Článek
Procházka, která se vyplatila
Koncem léta roku 2021 si Máša užívala krásné valašské přírody. Při jejím prozkoumávání jí pak cosi obzvláště zaujalo. Začala proto hrabat v zemi a velmi brzy narazila na nádobku, z níž vyčnívalo několik mincí, zcela zjevně velmi starých. Majitelé fenky nález svědomitě odevzdali ve Valašském muzeu a archeologům poskytli i veškeré další důležité informace jako třeba to, že nádobka s mincemi byla asi dva centimetry pod povrchem země. Na místo nálezu odborníky samozřejmě dovedli. Pak už nastoupila věda.
Bohatství v podobě pražských grošů
Archeologové nález podrobně prozkoumali a zjistili, že se stává z 380 mincí, konkrétně pražských grošů z druhé poloviny 14. století. Co to ale pražské groše byly? Jednalo se o mince, které začal razit okolo roku 1300 král Václav II. Poměrně rychle se groše staly nejpoužívanější měnou nejen v Českém království, ale v celém středoevropském regionu. Mince se razily ze stříbra a každá z nich vážila okolo 3,5 gramu.
Stříbrné pražské groše vydržely až do druhé poloviny 16. století a razily se tedy i za vlády Lucemburků, Jiřího z Poděbrad, Jagellonců i Ferdinanda I. Habsburského. Po celou tuto dobu vypadaly mince více méně stejně. Na jedné straně byla vyobrazena královská koruna, jméno panovníka, za jehož vlády byla mince vyražena, a také nápis „Z boží milosti český král“, respektive jeho latinská verze „Dei gratia rex Boemie“. Na druhé straně byl potom dvouocasý lev a nápis" Grossi Pragenses", tedy „Pražský groš“.
Pražský groš z doby vlády Ludvíka Jagellonského.
Sekera je za tři groše
Zajímavé je zjistit, co bylo možné si za groše koupit. Hodnotu pražského groše si můžeme představit tak, že za něj bylo možné koupit větší kus sýra či másla. Boty by vás stály asi tři groše, stejně jako sekera. Za krávu už byste museli zaplatit něco mezi 20 a 50 groši. Všechny tyto hodnoty jsou ale celkem bezvýznamné, pokud bychom nevěděli, kolik si lidé v této době vydělávali. Nekvalifikovaná pracovní síla, tedy nejrůznější pomocníci a nádeníci dostávali nějakých pět grošů týdně. Šikovní řemeslníci si přišli na nějakých dvacet grošů. Je však třeba mít na paměti, že tyto výdělky museli živit celou rodinu, která byla v té době většinou poměrně početná. Na žádné velké vyskakování to tedy nebylo.
Ten, kdo ale zakopal poklad v lese u Vsetína, ale nouzí rozhodně netrpěl. Celková hodnota mincí by totiž podle odborníků mohla jednotlivci vystačit i na několik let. Pravděpodobně šlo o aktuální tržbu nějakého bohatšího obchodníka. Ten své peníze v lese zakopal pravděpodobně v době války. Z nějakého důvodu už ale posléze nebyl schopen peníze vyzvednout. Zajímavé je, že poklad má podobnou hodnotu i dnes a jeho peněžní hodnota byla odhadnuta na 1 330 000 korun. Jelikož nálezci přísluší odměna ve výši deset procent hodnoty nálezu, fenka Máša by měla mít s buřty vystaráno docela na dlouho.
