Článek
Tchaj-pej a jeho lákadla
Ostrov Tchaj-wan, kam se v letech 1948 a 1949 stáhli čínští nacionalisté, pod vedením generalissima Čankajška se v jejich pojetí stal jediným pokračovatelem historické Číny. Komunisté z pevniny to však viděli a vidí jinak, což pravděpodobně přinese světu ještě nejeden problém. My se ale zaměříme na veselejší věci.
Čankajškovi podporovatelé s sebou na Tchaj-wan vzali velkou část uměleckých sbírek vztahujících se k císařskému období Číny včetně těch nejdůležitějších artefaktů, které definovali čínské dějiny. Řadu z těchto předmětů mohou návštěvníci vidět v Národním palácovém muzeu.
Velmi zajímavý je ten vůbec nejznámější artefakt. Malá, ani ne dvaceticentimetrová soška nese název Nefritové zelí a skutečně představuje čínské zelí na němž hoduje hmyz. Pro Číňany se jedná o jeden z nejvzácnějších předmětů vůbec a symbolizuje ženskost a mateřství.
Ve chvíli, kdy si turisté prohlédnou umělecké sbírky a dosyta se vynadívají na siluetu mrakodrapů zářících do tmy, budou možná chtít zažít a ochutnat tu pravou asijskou exotiku. O tu není na Tchaj-wanu nouze.
Je libo hada?
Noční trhy byly a jsou jednou z největších atrakcí Tchaj-peje. Jedním z důvodů je samozřejmě jejich jedinečná orientální atmosféra. Trhy, kde seženete oblečení, elektroniku i mnoho dalšího mají otevřeno do půlnoci, nebo ještě déle a již jen samotná procházka po tržišti stojí za to. Za zmínku stojí i fakt, že ceny zde bývají příznivé, takže pravděpodobně neodejdete s prázdnou. Nedílnou součástí těchto trhů jsou však také stánky s jídlem.
Začít můžete něčím nám bližším, třeba smaženými kořeněnými knedlíčky z vepřového masa, nebo chobotnicemi v těstíčku. Pokud jste ale dobrodružnější povahy a rádi ochutnáváte skutečně exotické věci, zkuste třeba oblíbený dortík z prasečí krve s arašídy. Také žabí vejce nejsou pro nás zrovna tradiční.
Tradiční hadí polévka je stále k dostání
Mezi turisty je pojmem ulice Chua-si. I tady se konají trhy a lidé zde najdou restaurace, které se specializují na hadí pokrmy. Ne náhodou získala tato oblast přezdívku Hadí ulička. Hadí maso je či spíše bývalo na Tchaj-wanu poměrně běžné a ani našinci by jeho konzumace nemusela činit žádné velké problémy. Alkoholické nápoje s hadím jedem, krví a žlučí už jsou ale z trochu jiného soudku.
Pokud byste si tuto specialitu chtěli dát, bát se určitě nemusíte. Hadí jed, který je součástí nápoje, už je dávno rozložený.Budete ale potřebovat vědět, jak se takový hadí panák vlastně pije. Nejprve vypijte do poloviny hadí krev a do skleničky poté přilívejte další tekutiny. Pokud cítíte potřebu, můžete si objednat i hadí penisové víno. Mělo by totiž mít podobný efekt jako známé modré pilulky.
A proč je ale v názvu napsáno, že Hadí ulička už není tím, čím bývala? Je to jednoduché. Hadích restaurací a obchodů už je totiž jen zlomek z toho co v minulosti. Jednak došlo k zákazu představení jejichž součástí bylo i zabíjení hadů, a především značně poklesl zájem o hadí produkty ze strany západních turistů, kteří stále více dbají na ekologii, udržitelnost a etiku, ale i ze strany samotných Tchaj-wanců, především těch mladých.
Trh Chua-si je dnes sice na první pohled při první návštěvě stále pěkný a zajímavý, realita je ale taková, že spíše než tradiční tchaj-wanská jídla, tady najdete nehtová studia. Návštěva Tchaj-peje je ale zajímavá i bez hada na talíři. Koneckonců, bude asi lepší, když hadi zůstanou v přírodě.
Zdroje informací: https://www.taiwanobsessed.com/huaxi-street-night-market-taipei/
