Krvavá neděle nad Hanou. Největší letecká bitva nad českým územím přinesla desítky sestřelů

Nad Moravou se schylovalo k obrovské bitvě

Třetí adventní neděle roku 1944 začala na Moravě klidně. Obyvatelé Protektorátu se připravovali na Vánoce, zatímco vysoko nad jejich hlavami mířil k Hornímu Slezsku jeden z největších amerických bombardovacích svazů vyslaných z Itálie.

Americká 15. letecká armáda nasadila přibližně 527 těžkých bombardérů B-17 Flying Fortress a B-24 Liberator, které doprovázelo kolem 300 stíhacích letounů P-38 Lightning a P-51 Mustang. Cílem byly rafinerie vyrábějící syntetická paliva – surovinu, bez níž německá armáda jen obtížně udržovala v chodu tanky, letadla i další techniku.

Šlo o součást rozsáhlé spojenecké bombardovací kampaně, jejímž cílem bylo ochromit německý válečný průmysl.

Luftwaffe využila špatného počasí

Německé radary Freya zachytily přibližující se bombardovací svaz včas. Do vzduchu proto odstartovaly stíhačky několika jednotek Luftwaffe, především elitní Jagdgeschwader 300, která byla specializována na útoky proti těžkým bombardérům.

Jedním z velitelů německých stíhačů byl Walter Dahl, jedno z nejúspěšnějších stíhacích es Luftwaffe. Během války dosáhl více než 120 potvrzených sestřelů a patřil mezi nejzkušenější piloty, které Německo na konci roku 1944 ještě mělo k dispozici.

Němcům navíc nahrávalo počasí. Oblaka a špatná viditelnost na čas oddělily část amerických doprovodných stíhaček od bombardérů. Právě této chvíle využili němečtí piloti k útoku.

Krátce před polednem se nad prostorem mezi Olomoucí, Prostějovem a Přerovem rozpoutal jeden z největších vzdušných soubojů, jaký kdy české země zažily.

Peklo nad Hanou

První úder dopadl na americké bombardéry B-24 Liberator.

Německé stíhačky útočily čelně i zezadu a během několika minut poslaly k zemi několik těžkých bombardérů. Některým posádkám se podařilo vyskočit na padácích, jiní zahynuli přímo ve svých letounech.

Když do prostoru konečně dorazily americké Mustangy a Lightningy, změnil se útok na bombardéry v rozsáhlou manévrovou bitvu stovek letadel.

Nad Hanou se během několika desítek minut odehrávaly prudké souboje v různých výškách. Piloti sváděli čelní útoky, pronásledovali protivníky ve střemhlavých letech a mezi padajícími bombardéry bojovali o vzdušnou převahu.

Nad českým územím padaly desítky letadel

Bitva trvala přibližně tři čtvrtě hodiny.

Spojenci přišli o:

Luftwaffe ztratila 36 stíhacích letounů, převážně Messerschmitty Bf 109 a Focke-Wulfy Fw 190.

Celkem bylo zničeno 67 letadel, což z této bitvy činí největší jednorázový letecký střet nad územím dnešní České republiky.

Trosky dopadaly na pole i do měst

Hořící stroje padaly na desítkách míst po celé střední Moravě.

Trosky dopadly například u Troubek, Kokor, Rokytnice, Kozlova, Prostějova nebo Olomouce-Neředína.

Jeden z bombardérů B-24 se zřítil do prostoru dnešního neředínského hřbitova v Olomouci. Další stroje dopadaly do polí nebo se rozpadly ještě ve vzduchu.

Řadě amerických letců se podařilo zachránit padákem. Po přistání však byli většinou zajati německými jednotkami nebo protektorátním četnictvem.

Na území dnešní České republiky tehdy dopadly trosky více než čtyřiceti amerických i německých letadel.

Strategické vítězství Spojenců

Přestože Američané utrpěli citelné ztráty, strategický výsledek vyzněl v jejich prospěch.

Bombardovací svaz většinu plánovaných cílů zasáhl a Luftwaffe přišla o další zkušené piloty i stroje, které už na konci roku 1944 nedokázala nahradit.

Ani piloti formátu Waltera Dahla už nemohli změnit průběh války. Německé letectvo bojovalo současně na západní i východní frontě a každá podobná ztráta dále oslabovala jeho schopnost čelit spojenecké vzdušné převaze.

Bombardování rafinerií navíc postupně vedlo k dramatickému poklesu výroby syntetických paliv, což mělo zásadní dopad na bojeschopnost německé armády v posledních měsících války.

Zapomenutá kapitola českých dějin

Na rozdíl od operace Anthropoid, Pražského povstání nebo bombardování Plzně zůstává letecká bitva nad Hanou mimo pozornost širší veřejnosti.

Přitom právě zde se odehrál největší jednorázový vzdušný souboj nad českým územím. Každý rok jej připomínají pietní akce na Olomoucku a Přerovsku, kde dodnes stojí památníky na místech dopadu amerických bombardérů i německých stíhaček.

Klidná pole Hané tak skrývají vzpomínku na dramatické prosincové dopoledne roku 1944, kdy se nad nimi střetly stovky letadel a během několika desítek minut zahynuly desítky letců obou bojujících stran.

Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.

Zdroje