Článek
Francie padla rychleji, než kdokoliv čekal Když v květnu 1940 zahájilo Německo útok na Belgii, Nizozemsko a Francie, většina Evropy očekávala dlouhou opotřebovací válku podobnou první světové.
Místo toho přišel šok.
Německý blitzkrieg doslova rozerval spojeneckou obranu. Tankové divize postupovaly neuvěřitelnou rychlostí a nad nimi operovala Luftwaffe, která bombardovala letiště, železnice i ustupující jednotky. Přesto Luftwaffe neutrpěla jen vítězství.
Francouzští a britští piloti během kampaně sestřelili stovky německých letadel. Někteří němečtí letci zahynuli, jiní padli do zajetí. A právě tady začíná méně známá kapitola celé války.
Britové chtěli piloty převézt do Británie
V létě 1940 už bylo britskému vedení jasné, že další na řadě bude bitva o Británii. A právě proto mělo každé rozhodnutí význam. Podle historiků i dobových zmínek Britové naléhali, aby byli zajatí němečtí piloti přepraveni do Británie ještě před úplným kolapsem Francie. Smysl byl jednoduchý:
pokud by zůstali na francouzském území po kapitulaci, mohli by se dostat zpět do německých rukou.
Jenže události se vyvíjely neuvěřitelně rychle. Francouzská armáda se zhroutila během několika týdnů a 22. června 1940 podepsala příměří s Německem. Času už bylo minimum.
Zajatci, kteří se znovu objevili v kokpitech Luftwaffe
Po kapitulaci vznikl režim známý jako Vichistická Francie. Součástí nových poměrů bylo i řešení otázky válečných zajatců. Francouzské úřady následně předaly Německu část německých vojáků a pilotů Luftwaffe, kteří byli během kampaně internováni.
To, co bylo ještě před pár týdny francouzským úspěchem, se najednou změnilo ve výhodu pro Hitlera. A právě to Britové původně nechtěli dopustit.
Luftwaffe potřebovala každého zkušeného pilota
V létě 1940 se Adolf Hitler připravoval na útok proti Velká Británie. Luftwaffe měla zničit britské letectvo a otevřít cestu k možné invazi.
Jenže zkušených pilotů nebylo nikdy dost. Výcvik nového letce trval dlouhé měsíce a bojové zkušenosti byly prakticky nenahraditelné. Právě proto představoval návrat zajatých pilotů vítanou posilu.
Někteří z navrácených letců se po krátké rekonvalescenci skutečně zapojili do bojů během bitvy o Británii. Nešlo o obrovské počty, které by samy změnily válku. Ale v době intenzivních ztrát měl každý zkušený pilot velkou cenu.
Bitva o Británii: první Hitlerova velká porážka
Od července 1940 začala Luftwaffe masivně útočit na Británii. Německé bombardéry a stíhačky se snažily zničit letiště, radarové stanice i továrny britského letectva. Jenže Royal Air Force se nezhroutilo.
Britové měli několik zásadních výhod:
- radarový systém,
- efektivní velení,
- domácí výrobu letadel,
- i možnost rychle vracet přeživší piloty zpět do boje.
Pokud byl britský pilot sestřelen nad vlastním územím a přežil, často se mohl během několika dní vrátit do služby. Němečtí piloti takovou výhodu neměli.
Pokud byli sestřeleni nad Británií nebo kanálem La Manche, válka pro ně většinou skončila. Právě tady začala Luftwaffe krvácet.
Malá epizoda, která ukazuje chaos roku 1940
Příběh německých pilotů vrácených po pádu Francie není rozhodujícím momentem druhé světové války. Je ale fascinující ukázkou toho, jak rychle se v roce 1940 měnila situace v Evropě.
Britové správně tušili, že zkušení piloti budou pro Luftwaffe nesmírně důležití. Jenže zhroucení Francie bylo tak rychlé, že už tomu nedokázali zabránit. A tak se část letců, kteří ještě na jaře seděli ve francouzském zajetí, o pár měsíců později znovu objevila nad Británií v kokpitech Messerschmittů.
Zdroje a literatura:
Richard Overy – The Battle of Britain
Penguin Books, 2004
ISBN: 978-0142001585
Dokument: Apokalypsa: Druhá světová válka
Wikipedie: Battle of Britain, Fall of France, Luftwaffe, Vichy France
