Hlavní obsah

Stavovské povstání skončilo 21. června popravou 27 českých pánů

Foto: DennisFunch / PIXABAY.COM / Public domain

21. červen se smutně zapsal do dějin naší země. Byl to den, kdy - dnešní mluvou - zvítězila diktatura nad samosprávou

Poprava na Staroměstském náměstí – nejznámější poprava českých dějin - se odehrála 21. června roku 1621, zhruba půl roku po prohrané bitvě na Bílé hoře

Článek

Organizací hrůzné popravy byl pověřen český místokrál Karel I. z Lichtenštejna. Život 27 vůdců stavovského povstání (z toho 3 páni, 7 rytířů a 17 měšťanů) ukončil legendární staroměstský kat Jan Mydlář. Místo tohoto hrůzného divadla dodnes označuje 27 křížů v dlažbě Staroměstského náměstí.

Příčinou stavovského povstání, které probíhalo v letech 1618 až 1620 byly jednak náboženské spory mezi katolíky a nekatolíky (hlavně protestanty) a druhak mocenské rozpory mezi císařem Matyášem I. (nástupcem Rudolfa II.) a českými stavy, které chtěly mít větší vliv na řízení království. Rozbuškou pak byla defenestrace dvou místodržících – Viléma Slavaty z Chlumu a Jaroslava Bořity z Martinic - z oken Pražského hradu, která se odehrála 23. května 1618 za vlády Matyáše I. a spustila otevřený konflikt. (Pozoruhodné je, že oba místodržící pád z velké výšky do hradebního příkopu přežili, i když Slavata při něm utrpěl těžké zranění hlavy).

20. března 1619 císař Matyáš I. umírá a na uvolněný trůn usedá Ferdinand II. Štýrský, kterého české stavy přijaly za Matyášova nástupce již roku 1617. Jenže Ferdinand upadl u českých stavů v nemilost tím, že zrušil Rudolfův majestát, který zaručoval náboženskou svobodu nekatolíkům. Navíc usiloval o centralizaci moci výhradně do svých rukou.

Konflikt mezi Ferdinandem a českými stavy vyústil v tragickou bitvu na Bílé hoře 8. 11. 1620, ve které se střetla česká stavovská armáda a dvě armády katolické, armáda císaře Svaté říše římské Ferdinanda II. Štýrského a armáda německé Katolické ligy. Katolické armády po jedné až dvou hodinách zdolaly méně početnou stavovskou armádu. Výsledek bitvy znamenal faktický konec českého stavovského povstání. Následovala msta císaře Ferdinanda: čeká šlechta měla tvrdě pocítit dopady své neposlušnosti k císaři, a měla být svědkem popravy svých vůdců.

Na Staroměstské exekuci se 21. 6. 1621 údajně sešlo na 100 000 diváků. Prvním popraveným byl Jan Jesenius, významný český lékař a politik. Posledním byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, významný český šlechtic. Z 27 odsouzených bylo oběšeno 17 měšťanů. Deset odsouzených – většinou šlechtici – byli popraveni mečem. Kat Mydlář při popravách musel použít dokonce čtyři. Došlo i na čtvrcení těla, proti původně zamýšlenému záměru na jednom už mrtvém těle. Nejstarší popravenou osobou byl Václav Budovec z Budova, který měl 84 let. Svůj hrozivý konec života prý snášel velmi statečně. Naopak nejmladším popraveným byl Jan Kutnar, který měl pouze 24 let. Jeho statečné chování během exekuce je dokonce zaznamenáno v dobových kronikách. Naopak jako zbabělec se prý zachoval Vilém z Lobkovic, který, když přišel jeho čas, měl slzy v očích a jeho projev byl plný emocí. Nesuďme však, nevíme, jak bychom se zachovali my na jeho místě!

Hlavy popravených byly vystaveny na několika místech, nejznámějším byla Staroměstská mostecká věž, kde byly hlavy vystaveny po dobu desíti let. Jedenáct hlav popravených mělo být údajně později uloženo v Týnském chrámu. Některé hlavy byly poslány do různých měst, jako do Kutné Hory (např. Jana Šultyse z Feldsdorfu, primátora města) a nebo Žatce (hlava Maxmiliána Hošťálka, primátora Žatce)..

Po Staroměstské exekuci následovalo posílení katolické moci v Čechách, k oslabení pozice české šlechty a k nastolení absolutistické habsburské vlády. Události spojené s bitvou na Bílé hoře a popravou českých pánů, byly součástí tzv. Třicetileté války, která začala 23. 5. 1618 a trvala až do 24. 10. 1648. Ta měla devastující důsledky zejména pro střední Evropu: celkový počet mrtvých se odhaduje až na 8 milionů mrtvých – vojáků i civilistů. Následkem toho počet obyvatel střední Evropy klesl v průměru o 30%, u mužů až o 50%. Ekonomický kolaps válkou zpustošených zemí současně poté přinesl obrovskou migraci obyvatelstva…

Pokud vás téma zaujalo, můžete si přečíst článek Morava a Třicetiletá válka

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz