Článek
Kolik Němců bylo odsunuto
Podle sčítání lidu z roku 1930 žilo v Československu přibližně 3,1 milionu obyvatel německé národnosti, což představovalo asi třetinu obyvatel českých zemí.
Po skončení druhé světové války začal proces jejich vysídlení. Odsun probíhal ve dvou hlavních fázích:
• divoký odsun (1945) – spontánní a často násilné vyhánění Němců z pohraničí
• organizovaný odsun (1946–1947) – řízený transfer pod dohledem spojenců
Historici odhadují, že z Československa bylo vysídleno přibližně 3 miliony Němců.
Z toho bylo asi:
• 1,3–1,6 milionu deportováno do americké okupační zóny Německa
• přibližně 800 000 do sovětské okupační zóny Německa
V Československu zůstalo přibližně 200–300 tisíc Němců, většinou odborníci v průmyslu, antifašisté nebo lidé ze smíšených rodin.
Co odsun znamenal pro Sudety
Po odsunu zůstaly rozsáhlé oblasti českého pohraničí téměř vylidněné.
Sudety byly před válkou hustě osídleným regionem s rozvinutým průmyslem a obchodem. Po roce 1945 však velká část měst a vesnic přišla o většinu obyvatel.
Do pohraničí se začali stěhovat noví obyvatelé:
• Češi z vnitrozemí
• Slováci
• reemigranti z Volyně
• lidé z Rumunska nebo Jugoslávie
Ani tak se však nepodařilo rychle nahradit původní populaci. V některých oblastech zůstaly celé vesnice opuštěné a řada z nich byla později zcela zanikla.
Dopad na československý průmysl
Pohraniční oblasti patřily před válkou k nejprůmyslovějším regionům státu.
Nacházely se zde například:
• textilní továrny v severních Čechách
• sklářský průmysl v Jizerských horách
• porcelánky v Karlovarsku
• strojírenské podniky
Textilní průmysl patřil před druhou světovou válkou k nejdůležitějším odvětvím v Sudetech. Například město Šumperk bylo významným centrem výroby hedvábí a textilu.
Odsun znamenal, že region náhle přišel o velkou část kvalifikovaných pracovníků, techniků a podnikatelů.
To vedlo k:
• poklesu výroby v některých odvětvích
• problémům s obnovou hospodářství
• nutnosti rychle nahrazovat odborníky novými pracovníky
Bavorsko: nová domovina sudetských Němců
Velká část vysídlených Němců skončila v Bavorsko.
Do této spolkové země přišlo po válce asi 1,9 milionu uprchlíků a vysídlených Němců z východní Evropy, mezi nimi velké množství sudetských Němců.
Vysídlení Němci ze střední a východní Evropy přicházejí po roce 1945 do Bavorska. Sudetští Němci tvořili významnou část těchto uprchlíků a výrazně ovlivnili poválečný vývoj této spolkové země.
V některých bavorských regionech tvořili po roce 1950 vysídlenci více než třetinu obyvatelstva.
Příchod tak velkého množství lidí měl zásadní dopad na:
• demografii Bavorska
• jeho hospodářství
• politický život
Sudetoněmecké organizace se později staly významnou součástí veřejného života v západním Německu.
Jedna z největších migrací v evropských dějinách
Odsun Němců z Československa patří k největším nuceným přesunům obyvatel ve střední Evropě ve 20. století.
Celý proces, který probíhal především v letech 1945–1947, zásadně změnil etnickou mapu českých zemí a jeho důsledky jsou v některých regionech patrné dodnes.
Zdroje
• Staněk, Tomáš: Odsun Němců z Československa 1945–1947. Academia, Praha.
• Glassheim, Eagle: Noble Nationalists: The Transformation of the Bohemian Aristocracy. Harvard University Press.
• Suppan, Arnold: Hitler–Beneš–Tito: Konflikt, válka a genocida ve střední Evropě.
• Brandes, Detlef: Der Weg zur Vertreibung 1938–1945.
• Arburg, Adrian von – Staněk, Tomáš: Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951
