Článek
Před 82 lety začal boj o polskou metropoli
Dne 1. srpna 1944 v 17.00 hodin, známé jako „hodina W“, zahájila polská Zemská armáda (Armia Krajowa) povstání proti německým okupantům ve Varšavě. Jeho cílem bylo osvobodit hlavní město ještě před příchodem Rudé armády a obnovit polskou státní moc.
Polské vedení věřilo, že Sověti, kteří se v té době blížili k Visle, městu rychle přijdou na pomoc. To se však nestalo.
Proč Poláci povstali?
V létě 1944 se německá armáda po katastrofální porážce během operace Bagration rychle stahovala na západ. Rudá armáda dorazila až k předměstím Varšavy a zdálo se, že osvobození města je otázkou několika dnů.
1. srpen 17:00. Povstání začíná - hlídka poručíka Jankowského vyráží do akce
Polská exilová vláda v Londýně i velení Zemské armády se obávaly, že pokud město osvobodí pouze Sověti, Polsko se po válce dostane pod jejich plnou kontrolu. Povstání mělo ukázat, že Poláci jsou schopni osvobodit vlastní metropoli sami.
Síly proti sobě
Do povstání se zapojilo přibližně 40 000 až 50 000 příslušníků Zemské armády, z nichž však jen asi čtvrtina měla střelné zbraně. Mnozí bojovali pouze s pistolemi, granáty nebo domácími zápalnými lahvemi.
Proti nim stálo zpočátku asi 15 000 až 20 000 německých vojáků, jejichž počet však postupně vzrostl na více než 50 000 mužů. Němci nasadili tanky, samohybná děla, těžké minomety, plamenomety i letectvo.
Do bojů byly povolány také nechvalně proslulé jednotky SS, brigáda Oskara Dirlewangera nebo jednotky RONA, které se dopouštěly masových vražd civilistů.
První dny přinesly naději
Povstalcům se podařilo obsadit značnou část města. Vybudovali barikády, spojili jednotlivé čtvrti sítí průchodů a kanalizací a několik dní úspěšně odolávali německým protiútokům.
Němci byli překvapeni rozsahem povstání. Brzy však začali přivážet posily a systematicky ničit jednu čtvrť za druhou.
Masakr ve čtvrti Wola
Nejtragičtější kapitolou povstání se stal masakr ve čtvrti Wola.
Na Hitlerův rozkaz měly německé jednotky zabít všechny obyvatele bez rozdílu věku či pohlaví. Během několika dnů zde bylo zavražděno přibližně 30 000 až 50 000 civilistů. Lidé byli hromadně stříleni na ulicích, v nemocnicích i ve svých domech.
Šlo o jeden z největších válečných zločinů spáchaných v Evropě během druhé světové války.
Německé válečné zločiny
Potlačení Varšavského povstání provázely rozsáhlé válečné zločiny spáchané německými jednotkami. Adolf Hitler vydal rozkaz, aby byla Varšava srovnána se zemí a její obyvatelé vyhlazeni. Jednotky SS, policie i pomocné oddíly následně systematicky vraždily civilisty bez ohledu na věk nebo pohlaví.
Vedle masakru ve čtvrti Wola docházelo k hromadným popravám také v Ochotě, Mokotówě a dalších částech města. Civilisté byli stříleni přímo na ulicích, upalováni v domech nebo vražděni v nemocnicích. Nechybělo ani mučení, znásilňování žen a rabování majetku. Zvláštní brutalitou prosluly zejména jednotky brigády Oskara Dirlewangera a brigády RONA, jejichž příslušníci patřili k nejbrutálnějším útvarům ve službách nacistického Německa.
Po kapitulaci povstání Němci přistoupili k systematickému ničení Varšavy. Speciální ženijní oddíly vyhazovaly do povětří obytné domy, kostely, školy, muzea i historické památky. Do ledna 1945 bylo zničeno přibližně 85 % města, což z Varšavy učinilo jedno z nejvíce zpustošených evropských měst druhé světové války.
Rudá armáda zůstala za Vislou
Jedním z nejdiskutovanějších témat dodnes zůstává role Sovětského svazu.
Sovětské jednotky dorazily na východní břeh Visly, ale rozsáhlejší pomoc povstalcům neposkytly. Omezené pokusy o překročení řeky skončily neúspěchem a spojenecké letecké zásobování bylo kvůli velké vzdálenosti velmi obtížné.
Historici se dodnes přou, zda Rudá armáda nebyla schopna pokračovat v útoku, nebo zda Josif Stalin záměrně nechal povstání padnout, aby odstranil síly věrné polské exilové vládě.
Kapitulace po 63 dnech
Po více než dvou měsících nepřetržitých bojů už obráncům docházela munice, potraviny i léky.
Dne 2. října 1944 podepsal velitel povstalců generál Tadeusz Bór-Komorowski kapitulaci. Němci uznali příslušníky Zemské armády za válečné zajatce, ale civilní obyvatelstvo bylo nuceno město opustit.
Po skončení bojů začali Němci systematicky ničit Varšavu. Celé čtvrti byly odstřelovány nebo vyhazovány do vzduchu. Do ledna 1945 bylo zničeno přibližně 85 % města.
Obrovské ztráty
Varšavské povstání patřilo k nejkrvavějším městským bojům druhé světové války.
Přibližné ztráty:
- 16 000 až 18 000 padlých povstalců
- asi 25 000 raněných
- 150 000 až 180 000 zabitých civilistů
- přibližně 10 000 až 17 000 padlých Němců a další tisíce raněných
Hrdinství i tragédie
Varšavské povstání dodnes vyvolává emoce. Jedni jej považují za symbol odvahy národa, který se odmítl smířit s okupací. Druzí upozorňují, že šance na úspěch byly od začátku minimální a rozhodnutí zahájit povstání stálo život statisíce lidí.
Jisté je, že se stalo jedním z největších ozbrojených vystoupení odboje během druhé světové války a dodnes představuje jeden z nejdůležitějších symbolů polských dějin.
Zajímavost
Každý rok 1. srpna přesně v 17.00 hodin se ve Varšavě na jednu minutu zastaví život. Rozezní se sirény, auta zastaví uprostřed ulic a tisíce lidí drží minutu ticha na památku padlých. Tento okamžik, známý jako „hodina W“, patří k nejsilnějším pietním tradicím v dnešním Polsku.
Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.
Zdroje
- Muzeum Varšavského povstání
- Norman Davies – Rising ’44: The Battle for Warsaw
- Antony Beevor – The Second World War
- Richard Overy – Russia’s War
- Encyclopaedia Britannica – Warsaw Uprising
- Muzeum druhé světové války Gdaňsk
