Článek
Grónsko a ledová pokrývka
Grónsko pokrývá dnes druhá největší zaledněná plocha na světě, větší už je pouze Antarktický ledovec. Celkově zabírá grónský led plochu 1 710 000 km2, tloušťka ledovce je přitom 2 až 3 km. Klimatická změna ale grónský ledovec významně redukuje a v letním období může ztrácet až dvě miliardy tun ledu denně. To samozřejmě přispívá ke zvyšování hladiny moře.
Přesná měření sítě více než 60 GPS stanic nazývané GNET však jasně ukazují, že Grónsko z vody naopak vystupuje. Jak je to možné? Vysvětlení je celkem prosté. Grónská pevnina je ve skutečnosti obrovskou hmotou ledu stlačována. S tím, jak led odtává, se ale zátěž snižuje, a Grónsko stoupá nahoru stejně jako se snižuje ponor nákladní lodi, které v přístavu vykládají náklad. Rychlost zvedání podloží je asi 20 cm za posledních deset let. Jinými slovy během jednoho století se Grónsko zvedne asi o dva metry.
Podle některých modelů by Grónsko mohlo o svoji ledovou pokrývku ale přijít v horizontu stovek či několika málo tisíců let. To jediné, čeho se Grónsko obávat nemusí je zatopení mořskou vodou. Odtávání ledu a vystupování pevniny má za následek mimo jiné i to, že pobřeží Grónska mění svůj tvar, a dokonce u něj vznikají nové ostrůvky.
Mýtus o zeleném Grónsku
Jedním z argumentů těch, kteří zlehčují dopady klimatických změn, je i to, že v době Vikingů, tedy před nějakou tisícovkou let, bylo Grónsko zelenou zemí. Přesvědčuje nás o tom koneckonců i anglický název ostrova, který zní Greenland. Jedná se však z velké části o mýtus, respektive nesprávné pochopení historického vývoje.
Grónský ledovec je starý alespoň 400 tisíc let. Před 12 000 lety začal ledovec s koncem poslední doby ledové odtávat. Tempo, bylo však nesrovnatelně pomalejší, než je dnes. Přesto vliv lokálního oteplení vytvořil v pobřežních oblastech obyvatelnější zónu. V té době sem byl do vyhnanství z Islandu poslán známý Viking Erik Rudý. A aby přilákal další osadníky, začal Grónsko nazývat „Zelenou zemí“. Jméno Greenland je tak do jisté míry více než tisíc let starým marketingovým tahem.
Ale i když regionální podmínky skutečně vytvořily dočasné mírně lepší podmínky pro život, představa Grónska coby úrodného zeleného ostrova je pouhým mýtem. Takové bylo Grónsko naposledy před půl milionem let.