Článek
Historie kláštera v Milevsku
V dnešní době není v obecném povědomí jihočeské Milevsko považováno za středobod našich dějin, ať již světských či duchovních. V minulosti tomu ale mohlo být úplně jinak. V oblasti Milevského kláštera bylo lidské osídlení již v pravěku, vystřídali se zde lidé doby bronzové i železné, po nich přišli Keltové a v 8. století se zde usídlili Slované.
Velmi zajímavý je fakt, že slovanské archeologické nálezy byly prakticky již od začátku křesťanské. To je oproti jiným oblastem Česka velký rozdíl a naznačuje to, že Milevsko bylo již od počátku určitým duchovním centrem. V 10. století zde byla vystavěna románská bazilika a ve 12. století přibyl premonstrátský klášter. V té době zde vznikl i tzv. Milevský rukopis, nejstarší česky psaná středověká kniha v češtině.
Klášter zažíval několik století rozmachu a prosperity a stal se jedním z nejbohatších v celých Čechách. Vše se změnilo v roce 1420, kdy byl klášter vypálen husity. Řád musel poté klášter opustit a mniši se mohli vrátit až po husitských válkách, poté ale nastalo období, v němž Zikmund a někteří další panovníci rozdali velkou část klášterních statků a v 16. století byl klášter opuštěn.
Po třicetileté válce se premonstráti vrátili, ale Milevsko se postupně stalo pouze určitou pobočkou Strahovského kláštera v Praze. Postupně přestal plnit svoji funkci úplně, v současné době se ale mniši do části kláštera vrátili.
Nález světového významu
V letech 2019 a 2020 probíhal v kostele svatého Jiljí v Milevském klášteře archeologický průzkum, který v severní zdi kostelní lodi objevil skryté prostory, které v minulosti zjevně sloužily jako jakýsi trezor, do nějž byly v dobách válek ukrývány klášterní cennosti. V samotné trezorové místnosti byla potom objevena zdánlivě nezajímavá hromádka jakéhosi materiálu, jehož většinu tvořily nejrůznější větvičky, či kosti drobných živočichů.
Kromě toho byly v této haldě také nalezeny kosti lidské, a především pak bohatě zdobený zlatý kříž označený písmeny IR. Pod ním se pak objevil relikviář, zdobený zlatými a stříbrnými ozdobami a drahými barvami. Po vyzvednutí celého nálezu byl potom v relikviáři objeven kovový železný hřeb označený zlatým křížkem. Bylo zjištěno, že dubové dřevo relikviáře pochází z třetího až čtvrtého století našeho letopočtu a zmíněná písmena IR nepochybně označovaly latinská slova Iesus Rex v překladu tedy Ježíš Král. Z celkového kontextu je tedy zřejmé, že hřebík byl považován za odseknutou část hřebu, kterým byl na kříž přibit Ježíš Kristus. Jinými slovy, jedná se pravděpodobně o jednu z nejvýznamnějších křesťanských relikvií vůbec. I to svědčí o významu Milevského kláštera.
Co v klášteře uvidíte dnes
Návštěvník kláštera si dnes může vybrat některý ze čtyř prohlídkových okruhů. Ten první se soustředí na sakrální stavby celého areálu, především tedy kostel svatého Jiljí a baziliku navštívení Panny Marie. Druhý prohlídkový okruh vezme návštěvníky do interiérů, ve kterých se seznámí s životem mnichů v minulosti i současnosti. Vyhlídkový okruh číslo 3 se soustředí na prohlídku varhan v bazilice navštívení Panny Marie a chybět samozřejmě nebudou ani ukázky některých skladeb. Čtvrtý vyhlídkový projekt je specifický tím, že si při něm návštěvníci prohlédnou kostel Jména Panny Marie v obci Sepekov, který je od Milevského kláštera vzdálen asi 6 km.
Historie Milevského kláštera a jeho okolí je natolik zajímavá a specifická, že nejsou vyloučeny i další objevy světového významu. Atmosféra celého areálu je natolik jedinečná, že rozhodně stojí za návštěvu. Tak si sem naplánujte třeba jarní výlet.