Hlavní obsah
Věda a historie

První velká bitva slovenské armády na východní frontě. U Lipovce se poprvé střetli s Rudou armádou

Foto: Wikimedia Commons (Bundesarchiv), licence CC BY-SA 3.0

Dne 22. července 1941 čekala slovenskou Rychlou brigádu první těžká zkouška na východní frontě. U ukrajinského Lipovce se poprvé samostatně střetla s Rudou armádou. Vítězství si vyžádalo desítky padlých a ukázalo, jak krutá válka na východě bude.

Článek

Slovensko vstupuje do války

Když se mluví o tažení proti Sovětskému svazu, většina lidí si vybaví německý Wehrmacht. Jen málokdo ale ví, že už od prvních týdnů operace Barbarossa bojovali na východní frontě také slovenští vojáci.

Po napadení Sovětského svazu 22. června 1941 vyhlásil Slovenský stát SSSR válku a nabídl Německu vojenskou pomoc. Na frontu byla vyslána Slovenská polní armáda, z níž se brzy vyčlenila elitní Rychlá brigáda pod velením plukovníka Rudolfa Pilfouska.

Foto: wikimedia commons/public domain

Šlo o nejmodernější část slovenské armády. Brigáda disponovala lehkými tanky LT vz. 35, obrněnými automobily OA vz. 30, motorizovanou pěchotou i dělostřelectvem. Její první skutečně těžká zkouška ji čekala u ukrajinského města Lipovec (dnes Lypovec).

První střet s Rudou armádou

Po překročení sovětských hranic postupovala Rychlá brigáda společně s německou 17. armádou směrem na Vinnycju. Jejím úkolem bylo chránit německé křídlo a likvidovat sovětské jednotky, které se pokoušely zpomalit postup Wehrmachtu.

Dne 22. července 1941 narazili Slováci u Lipovce na dobře připravenou obranu Rudé armády. Na rozdíl od předchozích menších střetů šlo o regulérní bitvu. Sověti disponovali dělostřelectvem, kulomety i obrněnou technikou a využívali výhodného postavení kolem města.

Boj o každou ulici

Slovenský útok začal v ranních hodinách. Sovětská palba několikrát zastavila postup pěchoty a lehké tanky LT vz. 35 se dostávaly pod intenzivní protitankovou palbu. Boje se rychle změnily v tvrdý pouliční střet. O jednotlivé domy a křižovatky se bojovalo několik hodin.

Velitelé museli opakovaně nasazovat zálohy, aby udrželi tempo útoku. Nakonec se však slovenským vojákům podařilo sovětskou obranu prolomit a město obsadit. Rudá armáda ustoupila směrem na východ.

Vítězství vykoupené krví

Dobytí Lipovce bylo prvním větším samostatným úspěchem slovenské armády na východní frontě. Cena však byla vysoká. Padlo přibližně 75 slovenských vojáků, dalších více než 160 bylo raněno. Pro tehdejší slovenskou armádu šlo o mimořádně citelnou ztrátu.

Přesné sovětské ztráty nejsou dodnes známé. Historici se shodují, že Rudá armáda přišla o několik stovek padlých, raněných a zajatých a ztratila také část dělostřelecké a obrněné techniky.

Foto: Wikimedia commons/public domain

Bitva zároveň odhalila slabiny slovenské výzbroje. Lehké tanky LT vz. 35 byly proti modernějším sovětským obrněncům stále zranitelnější a mnoha vojákům chyběly zkušenosti s intenzivními frontovými boji.

Přesto slovenské jednotky splnily svůj úkol a získaly uznání německého velení.

Až na Kavkaz

Po vítězství u Lipovce pokračovala Rychlá brigáda dále na východ.

Zúčastnila se bojů u Umaně, později postupu na Rostov na Donu a v roce 1942 se dostala až na Kavkaz. Mnozí slovenští vojáci během tažení urazili více než 2 000 kilometrů. Zpočátku panovalo přesvědčení, že válka proti Sovětskému svazu bude krátká. Realita však byla jiná.

S narůstajícími ztrátami, únavou i sílícím odporem Rudé armády morálka slovenských jednotek postupně klesala. Přibývalo dezercí a část vojáků přešla na sovětskou stranu.

Foto: Wikimedia Commons (Bundesarchiv), licence CC BY-SA 3.0 / Public domain

Slovenští vojáci během tažení na východní frontě

V roce 1943 utrpěla slovenská Rychlá divize těžké ztráty během bojů u Melitopolu. O rok později byly zbývající slovenské jednotky Němci odzbrojeny a většina z nich byla převedena k týlovým úkolům.

Bitva, která všechno změnila

Bitva u Lipovce dnes stojí ve stínu známějších střetnutí, jako byly boje o Kyjev, Moskvu nebo Stalingrad. Přesto představovala historický okamžik.

Poprvé zde slovenská armáda bojovala převážně vlastními silami proti Rudé armádě a poprvé také poznala skutečnou podobu války na východní frontě. To, co se v létě 1941 zdálo být rychlým vítězným tažením, se postupně změnilo ve čtyři roky vyčerpávajících bojů, které si vyžádaly miliony obětí.

Právě u Lipovce začala i pro slovenské vojáky cesta, na jejímž konci už nebyla víra v rychlé vítězství, ale únava, ztráty a postupný rozpad armády, která vstupovala do války s úplně jinými představami.

Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.

Zdroje a literatura:

  • Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal – Slovenská armáda 1939–1945

Naše vojsko, 2003

ISBN: 978-8020606822

  • James Mace Ward – Priest, Politician, Collaborator: Jozef Tiso and the Making of Fascist Slovakia

Cornell University Press, 2013

ISBN: 978-0801450372

  • Samuel J. Newland – The Slovak Army in World War II

European History Quarterly

  • Vojenský historický ústav Bratislava – materiály k bojům slovenské armády na východní frontě
  • Wikipedia – Battle of Lipovec, Slovak Expeditionary Army Group, Rýchla brigáda

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz