Fyzika XVI. Dva světy v časoprostoru

Tato práce navazuje na Fyzika XIV. Speciální teorie informatická, STI. Podložená pulzním zdrojem.

Užívám diskrétní prostor, do něhož přístup nemáme. Sledujeme zrakem a sluchem perspektivní údaje. Euklidův prostor, pro nemožnost jeho matematizace, vynechávám. (Většina výpočtů v něm bývá bezvýsledných).

Konstrukce světa je srozumitelná v informatickém provedení – bod je informací 1 bitu o obsazení posice. K tomu je svět podporovaný pulsním zdrojem o kmitočtu, jenž je podložen Planckovým časem. (Obrázek: foton a koráb v pulsech diskrétního světa)

Diagram diskrétního 2D časoprostoru, jehož posice jsou nachystané pro výskyt tvorů, vodorovně obsahuje 1D geometrický prostor zl v informatických délkových jednotkách PL (obr. 1). Kdežto svisle se nanáší časové pulsy zt [PT].

Z bodového prostoru jsou odvozené posice (A až U) v perspektivě. Z jejich možného naplnění body získává tvor poznatky o hmotě.

Obr. 1 Časoprostor v diskrétním a perspektivním provedení. Body tvora umístěny v posicích QN a to po 3. pulsu Zdroje

Ať ve vzdálenosti 3 PE od počátku (pulsní Zdroj dal tři pulsy) byl vytvořen tvor ze dvou bodů, v posicích QN (obr. 1). Tvor užíval Zdrojové pulsy k pohybu, ve vodorovném směru, takže v pátém pulsu bude v posicích DE (obr. 2). V jeho světě S1 jsou nyní všichni tvorové na společné časoprostorové bodové úsečce (Diskr.), tak jako i na pseudospojité čtvrtkružnici (Kont.) r = 5 perspektivního vnímání. Spojitosti se lze přibližovat až při obrovském počtu posic, jež tvoří kružnici. I tak ji považuji za pseudospojitou – je tvořená oddělenými body, přepočtenými z diskrétního prostoru. I když je jich obrovské množství a Planckově délce se naše měřicí přístroje naprosto nepřibližují.

Tvor vnímá délky a čas v kvadratickém přepočtu, perspektivně. Například bod N sleduje své perspektivní okolí.

Obr. 2. Časoprostor v diskrétním a perspektivním provedení. Umístění po 5. PE. Tvor se přesunul do posic DE

Jednomu témuž 2D časoprostoru zvážím nečekanou záležitost. Diskrétní provedení, ve vytvořeném časoprostoru, nabízí vytvoření více oddělených světů!

Do téhož časoprostoru lze umístit mladší svět S2 (obr. 3). Není srozumitelné, jak by z něho šlo přestoupit do světa S1.

Ať S1 je aktuálně na časoprostorové kružnici r1 = 5, kdežto S2 se nachází teprve na r2 = 2.  Jejich časoprostorové světy S1 a S2 jim, každým dalším pulsem Zdroje, rostou o 1 posici. Lze si představit obrovský svět, daný již mnoha posicemi, umístěný na čtvrtkružnici. Tamní 1D tvorové nepronikají do jiného světa, svět S1 nedožene svět S2; leda by Stvořitelská civilizace promyslela, nachystala způsob, jak přestoupit přece lze.

Jednorozměrný tvor ve svém světě nemůže měnit svá sousedství. Něco takového zmínila tvorba D. Andrejeva o jednom z duchovních světů.

Obr. 3. Časoprostor v diskrétním a perspektivním provedení. Umístění dvou světů 2. a po 5. PE

Tato jednoduchá představa více světů v jednom vesmíru může být uvažovaná i v 3D časoprostoru. Ten by byl umístěný na povrchu koule s rostoucím průměrem. Geometrie světa by byla dvojrozměrná.

Mimovědecké zdroje píšou o paralelním vesmíru. Kde má žít pokročilejší, řekněme duchovně vyspělejší civilizace oproti naší pozemské. Vyspělejší? Především zná konstrukci Vesmíru a uznává jeho zákony, takže se úměrně tomu chová rozumně.

Údajně oni lidé dovedou přestupovat k nám, ale ostražitě mají hlídat, aby lidstvo, se svým dosavadním sklonem k násilí, se nevnikalo do jejich světa.

Co příběhy světa sledují, ovšem dlouhodobě? Svobodu a spravedlnost. To ovšem neznamená svobodu druhým brát, abychom jí měli víc.

Svět popisuji diskrétní, podložený zdrojem pulzů s uplatněním Planckových konstant, kde 1043 pulsů vytvoří 1 sekundu, anebo foton urazí vzdálenost 300.000 km. V takové virtuální realitě lze pak uvažovat cesty do minulosti, pokud opakované plnění všech pozic informatickými body stále zůstává v paměti Vesmíru. Anebo cesty do budoucnosti, když by civilizace S2 dokázala kontaktovat starší civilizaci S1. Potřebné souvislosti jsou neskonale složitější.