Český hrdina první světové války. Otto Jindra se stal leteckým esem Rakouska-Uherska

Český dělostřelec, kterého okouzlilo létání

Když se mluví o slavných letcích první světové války, většina lidí si vybaví Manfreda von Richthofena, Reného Foncka nebo Edwarda Mannocka. Jen málokdo však ví, že mezi nejlepší piloty Rakouska-Uherska patřil také Čech.

Otto Jindra se narodil 18. března 1886 v Chlumu u Třeboně. Po absolvování dělostřelecké akademie ve Vídni nastoupil k horskému dělostřelectvu rakousko-uherské armády. Když v létě roku 1914 vypukla první světová válka, bojoval nejprve na východní frontě jako velitel baterie a už během prvních měsíců si vysloužil vyznamenání za statečnost.

Brzy však pochopil, že budoucnost války nebude rozhodována jen na zemi. Požádal proto o převelení k vojenskému letectvu.

Průkopník leteckého průzkumu

Na podzim roku 1914 nastoupil k letecké jednotce Flik 1 jako pozorovatel. V době, kdy většina letadel sloužila pouze k průzkumu, patřil mezi průkopníky moderní spolupráce letectva s dělostřelectvem. Pomocí radiového spojení naváděl palbu na nepřátelské pozice s takovou přesností, že si rychle získal respekt velitelů.

Každý let však znamenal obrovské riziko. V listopadu 1914 zasáhla jeho letoun intenzivní palba ruské jízdy. Posádka musela nouzově přistát a po návratu napočítala na stroji více než 180 průstřelů. Jindra i jeho pilot přežili doslova zázrakem.

Když pistole porazila dvě stíhačky

Nejslavnější okamžik jeho kariéry přišel 13. června 1915. Jindra tehdy letěl jako pozorovatel v neozbrojeném dvoumístném letounu Albatros B.I., když na něj zaútočily dvě ruské stíhačky Morane-Saulnier. Posádka měla k dispozici pouze pistoli a karabinu.

Přesto dokázala oba útočníky sestřelit. Ve své době šlo o mimořádnou událost, která se rychle rozšířila po celé rakousko-uherské armádě a z Otto Jindry udělala jednoho z nejznámějších letců monarchie.

Nálet na cara

Ještě během roku 1915 absolvoval pilotní výcvik a začal létat jako pilot. Jeho vítězství rychle přibývala. V dubnu 1916 dosáhl pátého potvrzeného sestřelu a stal se leteckým esem. Krátce nato se zúčastnil jedné z nejodvážnějších akcí rakousko-uherského letectva.

Společně s budoucím nejúspěšnějším esem monarchie Godwinem von Brumowským podnikl bombardovací nálet na vojenskou přehlídku, které se účastnil samotný ruský car Mikuláš II.

Rakousko-uherští letci shodili bomby přímo na prostor přehlídky a při návratu navíc sestřelili dva ruské letouny, které se je pokusily zachytit. Akce měla obrovský propagandistický i psychologický význam.

Velitel, který vychoval slavná esa

Otto Jindra nevynikal pouze pilotním uměním. Patřil také mezi nejlepší velitele rakousko-uherského letectva. Přestože zpočátku ani neměl pilotní kvalifikaci, bylo mu svěřeno velení jednotky Flik 1, jedné z nejvýznamnějších leteckých jednotek monarchie.

Právě pod jeho velením začínal svou kariéru také Godwin von Brumowski, který se později stal nejúspěšnějším stíhacím esem Rakouska-Uherska. Jindra měl pověst důstojníka, který dokázal nejen vítězit, ale také vychovávat nové generace pilotů.

Nejlepší český pilot Velké války

Do konce první světové války dosáhl devíti potvrzených vzdušných vítězství. Na rozdíl od většiny tehdejších es získal většinu sestřelů na dvoumístných průzkumných letounech, nikoli na klasických jednomístných stíhačkách.

I proto je jeho bilance dodnes považována za mimořádný výkon. Za své zásluhy obdržel Řád železné koruny, Vojenský záslužný kříž i další vysoká rakousko-uherská vyznamenání.

V roce 1918 byl jmenován velitelem bombardovací skupiny Fliegergruppe G. Jeho bojovou kariéru však ukončila těžká noční havárie, při níž utrpěl vážná zranění.

Jeden z otců československého letectva

Po rozpadu Rakouska-Uherska neváhal ani okamžik. Okamžitě vstoupil do služeb nově vzniklého Československa a patřil mezi nejdůležitější osobnosti při budování československého vojenského letectva.

Organizoval nové letecké útvary, podílel se na výcviku pilotů a pomáhal vytvářet systém, na kterém československé letectvo stálo v meziválečném období.

Právě díky zkušenostem důstojníků, jako byl Otto Jindra, se československé vojenské letectvo během několika let zařadilo mezi nejmodernější ve střední Evropě.

Hrdina, na kterého se zapomnělo

Otto Jindra zemřel 2. května 1932 ve věku pouhých 46 let. Přestože byl nejúspěšnějším českým leteckým esem první světové války a jedním z mužů, kteří položili základy československého vojenského letectva, jeho jméno dnes zná jen úzký okruh zájemců o historii. Veřejnost si mnohem častěji připomíná legionáře nebo slavná zahraniční esa.

Jindrův příběh ale ukazuje, že i Češi patřili mezi průkopníky vojenského letectví a dokázali obstát v konkurenci nejlepších pilotů své doby. Nejen ve vzdušných soubojích, ale i při budování letectva nově vzniklého Československa.

Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.

Zdroje a literatura