Článek
Když se dvě říše střetly o Asii
Na přelomu 19. a 20. století soupeřily o vliv ve východní Asii dvě ambiciózní mocnosti.
Na jedné straně stálo obrovské Ruské impérium, které se postupně rozšiřovalo na Dálný východ. Na straně druhé rychle modernizované Japonsko, které se během několika desetiletí proměnilo z izolovaného ostrovního státu v moderní průmyslovou a vojenskou velmoc.
Předmětem sporu byly především Korea a Mandžusko. Obě země je považovaly za klíčové pro svou budoucnost. Napětí postupně rostlo a válka byla stále pravděpodobnější.
Překvapivý útok na Port Arthur
Dne 8. února 1904 zahájilo Japonsko válku překvapivým útokem na ruskou flotilu v Port Arthuru. Mnohé historiky dodnes fascinuje, jak moc tento útok připomínal pozdější Pearl Harbor. Japonské torpédoborce zaútočily bez vyhlášení války a poškodily několik ruských lodí.
Svět byl v šoku. Většina evropských pozorovatelů totiž očekávala snadné ruské vítězství. Jen málokdo věřil, že asijský stát dokáže porazit jednu z největších evropských mocností.
Boje v Mandžusku
Hlavní boje probíhaly v Mandžusku na území dnešní severovýchodní Číny. Japonská armáda zde opakovaně porážela ruské jednotky. Významnou roli sehrála lepší organizace, kvalitnější velení a modernější logistika.
Ruská armáda naopak trpěla špatným zásobováním a obrovskými vzdálenostmi. Posily musely cestovat tisíce kilometrů po Transsibiřské magistrále, která tehdy ještě nebyla plně dokončena. Každá ztráta se nahrazovala velmi obtížně.
Krvavá bitva u Mukdenu
Vrchol pozemních bojů přišel v únoru a březnu 1905 během bitvy u Mukdenu. Na obou stranách bojovalo více než půl milionu vojáků. Šlo o jednu z největších bitev, jaké svět do té doby viděl.
Po několika týdnech tvrdých bojů byli Rusové nuceni ustoupit. Ztratili desítky tisíc mužů a jejich armáda utrpěla těžkou porážku. Ukázalo se, že carská armáda není zdaleka tak silná, jak si mnozí mysleli.
Katastrofa u Cušimy
Ještě větší šok ale přišel na moři. Ruské velení vyslalo na pomoc flotilu z Baltského moře. Lodě urazily více než 30 000 kilometrů kolem Evropy, Afriky a Asie. Po měsících plavby dorazily do oblasti mezi Koreou a Japonskem.
Tam na ně čekala japonská flotila admirála Tógóa. Ve dnech 27.–28. května 1905 došlo k bitvě u Cušimy. Výsledek byl zdrcující.
Japonci zničili nebo zajali většinu ruských lodí a utrpěli jen minimální ztráty. Mnozí historici dodnes považují Cušimu za jednu z nejdrtivějších námořních porážek všech dob.
Proč Rusko prohrálo?
Porážka Ruska měla několik příčin. Ruské impérium podcenilo protivníka a věřilo, že Japonsko nemůže vést dlouhou moderní válku. Japonsko naopak investovalo obrovské prostředky do armády, námořnictva a průmyslu. Rozhodující roli sehrála také kvalita velení.
Japonští velitelé byli často pružnější a lépe připraveni na moderní válku než jejich ruští protivníci. Rusko navíc bojovalo tisíce kilometrů od svých hlavních průmyslových center.
Válka, která změnila svět
Mírová smlouva byla podepsána v září 1905 v Portsmouthu ve Spojených státech. Japonsko získalo dominantní postavení v Koreji a významný vliv v Mandžusku. Důsledky však byly mnohem větší.
Poprvé v moderní době porazila asijská země evropskou velmoc. Po celém světě to vyvolalo obrovský ohlas. V koloniích od Indie po Egypt začali mnozí lidé věřit, že evropské mocnosti nejsou neporazitelné.
V samotném Rusku porážka přispěla k revoluci roku 1905 a odhalila slabiny carského režimu. Někteří historici dokonce tvrdí, že právě rusko-japonská válka zahájila řetězec událostí, který nakonec vedl k pádu carského Ruska v roce 1917.
Ztráty
Rusko během války ztratilo přibližně 50 000 padlých vojáků a námořníků, další desítky tisíc byly raněny nebo zajaty. Japonské ztráty byly podobně vysoké a odhadují se na více než 45 000 padlých.
Pro obě země šlo o mimořádně nákladný konflikt, který ukázal ničivou sílu moderní průmyslové války.
Zajímavost
Bitvu u Cušimy pozorně studovali vojenští analytici po celém světě. Mezi nimi i mladí důstojníci evropských armád, kteří si z ní odnesli ponaučení pro budoucí konflikty. O necelých deset let později vypukla první světová válka a mnohé z lekcí rusko-japonské války se na bojištích Evropy opakovaly v mnohem větším měřítku.
Jestli vás to zaujalo, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.
Zdroje a literatura
Geoffrey Jukes – The Russo-Japanese War 1904–1905
Osprey Publishing, 2002
ISBN: 978-1841764467
Rotem Kowner – Historical Dictionary of the Russo-Japanese War
Scarecrow Press, 2006
ISBN: 978-0810859273
Antony Preston – Tsushima 1905
Osprey Publishing, 2005
ISBN: 978-1841769691
Wikipedie: Russo-Japanese War, Battle of Mukden, Battle of Tsushima
