Článek
Novela mediálního zákona proto nezačne platit od 1. 1. 2025, přičemž od té doby měli, zjednodušeně řečeno, financovat veřejnoprávní média, až na malé výjimky, všichni v Česku žijící občané, kteří mají možnost se připojit k internetu. Přibylo by tak 600 000 nových poplatníků, podle analýz ministerstva kultury měl rozpočet veřejnoprávní televize nabobtnat o 865 miliónů korun ročně. Platit měly i firmy s více než 25 zaměstnanci.
Zdá se ovšem, že generální ředitel Jan Souček se bude muset smířit s tím, že na koncesionářských poplatcích se stejně jako loni vybere cca 5,7 miliardy korun. Vycházím přitom z rozpočtu České televize pro letošní rok, publikovaném na www.ceskatelevize.cz. Je otázkou, zda jsou na vině předpokládané opoziční obstrukce, se kterými si kabinet doposud vždy poradil stanovením pevného hlasování nebo snad vláda usoudila, že navýšení koncesionářského poplatku, tedy víceméně plošné daně, rozhodně nepřispěje ve volebním roce k její popularitě. Docela bych tipoval druhou variantu, kabinet navíc předejde předpokládanému tahu opozice informovat v předvolebním čase voliče o tom, že vedle důchodové reformy zruší rovněž koncesionářské poplatky. A mimo jiné může připomínat, jak ještě před dvěma lety ministr kultury Martin Baxa (ODS) ujišťoval občany, že se vládní koalice shodla na tom, že se koncesionářské poplatky navyšovat nebudou.
A tak to zatím vypadá, že se management na Kavčích horách bude muset smířit s tím, že co se příjmů z poplatků týče, bude hospodařit se zhruba stejnými penězi jako letos. Vzhledem k tomu, že ekonomové očekávají pokles průměrné roční míry inflace na 2,3%, netuším, proč ČT avizuje, že pokud nebude ve srovnání s letoškem více, skoro 900 miliónů korun navíc, musí propouštět, omezit vysílání, případně rušit stanice. K tomu přiškrtí výrobu, vývoj nových pořadů a sníží počet premiér. Docela by mě zajímalo, jestli ředitel Jan Souček vychází z relevantních ekonomických údajů, nebo prostě jen vsadil na nátlakovou taktiku? Ostatně, naděje umírá poslední a poslanec za Top 09 Jan Jakob bojující za navýšení koncesionářských poplatků do roztrhání těla, uvedl pro ČTK, že schválení novely je ještě letos možné.
Ať to dopadne tak či onak, považuji za pozoruhodné, že Česká televize spolu s částí politického spektra, které vnímá veřejnoprávní instituci jako prakticky jediného garanta objektivní informovanosti občana, nevyužila jiného nezpochybnitelného úspěchu vlády premiéra Petra Fialy v podobě prosazení korespondenční volby krajanů žijících v zahraničí. Podle ministerstva vnitra, které vychází z údajů resortu zahraničí, totiž pobývá v zahraničí 400 000 – 600 000 Čechů. Dejme tomu, že polovina z nich žije v cizině natrvalo a koncesionářské poplatky neplatí. Nevidím sebemenší důvod, proč by korespondenční voliči, jejichž hlas ovlivní dění u nás, neměli mít stejnou povinnost jako občané Česka. Argument, že naši krajané v zahraničí Českou televizi nesledují, není relevantní, neboť jak Jan Souček v rozhovoru pro web forum24.cz pravil: „Česká televize má za úkol působit i bez ohledu na to, jestli se na ni konkrétní divák dívá, nebo nedívá.“ Mimochodem, program ČT24 je jako jediný možno přijímat v zahraničí z několika družic bezplatně, bez dekódovací karty a jsou tak vlastně před v Česku pobývajícími občany zvýhodněni. Platba koncesionářských poplatků je proto v tomto případě zcela na místě.
