:
***************************************************
O AUTOROVI:
CV / Biografie: http://www.cadpress.sk/frhk_biografie.htm
FB-profil: http://www.facebook.com/fero.hrabal
Fero HRABAL-KRONDAK
=======================================
Autorovy další rozhovory o Rusku, geopolitice a cestování:
DOPORUČUJI i MÉ DALŠÍ ČLÁNKY:
Stejní lidé, stejné cíle aneb Kryptokomunistický blok po boku Kremlu jako čs. komunisté před 90 lety
Ruský Mordor je jiná civilizace aneb Fatální dopady genetického mísení denisovanů a druhu homo longi
...
A propos:
Reagovat posměšky a zpochybňováním ověřitelných faktů je zbytečné, nemíním házet hrách na zeď a přesvědčovat jednoho truhlíka po druhém o kulatosti země. A propos: Své názory a odpovědi na předpokládané „argumenty“ jsem kromě řady svých knih ("literárně-politologických cestopisů"), rozhovorů a článků dávno vyjádřil polopaticky např. v blogu POCHOD PODLÝCH „REVOLUCIONÁŘŮ“ … a každý inteligentní člověk pochopí, že je nesmysl, abych se stále dokola pokoušel v internetových komentářích sdělit fakta a názory, které jsou v mých knihách shrnuty na několika tisících stranách.
Slabomyslné „chcimíry“ reagující na mé komentáře jízlivými poznámkami, že bych měl sám jít bojovat na frontu, bych rád upozornil, že 1) moji příbuzní tam už dávno bojují; 2) naše rodina již dávno zaplatila nejednu tragickou daň za ruské bratrství, resp. utrpěla smrt rukou ruské svoloče … a 3) nemít již sedm křížků na zádech, jsem na frontě i já ! Nemluvě o tom, že ruská FSB zavraždila dva z mých dobrých přátel, ruská raketa již podruhé během 10 let zničila dům mé kamarádky a ruští okupanti se vyvalují v domech mých kamarádů, takže můj pohled se liší od toho jejich.
Zrovna tak je trapné, pokud mě gaučoví analytici a politologové sebevědomě poučují o Rusku či Ukrajině, které na rozdíl ode mě sami znají jenom z YouTube a TV … na východní Ukrajině jsem byl mimochodem třeba i na podzim 2014, stejně jako každý rok předtím i potom. A v Rusku samotném jsem prožil řadu let a znám ho lépe než 95% občanů RF, natožpak nějací rusofilní truhlíci.
Fero HRABAL-KRONDAK na východní Ukrajině 2014
A pokud se někomu zdají má líčení ruské reality v mých cestopisech, článcích a rozhovorech „přitažená za vlasy“ - hlavně rusofilům (než zase začnou fedrovat na internet další várku bajek na téma „V Americe je to ještě horší“, anebo „Na Kysuciach tiež nemajú v niektorých dedinách kanalizáciu a asfaltové chodníky“, resp. hloupoučké alegorie typu Chánova, Janova, Luníku 9, detroitských chudinských čtvrtí nebo narkomanských slumů v Bronxu)
- DOPORUČUJI zajít si třeba na kanál YouTube „Autentické Rusko - reálný život ve východním Mordoru“: https://www.youtube.com/@FeroKRONDAK
(kde najde tisíce originálních ruských videí na toto téma)
Můj YouTube kanál
nebo kliknout na link
anebo prostě zadat (vložit myší do vyhledavače videí) v Youtube klíčové slovo
„Ветхое жильё“ anebo „Коммунальная квартира“, resp. „правила расселения аварийных домов“ (když už nevěří mým reportážím)
.... a vyskočí mu další stovky a stovky originálních ruských dokumentů o „skvělém životě“ východního Mordoru, který by ruští „osvoboditelé“ chtěli vnutit celé Evropě 🙁 a soudnému člověku je hned jasné, že nedokážou nikdy napravit následky svého bombardování východní Ukrajiny a rekonstruovat ruiny „osvobozeného“ Donbasu , když se jim v samotném Rusku rozpadají statisíce baráků a sami mnohdy žijí doma na úrovni našich vyloučených komunit 🙁
k názornému objasnění ruské reality doporučuji třeba i moje fotoalba,
např. "Nové Rusko": https://www.facebook.com/fero.hrabal/media_set?set=a.364397880266965.88412.100000902690635&type=3
nebo
KADYKČAN - "Město přízrak": https://www.facebook.com/media/set/?set=a.1076755389031207.1073742027.100000902690635&type=3
"KOLYMA 2015 - Elgen a Piševoj": https://www.facebook.com/media/set/?set=a.1076732722366807.1073742026.100000902690635&type=3
"OSETIE / ALANIA": https://www.facebook.com/fero.hrabal/media_set?set=a.1023838900989523.1073742008.100000902690635&type=3
KOLYMA - Kraj komunistických koncentráků: https://www.facebook.com/fero.hrabal/media_set?set=a.1076706869036059&type=3
Kolymská trasa / Cesta kostí: https://www.facebook.com/fero.hrabal/media_set?set=a.1304900609550016&type=3
nebo Omsk očima Ilji Varlamova: https://varlamov.ru/1634146.html
MURMANSK: https://varlamov.ru/2920767.html
Autor v ruinách věznice Kalargon / Tajmyr 2018
