U Bobrujsku se zhroutila 9. armáda. Wehrmacht za několik dnů utrpěl jednu z nejhorších porážek války

Operace, která změnila průběh války

Když 23. června 1944 zahájila Rudá armáda operaci Bagration, šlo o jednu z největších vojenských ofenziv v dějinách. Na více než tisíc kilometrů dlouhé frontě zaútočilo přes 2,3 milionu sovětských vojáků, podporovaných přibližně 5 800 tanky a samohybnými děly, více než 36 000 děly a minomety a téměř 5 300 letadly.

Cílem bylo jediné – zničit Skupinu armád Střed, která už téměř tři roky držela rozsáhlá území Běloruska.

Jedním z nejdůležitějších opěrných bodů německé obrany byl Bobrujsk, důležitá železniční křižovatka na řece Berezině. Město bránila 9. armáda generála Hanse Jordana, která měla přibližně 130 000 mužů. Adolf Hitler jí zakázal ustoupit a nařídil držet pozice za každou cenu.

Rokossovského plán, kterému Stalin zpočátku nevěřil

Sovětský útok vedl maršál Konstantin Rokossovskij, velitel 1. běloruského frontu.

Navrhl neobvyklý plán – místo jednoho hlavního úderu chtěl zaútočit ze dvou směrů současně. Jeden útok měl přijít severně od Bobrujsku, druhý přes rozsáhlé močály jižně od města, které Němci považovali za neprůchodné.

Právě tento návrh vyvolal odpor.

Podle svědectví účastníků si Stalin nechal Rokossovského několikrát předvolat a opakovaně se ho ptal, zda nechce plán změnit. Maršál však pokaždé odpověděl stejně – dva údery jsou jedinou cestou k úplnému obklíčení německých vojsk.

Nakonec Stalin ustoupil. Historie ukázala, že Rokossovskij měl pravdu.

Sověti udeřili tam, kde je Němci nečekali

Po mohutné dělostřelecké přípravě zahájila Rudá armáda 23. června útok.

Na severním křídle postupovala pomaleji, ale jižní úder přes bažiny Němce naprosto zaskočil. Wehrmacht nepředpokládal, že by se těžké tanky a samohybná děla dokázaly tímto terénem vůbec pohybovat.

Jakmile sovětské tankové sbory prorazily obranu, začaly rychle pronikat do německého týlu.

27. června se obě útočná křídla spojila západně od Bobrujsku.

Kolem německé 9. armády se uzavřel obrovský kotel. Uvnitř zůstalo uvězněno přibližně 70 000 německých vojáků.

Pokusy o průlom skončily masakrem

Hitler odmítl povolit včasný ústup. Obklíčené jednotky dostaly rozkaz prorazit směrem na západ.

Situace se však rychle změnila v katastrofu. Německé kolony se pohybovaly po několika úzkých silnicích pod nepřetržitou palbou sovětského dělostřelectva.

Nad nimi neustále operovala bitevní letadla Il-2 Šturmovik, která ničila tanky, nákladní automobily i povozy.

Silnice se během několika hodin proměnily v moře hořící techniky. Mnoho jednotek přestalo existovat jako organizované bojové celky.

Některé bojovaly do posledních nábojů, jiné byly donuceny ke kapitulaci. Generál Hans Jordan byl během bojů odvolán a nahrazen generálem Nikolaus von Vormannem, ten už však katastrofu nedokázal odvrátit.

Bobrujsk padl

29. června 1944 vstoupily jednotky 1. běloruského frontu do Bobrujsku. Po krátkých, ale intenzivních pouličních bojích bylo město dobyto.

Ještě téhož dne vydal Josif Stalin slavnostní rozkaz, v němž vyzdvihl dobytí Bobrujsku jako jedno z největších vítězství Rudé armády.

V Moskvě byla na jeho počest vypálena slavnostní salva z 224 děl.

Německá 9. armáda prakticky přestala existovat

Bitva skončila jednou z největších katastrof, jaké Wehrmacht během války utrpěl.

Historici odhadují, že přibližně 50 000 německých vojáků padlo, dalších asi 20 000 skončilo v sovětském zajetí.

Jen menším skupinám se podařilo z obklíčení uniknout. Německá 9. armáda přestala jako bojeschopný celek prakticky existovat.

Její zničení znamenalo definitivní prolomení jižního křídla Skupiny armád Střed.

Cesta na Minsk byla otevřená

Po pádu Bobrujsku pokračovala Rudá armáda téměř bez zastavení směrem na Minsk.

Už 3. července 1944 sovětské jednotky město osvobodily a obklíčily dalších více než 100 000 německých vojáků.

Během celé operace Bagration přišla Skupina armád Střed o přibližně 350 000 až 400 000 mužů – padlých, raněných i zajatých.

Šlo o jednu z největších porážek v dějinách německé armády.

Bitva, která zastínila i Normandii

Bitva o Bobrujsk zůstává ve stínu spojeneckého vylodění v Normandii, přesto měla pro nacistické Německo možná ještě ničivější důsledky.

Během jediného týdne zmizela z bojiště prakticky celá německá 9. armáda a obrana Běloruska se zhroutila.

Operace Bagration následně otevřela Rudé armádě cestu přes Polsko až k Visle a o několik měsíců později i k samotnému Berlínu.

Mnozí historikové proto považují léto 1944 za okamžik, kdy Třetí říše definitivně ztratila schopnost zastavit sovětský postup. Bobrujsk byl jedním z rozhodujících míst, kde se tento osud zpečetil.

Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.

Zdroje