Článek
Protiatomové kryty a Česko
V době studené války se budovaly protiatomové kryty ve velkém, a to jak na západě, tak u nás. Období klidu a optimismu, které po ní následovalo způsobilo, že jich byla řada vyřazena z provozu, nemluvě o stavbě nových. Podle vyjádření politiků je dnes po celé České republice rozmístěno na 6 tisíc různě velkých protiatomových krytů. Jejich celková kapacita je asi 250 tisíc lidí. Nejvíce z nich je potom v Praze.
Zdaleka ne všechny protiatomové kryty jsou ale funkční a vybavené. Na druhou stranu je ale možné počítat s tzv. improvizovanými úkryty, kterými se mohou stát v případě potřeby pražské metro (metro využívali obyvatelé Londýna za druhé světové války a nyní se v něm ukrývají při ruských útocích obyvatelé Kyjeva) nebo třeba některé tunely.
Všechny úkryty eviduje Hasičský záchranný sbor a seznamy jsou většinou dostupné i na stránkách měst, obcí a krajů. Všude tam se dozvíte, jaký úkryt v dané situaci vyhledávat. Úkryty jsou v nich potom roztříděny i podle toho, pro jaký druh ohrožení jsou určeny. Kromě krytů protiatomových máme i kryty pro případ chemického útoku, vichřice či tornáda a také pro případ konvenčního vojenského ohrožení.
Kryty samy o sobě jsou ale jen jednou částí ochrany obyvatel. Tou úplně nejdůležitější je to, aby každý člověk věděl, co má v případě ohrožení dělat. Tak se na to pojďme podívat.
Co dělat v případě ohrožení
Prvním krokem je vždy varování obyvatelstva. V případě ohrožení proto jako první uslyšíte sirénu, resp. její signál „Všeobecná výstraha“ (viz video níže). Důležité je, že v tuto chvíli nemáte hned vyrazit k nejbližšímu protiatomovému krytu, jehož polohu jste si předem zjistili (vědět, kde se kryt nachází, je ovšem v pořádku).
Ve chvíli, kdy signál zazní, si najděte kryt v nejbližší dostatečně stabilní budově. Rozhodně se vyhněte budovám skleněným, ruinám apod. Uvnitř budovy si potom hledejte nejlépe místo v místnosti bez oken, spíše ve středu stavby. Důležité také je, abyste měli přístup k informacím. Snažte se proto, abyste byli v místě s mobilním signálem nebo třeba s televizí či rádiem.
Okamžitě se snažte zjistit, co konkrétně se děje a sledujte pokyny, které začnou vydávat příslušné úřady a instituce. Těmito pokyny se potom samozřejmě také řiďte. Další kroky budou záviset na podstatě ohrožení.
Mimořádné události
V případě radiačního ohrožení je vhodné nalezení místnosti bez oken, za co nejsilnější vrstvou zdiva či jiného materiálu velmi důležité. Když už tam okna jsou, spolu s dveřmi je co nejlépe utěsněte. Dále vypněte ventilaci či klimatizaci a uhaste všechna topidla, která něco spalují. Podobné je to s chemickým nebezpečím s tím rozdílem, že v tomto případě je důležité volit spíše vyšší prostory, neboť řada toxických plynů je těžších než vzduch a budou klesat, třeba i do sklepa. V případě konvenčního vojenského ohrožení je hlavní poslouchat pokyny úřadů.
Doufejme, že nic z toho nikdy nevyužijeme, ale připravovat bychom se na takovou eventualitu měli. Ať se nám to líbí nebo ne.
Zdroje informací: https://hzscr.gov.cz/clanek/ukryti-obyvatelstva-v-ceske-republice.aspx
