Článek
Krvavý konec války v Praze
Pražské povstání vypuklo 5. května 1945 v hlavním městě Praze a trvalo až do 9. května. V té době již bylo samozřejmě jasné, že s tisíciletou německou říší je definitivní konec a její finální zhroucení lze očekávat každou hodinou. Tuto dobu charakterizoval absolutní zmatek na německé straně, kdy docházelo k přesunům celé řady jednotek, částečně organizovaným, částečně divokým. Řada skupin jednala na vlastní pěst a výsledkem byla skutečná zvěrstva.
Na Prahu, která byla po většinu doby trvání války ušetřena přímých vojenských akcí, udeřila smršť násilí a destrukce na samém konci. S tím, jak se od jara 1945 zvedal odpor proti německé okupaci, jejíž konec byl nevyhnutelný, zintenzivňovaly se i represe. Praha to v průběhu povstání poznala více než jasně.
Symbolem zvěrstev německých jednotek jednajících v poslední křeči před porážkou je vraždění civilistů na Masarykově nádraží. Vraždilo se ale i jinde.
Masakr v Úsobské ulici
V době Pražského povstání se přes Prahu přesunovaly některé jednotky SS ve snaze dostat se k americkým liniím. Ve směru na dnešní Prahu 4, tedy jižní část metropole postupoval 17. záložní a výcvikový prapor pancéřových granátníků SS a tím, že podle svědků byli v uniformách SS i Maďaři a Chorvaté. Dost možná právě tito příslušníci SS spáchali jeden z nejhorších zločinů, ke kterému na území Prahy v tomto období došlo.
Úsobskou ulici byste dnes na mapě Prahy nenašli, její nový název zní „Obětí 6. května“ a je nedaleko stanice metra Budějovická. V roce 1945 ale tato ulice v Krči nesla logicky své původní jméno. O tom, co se zde 6. května 1945 přesně odehrálo, víme díky několika očitým svědectvím.
V oblasti probíhaly dne 6. května boje Němců s povstalci a obyvatelé domů č.p. 254 a 255 se proto ukryli ve sklepech. Právě do domu č.p. 255 se rozhodli vniknout opilí příslušníci jednotek SS (jednalo se o výcvikovou jednotku, nikoliv o frontové veterány). Ve sklepě potom začali chladnokrevně střílet do lidí shromážděných ve sklepě. Celkem zde bylo zavražděno 37 osob, z toho 10 dětí ve věku od 6 do 15 let, 13 žen a 14 mužů. Dvě ženy byly dokonce těhotné a jednou z nich byla německá státní příslušnice Lenochová. Ani to jí ale nepomohlo a byla chladnokrevně zavražděna i se dvěma svými dětmi.
Ulice Obětí 6. května, bývalá Úsobská ulice v Praze, rok 2007.
O krutosti vojáků svědčí i to, že poté, co desítky lidí ležely v tratolišti krve, začali křičet „vztyk“. Na to zareagovala 14letá Věra Hájková, která byla okamžitě zastřelena. Do mrtvých těl potom vojáci bodali nasazenými bodáky. Následně bylo vyrabováno a zapáleno několik bytů. Dvanáct lidí s různými zraněními toto řádění přežilo díky tomu, že předstírali smrt. V jednom z bytů objevili vojáci hluchého staříka, kterého taktéž bez milosti zastřelili.
Večer téhož dne, konkrétně kolem 21. hodiny, vtrhli vojáci SS do sklepa sousedního domu čp. 254. Odkud poté vyhnali na zahradu všech 22 osob. Všem bylo poté nařízeno postavit se čelem ke zdi a začala střelba. Zde bylo zavražděno 16 osob, včetně 6 dětí a 5 žen, jedna z nich byla těhotná. Některá těla byla nalezena zohavená včetně 14leté dívky s vypíchnutýma očima nebo desetiletého chlapce ubitého pažbami.
Vyšetřování případu
Masakr byl úřady vyšetřován ihned po obnovení Československa, avšak bez úspěchu. Několikrát se k němu posléze vrátila i komunistická StB, naposledy v 70. letech. Ani v těchto případech ale nebyli pachatelé vypátráni. StB se zaměřila na jistého Augusta Kinslera, v Německu ale stíhán nebyl, neboť Československo k tomu neposkytlo dostatek důkazů. Dnes již je jisté, že za jeden z nejhorších a nejbrutálnějších masakrů spojených s posledními dny druhé světové války nikdo potrestán nebude. Doufejme alespoň, že pamětní desky se jmény obětí zůstanou v ulici Obětí 6. května navždy a alespoň ony neupadnou nikdy v zapomnění.
