Reportáž z oslavujícího Brandýska, který zažil krvavý konec války

Několik stovek obyvatel si přišlo do přírodního amfiteátru po bývalé vodárně v Brandýsku připomenout dobu mobilizace, vzniku protektorátu, heydrichiády a osvobození.

Kromě bojové ukázky byla k dispozici i malá, ale velmi zajímavá výstava s dobovými artefakty, listinnými dokumenty atd.

Po akci hrála hudba a kdo chtěl, dal si třeba klobásu s pivem.

Než ale vše začalo, místní KVH byl za svou činnost vyznamenán legionářskou obcí z Kladna.

Nevelká obec u Kladna byla v čase pražského povstání významným místem odporu. Její obyvatelé se aktivně zapojili do povstání, které vyústilo v přímý střet s ustupujícími německými jednotkami a skončilo až osvobozujícím příjezdem Rudé armády.

Místní obyvatelé začali už z 4. na 5. května v noci odstraňovat německé nápisy a ukazatele. Pod vedením důstojníků v záloze začali v dalších hodinách připravovat obranu obce, stavět barikády i hlídky a odvážně zadržovat prchající německé skupiny aut, od kterých získávali zbraně (většinou pušky a granáty).

Už 5. května došlo k přestřelce se skupinou důstojníků SS, kterou přinutili k ústupu.

6. května povstalci obsadili nádraží a zajali několik německých vojáků. Později byli také zajati vojáci, kteří odmítli bombardovat Prahu. Ti byli po odzbrojení propuštěni.

Pozice povstalců se ale dramaticky zhoršila 8. května, kdy obcí chtěla projet silně vyzbrojená a početná kolona SS s podporou doprovodného letadla (snad Fiesler Fi-156). To střílelo i po jednotlivcích. K vozidlům byli navíc připoutáni civilisté jako živé štíty. Povstalci se stáhli do krytů a přestože došlo k intenzivní střelbě, zraněn byl jen jeden civilista. Kolona projela.

V noci z 8. na 9. května k obci přijely první jednotky 1. ukrajinského frontu. Po nadšeném uvítání však pokračovaly na Prahu. Zdálo se však, že už je po všem.

Nejhorší ale mělo teprve přijít.

Němci využívali mezery mezi sovětskými kolonami spěchajícími z Berlína do Prahy a ráno 9. května pronikli do obce. Povstalci je sice zastavili a zajali, ale ti při dalším útoku silných jednotek SS volali o pomoc a byli osvobozeni. Vznikl chaos a přišly první ztráty na životech obyvatel Brandýska.

Němci, vyzbrojeni kulomety a pancéřovými pěstmi, krvavě potlačili povstání, obsadili místní úřad a osvobodili zajatce. Situace byla velmi kritická.

V pravou chvíli ale přijela další kolona Rudé armády. Sověti Němce obklíčili a po krátkém boji je rozdrtili.

Přes deset obětí květnových bojů z řad civilistů je pochováno na místním hřbitově, včetně dvou sovětských vojáků. Němců padlo dvacet devět.

Brandýsek každoročně oslavuje nebývalé hrdinství místních obyvatel, kteří se srdnatě postavili nacistické přesile.

Velmi často se píše o velkých bojích v Praze apod., ale neměli bychom zapomínat ani na menší lokální odboj a odvahu, což také přispělo k porážce německých sil.

Z představení je k dispozici toto sestříhané netradiční video:

Je v něm i zmínka o průjezdu Američanů Brandýskem. Je nutno dodat, že nešlo o bojovou jednotku, ale o průzkumnou či vyjednávací.

Šlo o misi, se kterou projeli už 7. května přes Prahu až do obce Velichovky u Hradce Králové. Cílem bylo přesvědčit (úspěšně) německé velení armád Střed, kterému velel polní maršál Ferdinand Schörner, aby po kapitulaci zbytečně nepokračovalo ve válčení a složilo zbraně. Při zpáteční cestě se ale vyhnuli vřavě pražského povstání a přes Kralupy nad Vltavou a Brandýsek zamířili do Berouna.

V Brandýsku ale mohlo jít i o bloudící kolonu či skupinu jednající na vlastní pěst s tichým souhlasem. Američané demarkační linii překračovali, ale je nutno zdůraznit, že do bojů za ní se nezapojovali.

Ovšem informace o přítomnosti Američanů se šířily rychle a dodávaly lidem odvahu a naději zapojit se do posledního odporu.

Velmi krátkou přítomnost Američanů v Brandýsku potvrzuje farář Vojtěch Linhart z Kolče v obecní kronice, dále kronika obce Stehelčeves, brožura Františka Blahníka O válečných dějinách Brandýsku a Hasičská kronika obce Brandýsek. Vše jsou to samozřejmě zdroje z roku 1945.

Škoda jen, že naivní prezident Roosevelt tolik důvěřoval Stalinovi a demarkační linie nevedla až za Moravou. Jednotky SMĚRŠ (sovětská vojenská kontrarozvědka) začaly na našem území zatýkat a odvlékat neznámo kam v té době již občany Československa (původem Rusové, Ukrajinci, Bělorusové) prakticky okamžitě s příjezdem Rudé armády.

Osobní přítomnost na akci |Rozhovory se členy KVH | Studium dokumentů na výstavě a ve Vlastivědném muzeu v Kladně | Američtí vojáci byli v Praze už 7. května. Jak je to možné?