Článek
Syn starého Německa
August von Kageneck se narodil roku 1922 do aristokratické rodiny na Mosele v Porýní. Jeho svět byl světem starého Německa, které stále žilo vzpomínkami na císařskou éru.
Rod Kagenecků měl dlouhou vojenskou tradici a služba v armádě byla téměř rodinnou povinností. Jeho otec Karl von Kageneck byl důstojníkem německé armády a rodina byla konzervativní, katolická a monarchistická.
Přestože doma panovala určitá nedůvěra vůči Hitlerovi a nacismu, vojenská kariéra byla pro mladého Augusta prakticky samozřejmostí. Stejně jako pro tisíce dalších mladých Němců jeho generace.
Rodina, kterou válka zničila
Válka zasáhla rodinu Kagenecků mimořádně tvrdě. Několik Augustových bratrů bojovalo ve Wehrmachtu i Luftwaffe.
Nejznámější z nich byl Erbo von Kageneck, slavný stíhací pilot Luftwaffe a držitel Rytířského kříže se 67 sestřely. Další bratr Franz-Joseph padl už v roce 1941 na východní frontě.
August tak velmi brzy pochopil, že válka nešetří ani privilegovanou německou aristokracii. Smrt si vybírala bez rozdílu.
Z kavalerie do tanku
V roce 1939 vstoupil August do 17. jezdeckého pluku v Bamberku. Stejně jako mnoho jiných mladých důstojníků ale rychle pochopil, že éra koní končí. Budoucnost patřila tankům.
Po absolvování důstojnického výcviku byl zařazen k obrněným jednotkám Wehrmachtu a během války sloužil především u 9. tankové divize. Právě zde se definitivně rozpadly romantické představy o válce.
Východní fronta: konec iluzí
Když v červnu 1941 německé jednotky překročily hranice Sovětského svazu, mnoho vojáků stále věřilo v rychlé vítězství. Propaganda mluvila o několika měsících války. Realita byla úplně jiná.
Nekonečné vzdálenosti, bahno, mráz, obrovské sovětské rezervy a neustálé boje postupně ničily německou armádu i psychiku vojáků. Kageneck později vzpomínal, že mladí důstojníci často vůbec nechápali, do jak obrovské katastrofy byli posláni.
Na rozdíl od fanatických nacistů začal postupně vnímat rozdíl mezi propagandou a skutečností. Nevnímal válku jako romantické dobrodružství. Spíš jako obrovský chaos plný utrpení a smrti.
Ne fanatik, ale voják své generace
Právě v tom je August von Kageneck zajímavý. Nebyl typem důstojníka, který by slepě oslavoval Hitlera. Ve svých pozdějších knihách popisoval morální dilemata německých vojáků, chaos fronty i rozpad iluzí celé generace mladých Němců.
Ve svých vzpomínkách zdůrazňoval, že řada německých důstojníků vnímala svou službu především jako vojenskou povinnost. Současně však nepopíral odpovědnost Wehrmachtu za vedení útočné války ani skutečnost, že německá armáda byla součástí nacistického válečného systému.
To samozřejmě neznamená, že Wehrmacht nenesl odpovědnost za válku a zločiny nacistického Německa.
Kageneck patřil k těm bývalým německým vojákům, kteří se po válce nesnažili vytvářet legendu o „čistém Wehrmachtu“. Naopak otevřeně psal o tragédii celé své generace.
Válka končí
Během války byl několikrát zraněn a část konfliktu strávil také ve výcvikových a instruktorských funkcích obrněných jednotek.
V roce 1945 už bylo jasné, že Německo směřuje k porážce. Tankové divize, které kdysi symbolizovaly sílu Blitzkriegu, se měnily v ustupující zbytky armády bojující o přežití.
August válku přežil a po německé kapitulaci se vrátil do civilního života. Mnoho jeho vrstevníků takové štěstí nemělo.
Muž, který po válce hledal smíření
Po válce se jeho život vydal úplně jiným směrem. Nestál o veteránské mýty ani oslavy Wehrmachtu. Stal se novinářem a spisovatelem. Přestěhoval se do Francie a dlouhá léta podporoval francouzsko-německé smíření. A právě to je možná nejzajímavější část jeho příběhu.
Mladý tankový důstojník, který kdysi bojoval v uniformě Wehrmachtu na východní frontě, nakonec zasvětil život tomu, aby si Němci a Francouzi po válce znovu dokázali porozumět.
Ve své slavné knize Lieutenant de Panzers popsal válku bez heroizace. Nepsal o „slávě Wehrmachtu“. Psal o strachu, chaosu, smrti a ztracených iluzích.
Svědek zničené generace
August von Kageneck není symbolem nacistické propagandy ani legendárním esem typu Michaela Wittmanna nebo Ericha Hartmanna.
Je spíše symbolem generace mladých Němců, kteří vyrůstali v militaristickém světě starého Německa a skončili v nejničivější válce dějin. Právě proto je jeho příběh dodnes zajímavý. Neukazuje válku jako dobrodružství.
Ukazuje ji jako tragédii celé generace, která byla vychována k poslušnosti, vojenské cti a službě státu. A která nakonec sledovala rozpad světa, ve který věřila.
Pokud vás příběh Augusta von Kagenecka zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.
Zdroje a literatura
August von Kageneck – Lieutenant de Panzers
Perrin, 2009
Antony Beevor – Stalingrad
Penguin Books, 1999
Ian Kershaw – The End
Penguin Books, 2012
