Hlavní obsah
Věda a historie

Češi zastavili Rusy: krvavá bitva u Limanowé zachránila Rakousko-Uhersko před katastrofou

Foto: Wikimedia commons/Public domain

V prosinci 1914 stála ruská armáda jen krok od průlomu do Uher. V hlubokém sněhu a mrazech tehdy bojovaly i české pluky rakousko-uherské armády. Bitva u Limanowé se stala jedním z nejdůležitějších a dnes téměř zapomenutých vítězství monarchie.

Článek

Monarchie na pokraji zhroucení

Na konci roku 1914 vypadala situace pro Rakousko-Uhersko katastrofálně. Ruská armáda po úspěších v Haliči postupovala stále blíže ke karpatským průsmykům a otevřeně hrozila vpádem do samotných Uher.

Mnozí důstojníci se obávali úplného zhroucení východní fronty. Pokud by Rusové prorazili přes Karpaty, mohli ohrozit dokonce i Budapešť.

Právě tehdy ale přišla bitva, o které se dnes téměř nemluví, bitva u Limanowé.

Krvavá zima v horách

V prosinci 1914 se v horském terénu jižního Polska střetly rakousko-uherské a ruské síly v jedné z nejdůležitějších zimních bitev první světové války.

Foto: Wikimedia commons/Public domain

Bojovalo se v hlubokém sněhu, v mrazech a často doslova muž proti muži.

Teploty klesaly hluboko pod nulu a mnoho vojáků nemělo dostatečné zimní vybavení. Mnohé nezabila kulka ani granát. Ale mráz, vyčerpání a nemoci.

Některé jednotky přicházely během jediného dne o stovky mužů. Právě zde se výrazně zapsaly i české pluky rakousko-uherské armády.

České pluky v pekle Haliče

Mezi nejznámější jednotky patřil pražský 28. pěší pluk, plzeňský 35. pěší pluk nebo 75. pěší pluk z Jindřichova Hradce.

Tisíce Čechů tehdy stále bojovaly v uniformách monarchie a mnozí z nich velmi tvrdě. Pozdější československá historiografie často zdůrazňovala hlavně legionáře.

Foto: Wikimedia commons/Public domain

Na východní frontě bojovalo za monarchii obrovské množství českých vojáků a mnozí z nich si vysloužili respekt i nepřítele.

Rakousko-uherští důstojníci opakovaně vyzdvihovali disciplínu a houževnatost českých pluků v nejtěžších bojích. A právě Limanowa patřila mezi jejich nejkrvavější zkoušky.

Bitva, která zastavila Rusy

Situace byla kritická. Rusové se snažili prorazit přes Karpaty do Uher a monarchie potřebovala jejich postup zastavit za každou cenu.

Klíčovou roli sehrála obrana strategických výšin kolem Limanowé a prudké protiútoky rakousko-uherských jednotek. Právě ty Rusy zaskočily. Boje byly mimořádně chaotické.

Útoky často probíhaly v hustém sněžení, vojáci bojovali na krátkou vzdálenost a některé jednotky se doslova ztrácely v horském terénu.

Nakonec se ale rakousko-uherským silám podařilo ruský postup zastavit.

Bitva skončila vítězstvím centrálních mocností a zabránila okamžitému průlomu do Uher.

Velitelé a síly obou stran

Na rakousko-uherské straně operovala především 4. armáda generála Josefa Ferdinanda a části 3. armády. Významnou roli sehrál i generál Svetozar Boroević, jeden z nejschopnějších velitelů monarchie.

Proti nim stála ruská 3. armáda generála Radka Dimitrieva. Celkově se bitvy účastnilo více než 300 tisíc vojáků na obou stranách. Ztráty byly obrovské.

Historici odhadují, že padlo, bylo raněno nebo nezvěstných přes 60 tisíc mužů. Velkou část obětí přitom způsobily samotné podmínky zimní války.

Češi mezi monarchií a novým státem

Pro české pluky znamenala Limanowa jeden z nejtvrdších okamžiků celé války. Mnozí vojáci zde získali vyznamenání za statečnost. Jiní zůstali navždy pohřbeni v zasněžených kopcích Haliče.

Po vzniku Československa ale podobné příběhy často ustoupily do pozadí. Nový stát budoval svou identitu hlavně na odkazu legií, zatímco osudy Čechů bojujících v rakousko-uherské armádě byly dlouho vnímány rozporuplně.

Přitom právě oni tvořili obrovskou část armády monarchie. A mnoho z nich bojovalo mimořádně tvrdě.

Zapomenuté vítězství první světové války

Dnes je bitva u Limanowé téměř zapomenutá. Přesto šlo o střet, který rozhodoval o osudu celé karpatské fronty. Pokud by tehdy Rusové prorazili do Uher, mohla se situace Rakouska-Uherska vyvíjet úplně jinak.

Limanowa tak zůstává symbolem jedné z nejdůležitějších obranných bitev monarchie a také připomínkou toho, že tisíce Čechů bojovaly a umíraly i v uniformách, na které se po roce 1918 často zapomínalo.

České dějiny nejsou jen příběhem porážek, okupací a Mnichova. Jsou také příběhem tisíců obyčejných vojáků, kteří bojovali v extrémních podmínkách a dokázali obstát i v nejtvrdších bitvách své doby. Ať už šlo o legionáře, letce RAF nebo české pluky v uniformách monarchie, Česko má hrdiny, na které může být právem pyšné. Limanowa je jedním z míst, kde se jejich odvaha zapsala do dějin i když se na ni dnes často zapomíná.

Jestli vás text zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.

Zdroje a literatura

Richard Lein – Pflichterfüllung oder Hochverrat
LIT Verlag, 2011
ISBN: 978-3643502186

Holger Herwig – The First World War: Germany and Austria-Hungary 1914–1918
Bloomsbury Academic, 2014
ISBN: 978-1472510815

Martin Gilbert – The First World War
HarperCollins, 1994
ISBN: 978-0006377856

Vojenský historický ústav Praha

Wikipedie: Battle of Limanowa, 28th Infantry Regiment, Svetozar Boroević

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz