Článek
Klatovy a krypta jezuitského kostela
Za mumiemi se lze u nás vydat např. do Brna, kde je k vidění krypta známé Kapucínské hrobky. Další slavné české mumie jsou potom v západočeských Klatovech. I za nimi míří turisté v hojných počtech.
Během dvaceti let stavby klatovského kostela jezuitského řádu Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce byly pod ním v letech 1656 – 1676 vybudovány katakomby. Od začátku bylo plánováno, že budou využívány pro pohřbívání příslušníků jezuitského řádu. V dalších letech je doprovázeli ještě někteří významní měšťané a podporovatelé řádu z jejich řad.
Kostel samotný se stavěl o poznání déle, téměř celé století. Na jeho jedinečné podobě se podílela řada významných architektů a stavitelů, mezi nimi třeba Carlo Lurago nebo Kilián Ignác Dientzenhofer. Sám o sobě proto stojí za vidění, a ne náhodou je zařazen mezi naše nejvýznamnější národní památky.
Mumie v katakombách klatovského kostela
Pohřbívání v kryptě kostela
Katakomby byly k pohřbívání využívány v letech 1676 – 1783. Od roku 1784 totiž pohřbívání v kryptách jako je tato zakázal císař Josef II. Jezuité zjevně měli už od počátku v úmyslu pohřbívat tak, aby těla nepodléhala přirozenému rozkladu. Nejen, že krypta byla odvětrávána velmi sofistikovaným ventilačním systémem, navíc byla těla zemřelých ukládána do rakví vystlaných chmelem a rakve nebyly uzavírány.
Celkem bylo v kryptě klatovského kostela pohřbeno do zákazu císaře Josefa II. na 200 lidí. Jejich těla byla vysušena tak, že došlo k jejich mumifikaci. Těla v tomto stavu váží necelých 10 kg. Vznikla tak jedinečná a unikátní památka. Ve své původní podobě se ale bohužel nedochovala.
Poškození ve 30. letech a současný stav
Ve 30. letech minulého století byla rekonstruována střecha kostela. Během prací bohužel dělníci způsobili ucpání některých větracích šachet. Na první pohled se nic nestalo, ve skutečnosti ale toto poškození zásadním způsobem ovlivnilo klima uvnitř krypty. Celá staletí se v ní udržovala teplota i vlhkost na stejné úrovni, najednou ale došlo ke změně.
Mumifikovaná těla začala se začala ve velkém rozpadat a z původních 200 mumií jich v zachovalém stavu zůstalo asi 40. Poškozená těla byla pohřbena do společného hrobu na klatovském hřbitově. Ta zbývající jsou dnes v kryptě předmětem péče konzervátorů, v kryptě je udržováno vhodné klima, které je neustále kontrolováno.
Návštěvníci krypty mohou mumiím pohlédnout doslova do tváře, neboť prostor je přístupný a těla jsou pod skleněnými víky rakví. Jednotlivá těla jsou neustále předmětem vědeckého výzkumu a postupně tak přibývají nové zajímavé informace.
Tím možná úplně nejzajímavějším je možnost prohlédnout si mumii významné měšťanky Anežky Kunhuty Příchovské z Příchovic (1612-1678) a současně vidět její figurínu s tváří zrekonstruovanou nejmodernějšími kriminalistickými metodami.
Pokud sem zavítáte, budou pro vás Klatovy i díky mumiím nezapomenutelným zážitkem.
