Článek
Za 4 roky ze zachránce Moskvy pod šibenicí. Milion zajatců věřilo generálu Vlasovovi, že je osvobodí od bolševismu
Z kněze revolucionářem
Lomakino, září 1901. Ve vesničce u Nižního Novgorodu se rodí třinácté dítě chudého rolníka. Andrej Andrejevič Vlasov má namířeno do kněžského semináře - rodiče nemají na jiné vzdělání.
Revoluce roku 1917 ale mění všechno. Mladík opouští kněžskou dráhu a zahoří pro ideály bolševismu. „Za více půdy a lepší život dělníků,“ vysvětloval později své rozhodnutí vstoupit v roce 1919 do Rudé armády.
Zatímco Stalin v roce 1937 decimuje armádní velení, Vlasov nejen že čistky přežívá - dokonce si získává diktátorovu důvěru. V roce 1938 odjíždí jako vojenský poradce do Číny. Při rozloučení dostává od Čankajškovy manželky zlaté hodinky.
Zachránce Moskvy
1. června 1941. Hitler útočí na Sovětský svaz. V listopadu jsou německé tanky na předměstí Moskvy.
Stalin pověřuje Vlasova vytvořením 20. armády k obraně hlavního města. Jeho armáda zastavuje německý postup. Moskva je zachráněna. Vlasov je hrdinou.
Peklo jménem Volchov
Březen 1942. Stalin posílá Vlasova k Leningradu s nereálným úkolem - prolomit německé obklíčení města. 2. úderná armáda má na papíře znít hrozivě. Ve skutečnosti jsou to vyčerpané jednotky bez dostatečného zásobování.
„Byl obklíčen v lesích a bažinách a k jídlu zbývalo vojákům jen listí a březová kůra.“
Vlasov rozděluje armádu na tři skupiny, aby se vojáci snáze probili z pasti. Podařilo se to však pouze jedné z nich. Velitel druhé skupiny se v bezvýchodné situaci zastřelil.
Fatální okamžik
1. července 1942. Německá hlídka nalézá ve vesničce jižně od Leningradu vysokého muže v důstojnickém plášti.
„Ze tmy na světlo vyšel velký muž, špinavý, s vousem, v dlouhém důstojnickém plášti s koženým opaskem a špinavých holínkách. Uviděl samopaly, zvedl ruce a řekl lámanou němčinou ‚Nestřílet, jsem generál Vlasov.‘“
Stalin už dávno prohlásil, že zajatci jsou zrádci. Vlasov ví, že cesta domů je uzavřena navždy.
Zrození zrádce
V zajetí prochází Vlasov měsíci mučivého přemýšlení. Uvažoval i o sebevraždě, ale nakonec se dobral přesvědčení, že Stalin a jeho diktátorský režim jsou neštěstím Ruska.
Do německých zajateckých táborů putují miliony sovětských vojáků. Nacisté s nimi zacházejí jako s podlidmi. Pro mnohé se vstup do Vlasovovy armády jeví jako jediná cesta k přežití. K Ruské osvobozenecké armádě (ROA) se přidal asi milion sovětských zajatců.
Příliš pozdě
Hitler dlouho váhá. Rusové jsou přece „méněcenná rasa“. Teprve v listopadu 1944, když je Třetí říše v agónii, dává souhlas ke vzniku ROA.
1. listopadu 1944, Pražský hrad. Je příliš pozdě. Německo válku prohrává. Vlasovova armáda má jen 50 tisíc mužů a zastaralé zbraně.
Poslední karta v Praze
Květen 1945. Pražské povstání. Vlasovci se rozhodují pro Čechy. Jednotky zasáhly 6. a 7. května do bojů na straně povstalců. V bojích padlo asi 300 vojáků.
Ale 7. května přichází zdrcující odpověď od České národní rady: „Češi děkují za pomoc, ale nemohou zůstat lhostejní k nepřátelskému vztahu vlasovců k nejlepšímu příteli Československa Stalinovi.“
Buňačenko je vztekle bez sebe: „V tomhle městě už nezůstanu ani hodinu! Nestojíte nás ani za jedinou kapku krve!“
Smrt na hrázi
1. května 1945, městečko Lnáře. Vlasov s americkou eskortou míří k demarkační linii. U Nového rybníka však armádnímu džípu zkřížila cestu ruská hlídka.
Američané ho vydávají Sovětům bez mrknutí oka.
Šibenice pro dvanáct
Moskva, Lubjanka. Tajný proces trvá od 30. července do 1. srpna 1946. Všech 12 obžalovaných zná rozsudek předem.
1. srpna 1946, 6:00 ráno. Všech 12 mužů ruští popravčí přivedli na šibenice současně. Byl to jeden z posledních takových trestů, které kdy ruští popravčí vykonali.
„Zvolil jsem si šibenici,“ napsal Vlasov do svého deníku ještě před finálním bojem své armády. Věděl, co ho čeká. Přesto šel až do konce.
Epilog
Dnes je Vlasov v Rusku stále považován za zrádce. V roce 2009 rozhodl synod exilové ruské pravoslavné církve, že Vlasov nemá být považován za zrádce, ale za „symbol odporu proti bezbožnému bolševismu“.
Jeho příběh zůstává jedním z nejtragičtějších paradoxů druhé světové války. Muž, který chtěl osvobodit svůj národ od tyranie, se spojil s ještě horší. A zaplatil za to životem.
Zdroje:
Před 75 lety v Moskvě poslali na smrt rozporuplného generála Vlasova
ČT24, 2. srpna 2021
Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/pred-75-lety-v-moskve-poslali-na-smrt-rozporuplneho-generala-vlasova-32086
Vlasovci nečekaně pomohli při Pražském povstání. Předtím bojovali s Hitlerem proti Stalinovi
ČT24, 28. listopadu 2019
Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2989820-vlasovci-necekane-pomohli-pri-prazskem-povstani-predtim-bojovali-s-hitlerem-proti
Vlasovci – vojáci mezi dvěma totalitami
Český rozhlas Plus, 8. května 2024
Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/vlasovci-vojaci-mezi-dvema-totalitami-8203473
Auský, Stanislav A.: Vojska generála Vlasova v Čechách, Vyšehrad, Praha 2005.
Richter, Karel: Osudový omyl generála Vlasova: literárně dokumentární koláž, Vyšehrad, Praha 2002.
Tolstoj, Nikolaj: Oběti Jalty, Atlantis, Brno 1997.
