Muž, co zvedl Slovensko proti Hitlerovi. Ján Golian se stal symbolem Slovenského národního povstání

Důstojník, který se postavil vlastnímu režimu

Ján Golian se narodil 26. ledna 1906 v Dombóváru v tehdejším Uhersku. Po absolvování Vojenské akademie v Hranicích na Moravě nastoupil do československé armády, kde si rychle získal pověst schopného štábního důstojníka.

Po rozpadu Československa v březnu 1939 zůstal sloužit ve slovenské armádě. Přestože zastával významné funkce, s politikou prezidenta Jozefa Tisa ani s rostoucí závislostí Slovenska na nacistickém Německu se nikdy plně neztotožnil.

Od roku 1943 navázal tajné kontakty s domácím odbojem i československou exilovou vládou v Londýně. Jeho úkolem bylo připravit ozbrojené vystoupení slovenské armády ve chvíli, kdy se fronta přiblíží ke slovenským hranicím.

Rozkaz, který změnil slovenské dějiny

Rozhodující okamžik přišel 29. srpna 1944.

Německo zahájilo okupaci Slovenska v rámci operace Kartoffelernte, jejímž cílem bylo odzbrojit slovenskou armádu a zabránit připravovanému převratu.

Krátce poté Golian odvysílal známou šifrovanou větu:

Právě tento nenápadný rozkaz znamenal zahájení Slovenského národního povstání.

Centrem odporu se stala Banská Bystrica, odkud bylo řízeno vojenské i politické vedení povstání.

Desítky tisíc mužů proti Wehrmachtu

Na straně povstalců bojovalo přibližně 60 000 příslušníků slovenské armády a dalších 15 000 až 20 000 partyzánů různých národností.

Proti nim stálo postupně více než 40 000 německých vojáků, mezi nimi elitní jednotky Waffen-SS, policie i speciální protipartyzánské oddíly. Německým silám velel generál Hermann Höfle, později je posílily další zkušené jednotky z východní fronty.

Němci disponovali výraznou převahou v tancích, dělostřelectvu i letectvu.

Přesto se povstalcům podařilo po několik týdnů udržet rozsáhlé území středního Slovenska a zaměstnat síly, které mohly být nasazeny na jiných úsecích fronty.

Boj proti přesile

Jedním z největších problémů povstalců byl nedostatek těžkých zbraní, munice i pohonných hmot.

Velké naděje byly spojovány s postupem Rudé armády přes Dukelský průsmyk, ale Karpatsko-dukelská operace narazila na tvrdý německý odpor a proměnila se v jednu z nejkrvavějších bitev celé války.

Pomoc proto přicházela mnohem pomaleji, než velení povstání očekávalo.

V říjnu 1944 dorazil na povstalecké území generál Rudolf Viest, který převzal vrchní velení 1. československé armády na Slovensku. Golian se stal jeho zástupcem a nadále se podílel na řízení obrany.

Pád Banské Bystrice

Německá převaha postupně narůstala. Po těžkých bojích obsadily německé jednotky 27. října 1944 Banskou Bystrici. Organizovaný odpor se zhroutil.

Velká část vojáků odešla do hor, kde pokračovala v partyzánském boji až do příchodu Rudé armády na jaře 1945.

Zajetí a záhadná smrt

Ján Golian ani Rudolf Viest se nepokusili uprchnout do zahraničí. Pokračovali v odboji, dokud nebyli 3. listopadu 1944 zajati německými jednotkami.

Po výsleších byli převezeni nejprve do Bratislavy, poté do Berlína a nakonec do koncentračního tábora Flossenbürg. Jejich další osud není dodnes zcela objasněn.

Podle převládajícího názoru historiků byli oba generálové pravděpodobně na jaře 1945 bez soudu popraveni příslušníky SS, přesné datum ani místo jejich smrti se však nikdy nepodařilo spolehlivě doložit.

Mělo povstání šanci uspět?

Historici se dodnes přou, zda mohlo Slovenské národní povstání skončit jinak.

Jedni upozorňují na nedostatečnou přípravu, slabou koordinaci i přeceňování rychlosti sovětského postupu.

Druzí připomínají, že bez povstání by Slovensko pravděpodobně zůstalo až do konce války aktivním spojencem nacistického Německa.

Přestože bylo vojensky poraženo, jeho politický význam byl mimořádný.

Povstání ukázalo, že významná část slovenské armády i společnosti odmítla nacistickou okupaci a byla ochotna proti ní se zbraní v ruce bojovat.

Odkaz generála Goliana

Po válce byl Ján Golian in memoriam povýšen na generálmajora, později na generálporučíka, a vyznamenán řadou československých i zahraničních ocenění.

Jeho jméno dnes nesou ulice, školy i vojenské objekty. V Banské Bystrici, která byla srdcem povstání, stojí jeho památník a každoroční oslavy Slovenského národního povstání připomínají jeho rozhodnutí postavit se nacistickému Německu.

Generál Ján Golian se stal symbolem vojenské cti, odvahy a odpovědnosti. Přestože povstání skončilo vojenskou porážkou, jeho rozkaz z 29. srpna 1944 změnil slovenské dějiny a zařadil Slovensko mezi země, které se aktivně postavily nacistické okupaci.

Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.

Zdroje