Článek
Královna Vilemína a její cesta na trůn
Vilemína Nizozemská se narodila v roce 1880 jako jedno ze čtyř dětí krále Viléma III. Všichni tři její bratři ale zemřeli v mladém věku, a především pak před smrtí svého otce. Vilemína se tak stala neočekávanou následnicí trůnu. A když její otec v roce 1890 zemřel, skutečně na něj usedla. Protože se stala královnou v pouhých jedenácti letech, vládla za ni několik let její matka. V roce 1898 se však skutečně vlády ujala.
Vilemínu charakterizovala schopnost uzavírat výhodné obchody a brzy se z ní stala dokonce nejbohatší žena světa. Mimochodem, se zmíněnou královnou Viktorií se jako patnáctiletá skutečně setkala, a zjevně se jí nechala inspirovat z hlediska délky vlády.
Světové války i válka v manželství
Obchodně a politicky se mladé královně sice dařilo, v osobním životě to bylo ale horší. V roce 1901 se vdala za německého prince Jindřicha. Zpočátku šlo pravděpodobně o manželství z lásky, ale velmi brzy se z něj stalo spíše bojiště. Jindřich trpěl pocitem méněcennosti, neboť neměl žádnou skutečnou moc a byl jen ozdobou své manželky. Řešil to častými nevěrami a měl řadu nemanželských dětí. Situaci navíc zhoršoval i fakt, že sama Vilemína několikrát potratila a až v roce 1909 se jim narodila princezna Juliána.
Velký test přišel pro Vilemínu s vypuknutím první světové války. Královna si vyhodnotila, že pro Nizozemsko bude nejvýhodnější zůstat v konfliktu neutrální. Neutralitu skutečně dokázala udržet a uchránila tím své obyvatele před hrůzami války, kterými trpěla třeba sousední Belgie. V roce 1917 ale Vilemína i v domovském Holandsku jen o vlásek unikla smrti, když cestovala vlakem, který vykolejil. Královna poté pomáhala ošetřovat raněné.
Královna Vilemína Nizozemská v roce 1901.
Do Nizozemska dokonce po skončení války uprchl německý císař Vilém a Francie s Británií požadovali jeho vydání. Královna Vilemína ale řekla jasné ne. Bývalý císař tak v Nizozemsku dožil.
Poválečná doba ale byla pro Nizozemsko také plná výzev. Svět postihla hospodářská krize a země ztrácela postavení koloniální velmoci, respektive přestávala být schopná si nadvládu nad koloniemi v tzv. Holandské východní Indii udržet. V Evropě pak narostla nacistická hrozba a vypukla druhá světová válka.
Tentokrát neutralita nepřicházela v úvahu a Nizozemsko bylo Německem napadeno. Před jeho nevyhnutelnou porážkou uprchla královna do Británie a stejně jako mnozí další představitelé okupovaných zemí vládla v exilu. I tentokrát jí šlo o život. Nevykolejil s ní sice vlak, ale v blízkosti jejího domu dopadla německá bomba, která zabila několik jejích osobních strážců. Ona sama ale vyvázla bez zranění.
Konec vlády
Když se po roce 1945 Vilemína vrátila do Holandska, nepodařilo se jí prosadit vládu podle jejích představ složenou především z představitelů odboje. Nizozemská politika ale pokračovala víceméně v předválečných kolejích. Koloniální říše včetně té nizozemské se definitivně rozpadaly a Vilemína začala mít navíc zdravotní problémy. Za této situace se proto rozhodla v roce 1948 abdikovat. Bylo to po dlouhých 58 letech což z ní činí nejdéle vládnoucí královnu mimo britský trůn.
V době, kdy se Vilemína vzdala vlády se Nizozemcům těšila velké popularitě, jednak jako představitelka odboje za války a také proto, že se pravidelně stýkala s obyčejnými lidmi, bydlela v běžném domě a na setkání s občany jezdila na kole. Královnou se po ní stala dcera Juliána, která vládla až do roku 1980. Sama Vilemína zemřela v roce 1962 ve věku 82 let. Ve své závěti uvedla, že její pohřeb má být celý vedený v bílé barvě, a tak se také stalo.
