Hlavní obsah
Věda a historie

V mrazu minus 40 stupňů: Jak Finové u Suomussalmi zničili dvě sovětské divize

Foto: Wikimedia commons/public domain Military Museum of Finland

Sověti chtěli během několika týdnů rozdělit Finsko a ukončit válku. Místo toho přišli u Suomussalmi o tisíce vojáků, stovky vozidel a dvě divize. Bitva se stala symbolem finského odporu i jedné z největších porážek Rudé armády během Zimní války.

Článek

Stalin čekal rychlé vítězství

Když 30. listopadu 1939 překročila Rudá armáda finské hranice, sovětské velení počítalo s rychlou kampaní. Finsko mělo necelé čtyři miliony obyvatel a proti němu stál Sovětský svaz s téměř 170 miliony lidí.

Moskva očekávala, že odpor bude zlomen během několika týdnů. Jedním z hlavních cílů sovětského útoku bylo městečko Suomussalmi v severním Finsku. Pokud by se Rudé armádě podařilo proniknout až k Botnickému zálivu, rozdělila by Finsko na dvě části a výrazně zkomplikovala obranu celé země.

Na mapě vypadal plán jednoduše. Ve skutečnosti vedl do nekonečných lesů, bažin a zamrzlých jezer.

Sověti pochodovali do pasti

Útok vedla 163. střelecká divize, kterou později posílila 44. střelecká divize. Dohromady šlo o více než 25 000 mužů podporovaných tanky, dělostřelectvem a stovkami nákladních automobilů.

Finové proti nim postavili jen zlomek těchto sil. Jejich velitelem byl plukovník Hjalmar Siilasvuo, který si rychle uvědomil jednu zásadní věc. Sověti byli silní pouze tehdy, pokud se mohli pohybovat po silnicích.

A právě silnice se měly stát jejich zkázou.

Nepřítelem nebyli jen Finové

Zima roku 1939 patřila k nejkrutějším za mnoho let. Teploty pravidelně klesaly pod minus 30 stupňů a někdy se blížily dokonce k minus 40 stupňům Celsia.

Foto: Wikimedia Commons/public domain

Sovětští vojáci byli často špatně vybaveni. Motory zamrzaly, zbraně selhávaly a vojáci trpěli omrzlinami. Dlouhé kolony vozidel se táhly jedinou cestou hlubokými lesy, kde prakticky neexistovala možnost manévrování.

Finové naopak používali lyže, bílé maskovací obleky a dokonale znali terén. Pohybovali se lesem tam, kde se Sověti nedokázali pohybovat vůbec.

Taktika „motti“

Finové použili taktiku, která se stala legendární. Sovětské kolony rozdělovali na menší izolované skupiny, kterým Finové říkali „motti“. Původně šlo o označení hromady naštípaného dřeva.

Stejným způsobem rozsekali i sovětské jednotky. Nejprve přerušili spojení mezi jednotlivými částmi kolony. Poté izolované skupiny obklíčili a postupně ničili.

Sovětští vojáci často neměli možnost úniku. Nemohli se pohybovat lesem, neměli dostatek zásob a jejich tanky byly na úzkých cestách téměř bezmocné.

Zkáza 163. a 44. divize

Na konci prosince 1939 Finové osvobodili Suomussalmi a donutili 163. střeleckou divizi k ústupu. Ještě větší katastrofa však čekala 44. střeleckou divizi na Raatské silnici.

Sovětská jednotka postupovala na pomoc obklíčeným vojákům, ale sama se dostala do pasti. Finové ji rozdělili na několik částí a během prvních lednových dnů roku 1940 prakticky zničili.

Silnice byla po bitvě poseta vraky vozidel, opuštěnými tanky, děly a tisíci mrtvých vojáků.

Ztráty

Finské ztráty dosáhly přibližně 900 padlých a kolem 1 700 raněných. Sovětské ztráty byly mnohonásobně vyšší. Historici je většinou odhadují na 17 000 až 27 000 mrtvých, raněných a zajatých.

Finové navíc ukořistili obrovské množství výzbroje. Získali desítky tanků, stovky kulometů, tisíce pušek, velké zásoby munice i stovky nákladních automobilů. Pro malou finskou armádu šlo o mimořádně cennou kořist.

Šok pro Stalinovu armádu

Porážka u Suomussalmi otřásla prestiží Rudé armády. Ukázalo se, že početní převaha sama o sobě nestačí. Sovětské velení podcenilo terén, počasí i odhodlání finských vojáků.

Foto: Wikimedia commons/ public domain SA-KUVA

Bitva se rychle stala symbolem finského odporu a dodnes je studována na vojenských akademiích jako učebnicový příklad využití mobility, znalosti terénu a taktické flexibility proti mnohem silnějšímu protivníkovi.

Vítězství, které obletělo svět

Přestože Finsko nakonec Zimní válku nevyhrálo a muselo postoupit část svého území Sovětskému svazu, Suomussalmi zůstává jedním z nejslavnějších vítězství finských dějin.

V hlubokých lesích severního Finska tehdy několik tisíc lyžařů dokázalo to, co se zdálo nemožné. Zastavili armádu, která měla být neporazitelná.

Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.

Zdroje a literatura:

  • William R. Trotter – A Frozen Hell: The Russo-Finnish Winter War of 1939–1940

Algonquin Books, 1991

ISBN: 978-1565122499

  • Carl Van Dyke – The Soviet Invasion of Finland 1939–40

Frank Cass Publishers, 1997

ISBN: 978-0714643168

  • David Murphy – Finland at War 1939–45

Osprey Publishing, 2003

ISBN: 978-1841764818

  • Wikipedia – Battle of Suomussalmi, Raate Road
  • Finnish Military Museum – Winter War Collections

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz