Článek
Rumunsko změnilo strany války
Rumunsko vstoupilo do druhé světové války po boku nacistického Německa. Situace se však dramaticky změnila 23. srpna 1944, kdy král Michal I. nechal zatknout diktátora Iona Antonesca a země přešla na stranu Spojenců.
Rumunská armáda se poté zapojila do bojů proti Wehrmachtu a postupně se pod velením sovětského 2. ukrajinského frontu probojovala přes Maďarsko až na území Československa.
Do osvobozovacích bojů na našem území zasáhlo přibližně 250 000 rumunských vojáků.
Osvobodili stovky měst a obcí
Rumunské jednotky se podílely na osvobození více než 1 700 československých obcí a 31 měst.
Bojovaly například u Banské Bystrice, Trenčína, Liptovského Mikuláše, Hodonína, Brna, Zlína, Kroměříže, Prostějova nebo Vyškova. Jejich postup vedl přes horské průsmyky, rozvodněné řeky i silně opevněné německé pozice.
Rumunské jednotky při přechodu přes řeku Moravu, březen 1945.
Na jižní Moravě se rumunští vojáci významně podíleli také na brněnské operaci, během níž pomohli prolomit německou obranu a přispěli k osvobození druhého největšího města Československa.
Více než 66 tisíc obětí
Boje si vyžádaly mimořádně vysokou daň.
Rumunská armáda během tažení na území Československa utrpěla 66 495 ztrát, z toho 33 241 padlých a nezvěstných a 33 254 raněných.
Střelci 2. horské divize v boji za osvobození jedné z československých vesnic, 4. února 1945.
Šlo o jedny z nejvyšších ztrát, které Rumunsko během závěrečné fáze druhé světové války utrpělo.
Padlo Rumunů více než Sovětů?
Občas se objevuje tvrzení, že při osvobozování Československa padlo více Rumunů než vojáků Rudé armády. Historická fakta tomu ale neodpovídají.
Podle dostupných údajů utrpěla Rudá armáda na československém území přibližně 139 918 nevratných ztrát, tedy padlých a nezvěstných. Rumunská armáda přišla o 33 241 padlých a nezvěstných vojáků.
Sovětské ztráty tak byly přibližně čtyřikrát vyšší.
Ani při započtení raněných rumunské ztráty sovětské nepřekročily.
Jejich oběti byly vzhledem k velikosti armády mimořádné. Přesto nelze rumunský podíl zlehčovat.
Rumunská armáda bojovala na československém území s výrazně menšími silami než Rudá armáda. Celkové ztráty přesahující 66 tisíc vojáků proto představovaly mimořádně vysoký podíl nasazených jednotek.
Historici odhadují, že během osvobozovacích bojů byl z boje vyřazen téměř každý čtvrtý rumunský voják, který se tažení zúčastnil.
Hrdinové, na které se často zapomíná
Přestože Rumuni sehráli při osvobozování Československa významnou roli, ve veřejné paměti bývají často ve stínu Rudé armády.
Jejich oběť však dodnes připomínají vojenské hřbitovy a památníky na Slovensku i v České republice. Největší rumunský vojenský hřbitov na našem území se nachází v Brně, další významné pietní místo leží ve Zvolenu, kde odpočívají tisíce rumunských vojáků padlých při osvobozovacích bojích.
Spojenci, kteří za Československo zaplatili krví
Rumunská armáda patřila k nejvýznamnějším spojeneckým silám, které se podílely na porážce nacistického Německa na území Československa. Její vojáci bojovali stovky kilometrů od domova a tisíce z nich se už nikdy nevrátily.
Přestože jejich podíl bývá často opomíjen, bez jejich nasazení by osvobozování Slovenska a jižní Moravy bylo ještě krvavější. I jejich příběhy proto patří k dějinám osvobození Československa.
Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.
Zdroje
- Moderní dějiny – Rumunská armáda při osvobozování Československa
- Československá obec legionářská (ČsOL)
- Vojenský historický ústav Praha
- Válečné hroby Ministerstva obrany ČR
- ČT24 – Rumunská armáda při osvobozování Československa
- ONÉKO – Rumunské vojenské hřbitovy v České republice
- David M. Glantz – When Titans Clashed: How the Red Army Stopped Hitler
