Hlavní obsah
Věda a historie

Estonci utíkali před Sověty. Na konci války je čekala smrt v Čechách

Foto: Wikimedia commons/public domain

Konec války nepřinesl všem osvobození. Pro stovky estonských vojáků Waffen-SS znamenal útěk přes české země chaos, lynče a smrt. Estonci tomu začali říkat „České peklo“.

Článek

Estonsko mezi Hitlerem a Stalinem

Osud Estonska během druhé světové války patřil k nejtragičtějším v Evropě.

V roce 1940 zemi obsadil Sovětský svaz. Následovaly deportace, zatýkání a likvidace estonských elit. O rok později přišlo nacistické Německo a mnoho Estonců začalo Sověty vnímat jako ještě větší hrozbu než Hitlera.

Právě proto část Estonců vstoupila do německých jednotek. Ne proto, že by všichni byli nacisté. Ale protože doufali, že bojem proti Sovětům zabrání další okupaci své země.

Paul Maitla: estonský hrdina, nebo důstojník Waffen-SS?

Nejznámější postavou estonských jednotek se stal Paul Maitla, vlastním jménem Paul Mathiesen. Jeho život dokonale ukazuje tragédii malých národů mezi dvěma totalitami.

Po sovětské okupaci byl nejprve odveden do Rudé armády. Později přešel na německou stranu a vstoupil do Estonské legie Waffen-SS.

V roce 1944 velel 1. praporu 45. pluku estonské 20. divize granátníků Waffen-SS a během krvavých bojů na bitva o Tannenberskou linii u Sinimäed získal Rytířský kříž, jedno z nejvyšších německých vyznamenání za statečnost.

Pro mnoho Estonců se stal symbolem odporu proti Sovětům. Jenže zároveň bojoval v uniformě Waffen-SS organizace, kterou norimberský tribunál později označil za zločineckou.

A právě tady začíná historická kontroverze, která trvá dodnes.

Útěk do „bezpečí“ přes Čechy

Na jaře 1945 se německá fronta hroutila. Zbytky estonské divize dostaly rozkaz ustoupit přes severní Čechy směrem k americkým liniím. Estonci zoufale chtěli padnout do amerického zajetí.

Dobře věděli, co by pro ně znamenalo zajetí sovětské. Mnohé čekaly gulagy, deportace nebo popravy. Jenže české země v květnu 1945 připomínaly chaos.

Probíhalo Pražské povstání, německá moc se hroutila a na mnoha místech přebíraly kontrolu revoluční gardy, partyzánské skupiny a ozbrojené milice.

Atmosféra byla plná nenávisti, pomsty a strachu. A právě tehdy vznikl mezi estonskými veterány pojem: „Tšehhi põrgu“ tedy „České peklo“.

Když válka skončila, ale zabíjení pokračovalo

Podle estonských svědectví docházelo po kapitulaci Německa k útokům na estonské vojáky i zajatce. Někteří byli lynčováni, biti nebo zastřeleni bez soudu. Přesný počet obětí historici dodnes neznají.

Některé odhady mluví o více než 500 mrtvých Estoncích, jiné dokonce až o tisícovce. Situace byla navíc extrémně nepřehledná.

V posledních dnech války se v českých zemích pohybovaly tisíce ustupujících vojáků, civilistů i ozbrojených skupin a mnoho událostí nebylo nikdy přesně zdokumentováno.

Jisté ale je, že konec války v českých zemích nebyl jen o oslavách osvobození. Pro mnoho lidí znamenal i období chaosu, pomsty a násilí.

Smrt Paula Maitly

Osud Paula Maitly zůstával po desetiletí nejasný.

Teprve po roce 2005 byly v archivech města Nymburk nalezeny dokumenty naznačující, že byl 9. května 1945 zatčen a následující den popraven spolu s dalšími estonskými důstojníky.

Podle výpovědí přeživších byla Maitlova skupina zastavena severně od Nymburka na silnici směrem k Mladé Boleslavi. Následovalo bití, ponižování a následná poprava.

Místo jejich pohřbení dodnes není jisté. V estonské historické paměti se Maitla stal symbolem tragického konce vojáků, kteří bojovali proti Sovětům, ale zároveň sloužili v uniformách Waffen-SS.

Temná a nepříjemná kapitola konce války

Příběh „Českého pekla“ zůstává velmi citlivým tématem. Na jedné straně stojí tragédie estonských vojáků, kteří nechtěli padnout do sovětských rukou.

Na druhé straně fakt, že šlo o příslušníky Waffen-SS organizace spojené s nacistickými zločiny.

Právě proto je toto téma dodnes plné emocí. Ukazuje totiž, že konec druhé světové války nebyl černobílý.

A že v chaosu posledních dnů války často mizela hranice mezi spravedlností, pomstou a brutalitou.

Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.

Zdroje a literatura

Mart Laar – Sinimäed 1944
Grenader, 2006
ISBN: 978-9949411535

Chris Bishop – Waffen-SS Divisions 1939–45
Amber Books, 2005
ISBN: 978-1904687382

Karel Richter – Východní fronta
Naše vojsko, 2010
ISBN: 978-8020611642

Wikipedie: Paul Maitla, 20th Waffen Grenadier Division of the SS, Prague Offensive, Battle of Tannenberg Line

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz