Hlavní obsah

Lucy a Selam míří do Prahy: Obama si s nimi zavtipkoval o Trumpovi a teď se ukážou i nám

Foto: Neanderthal-Museum, Mettmann, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Od Lucy nás dělí více než 3 miliony let. I tak přijede na návštěvu Prahy.

V úterý odhalil premiér Petr Fiala novinářům opravdovou bombu. Na konci léta dorazí do Národního muzea dva exponáty, které patří k těm úplně nejcennějším na světě. Ukážou se nám Lucy a Selam.

Článek

Kdo jsou Lucy a Selam

V listopadu 1974 procházel americký antropolog Donald Johanson se svým studentem Tomem Grayem vytipovanou lokalitu na dně Hadarské prolákliny v Etiopii. Byli zde již poněkolikáté, ale zatím nic nenašli. Až teď si všimli zkamenělých kostí vyčnívajících ze země. Zběžná prohlídka ukázala, že kosti patří s největší pravděpodobností nějakému druhu hominida, tedy druhu příbuznému člověku, který již chodil vzpřímeně. Senzace byla na světě.

Po odkrytí kostí se ukázalo, že patří zcela novému druhu a jsou staré 3,2 milionu let. Další zkoumání pak odhalilo, že se jednalo o jedince ženského pohlaví, a protože v té době byl nesmírně populární hit skupiny Beatles „Lucy in the Sky with Diamonds“, ostatky rychle získaly i nové jméno. Druh jako takový byl pojmenovaný australopithecus afarensis. Doplníme ještě, že Lucy byla 106 centimetrů vysoká a vážila asi 28 kilogramů.

Proč jsou ale tyto ostatky i po padesáti letech považovány za takovou senzaci, když byly od té doby nalezeny i fosilie ještě starších hominidů? Pozůstatky jsou významné tím, že tvoří asi 40 procent kompletní kostry. To je velmi důležité, byť ani to není úplně unikátní. To, co činí z Lucy tak významný nález, je především fakt, že zcela změnila náš pohled na evoluci lidského rodu.

Foto: Ninara from Helsinki, Finland, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons

Dost možná nejslavnější a nejcennější kosti světa.

Nejprve matka, nyní teta

V době nálezu se vědci domnívali, že Lucy lze umístit ke kořenům vývojového stromu, v jehož koruně jsme dnes my, šimpanzi a další lidoopi. Z této doby proto pochází její přezdívka „Matka lidstva“. Pozdější nálezy tuto představu poněkud poopravily. Lucy není naší matkou, ale spíše naší pratetou. Patřila zkrátka k některému z řady druhů hominidů, kteří se v Africe vyvinuli. Z některého z nich jsme potom vzešli i my.

Lucy také ukázala, že původní představa spočívající v tom, že u našich předků se tři zásadní vlastnosti objevili ve stejnou dobu, neplatí. Těmito vlastnostmi jsou schopnost chodit vzpřímeně, zvětšení objemu mozku a schopnost vytvářet jednoduché nástroje. U Lucy tomu ale tak není. Vzpřímeně chodila, dost možná uměla využívat primitivní nástroje, ale mozek měla stále relativně malý, srovnatelný s dnešními šimpanzi.

Právě tento dopad, jaký měl nález Lucy na chápání našeho původu, z ní dělá dost možná nejvzácnější fosilii vůbec. Lucy ale nepřijede sama. Zatímco ona sama se dožila dospělosti a zemřela (pravděpodobně na následky pádu ze stromu nebo jiného úrazu, možná ušlapání zvířetem) ve věku 12 až 18 let, Selam zemřel již v dětském věku. Kdo je ale Selam?

Lucy a Selam na výletě

Fosilie kostry malého dítěte, která byla nalezena ve stejné oblasti a patří ke stejnému druhu jako Lucy je někdy označována jako „Dítě Lucy“. To je však pouze přezdívka, která se nezakládá na skutečnosti. Tříletý Selam totiž žil a zemřel asi o 100 000 let dříve než Lucy.

Fakt, že tyto dvě kostry budou vystaveny právě v Praze, je skutečně jedinečný. Lucy nikdy předtím v Evropě vystavena nebyla, a i jinam ji etiopská vláda zapůjčuje jen zcela výjimečně. Svůj současný domov v muzeu v Addis Abebě tak opouští jen ve zcela mimořádných případech. I americký prezident Barack Obama se na ni musel v roce 2015 přijet podívat do Etiopie. Při té příležitosti si neodpustil malý vtip, když řekl, že Lucy je předkem všech dnes žijících lidí, dokonce i Donalda Trumpa. Jak jsme ale uvedli v předchozím textu, takhle jednoduché to není.

Foto: VitVit, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Národní muzeum v Praze: první místo, kde se budou moci Evropané na Lucy zblízka podívat.

Návštěva Lucy v Praze bude každopádně naprosto mimořádnou událostí, kterou budou doprovázet extrémně přísná bezpečnostní opatření. Kostra Lucy je považována za jeden z nejcennějších předmětů na planetě a jako taková je samozřejmě nepojistitelná. Počítat můžeme s neustálou přítomností ozbrojeného doprovodu i s přísnými pravidly při prohlídce. Na Lucy se budete moci podívat od 25. srpna letošního roku. Vystavena bude po dobu 60 dnů. Jak přesně bude prohlídka probíhat, zda bude potřeba nějaká registrace apod., se teprve dozvíme. Už teď je ale jisté, že návštěva bude stát za to.

Expozice nám umožní pohlédnout přes propast tří milionů let na samotný úsvit lidstva, myslíte ale, že pokud bychom pohlédli skutečné Lucy do očí, viděli bychom v nich už něco lidského?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz