Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Mravenečník velký: živí se miniaturním hmyzem, v souboji se ale ubrání i jaguárovi

Foto: Malene Thyssen, CC BY-SA 3.0 <http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons

Mravenečník velký dokáže ošklivě zranit i zabít jaguára.

Mravenečník velký patří k nejbizarnějším a zároveň nejvíce fascinujícím obyvatelům jihoamerických savan a deštných pralesů. Je to nečekaně zdatný bojovník, který si troufne i na jaguára.

Článek

Mravenečník velký

Na první pohled zaujme mravenečník svým specifickým vzhledem, především dlouhým protáhnutým čenichem, huňatým ocasem a silnými drápy. Na délku může mít i s ocasem až 2,4 m a váží okolo 40 kg.

Mohlo by se zdát, že takto velký tvor přece nemůže žít jen z miniaturních mravenců. Je to ale v zásadě skutečně tak. Jídelníček mravenečníka je opravdu extrémně specializovaný. Musí mít proto dokonalou schopnost si potravu najít, a to v dostatečném množství. Mravenečník to dokáže. Jak?

Mravenečník a mravenci

Pomocí mohutných předních drápů dokáže bez námahy rozbít i ta nejtvrdší termitiště nebo mravenčí kupy, které by jinak odolaly i lidskému krumpáči. A pak je tu jeho jazyk. Ten měří až 60 centimetrů a je pokrytý lepkavými slinami. Hlavně jej ale dokáže vysunout a zasunout až 150krát za minutu.

Foto: Ellen from Ann Arbor, MI, USA, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons

Jazyk mravenečníka měří až 60 cm a je celý lepkavý.

Mravenečník termitiště nikdy úplně nezničí, aby se k nim mohl v budoucnu vrátit. Stejně tak tráví u jednoho termitiště vždy jen krátkou dobu, konkrétně asi minutu. Proč to tak je? Jde o to, že mravenečník vždy spořádá jen omezený počet mravenců a jde „o dům dál“. Mravenci totiž nejsou tak úplně bezbranní a brání se štípnutími, při nichž vpraví do jeho těla určité množství jedu. Aby se mravenečník vyhnul předávkování. Za den ale přesto spořádá až 35 000 mravenců.

Velký bojovník

Ačkoliv se mravenečník brání jen zřídka a raději před nebezpečím uteče, v ohrožení se proměňuje v nebezpečného protivníka. Jeho hlavními přirozenými dravci jsou pumy a jaguáři. Právě v souboji s jaguárem však mravenečník dokáže ukázat nečekanou sílu.

Pokud je mravenečník zahnán do kouta, postaví se na zadní nohy a opře se o svůj huňatý ocas, čímž zaujme svůj obranný postoj. Jeho přední drápy, o kterých už byla řeč, jsou dlouhé až 10 centimetrů a jsou ostré jako dýky. Slouží sice primárně ke kopání, ale v sebeobraně fungují jako smrtící zbraně. A šelmy to vědí…

Když totiž jaguár zaútočí, mravenečník se ho pokusí obejmout svými silnými přední tlapami. Toto sevření, v kombinaci s prudkými údery jeho ostrých drápů, dokáže i jaguárovi způsobit hluboká a vážná zranění. Mravenečník dokáže v rovném boji jaguára přímo zabít nebo ho přinejmenším natolik zranit, že lov vzdá. Jaguáři proto útočí na dospělé mravenečníky jen velmi vzácně a obezřetně.

Mravenečník je skutečně fascinující tvor a skrývá se v něm víc, než by se mohlo na první pohled zdát.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz