Hlavní obsah
Zdraví

Náměsíčnost i noční děsy mají společné jméno: Parasomnie postihuje řadu lidí. Jste mezi nimi?

Foto: Pixabay

Asi nejznámějším projevem parasomnie je náměsíčnost

Spánek je pro nás stále tak trochu záhadný proces. Jisté je, že se při něm může dít celá řada věcí. Některé z nich považujeme za nestandardní a parasomnie patří mezi ně. Možná jste se s ní sami setkali.

Článek

Co je parasomnie?

Parasomnie je souhrnný název pro nejrůznější atypické projevy při spánku nebo těsně po probuzení. Každý z nás někdy slyšel o náměsíčnosti či nočních děsech, a dost možná, že se týkají přímo vás, nebo vašich blízkých. Je tedy na místě, zkusit se dozvědět o parasomnii něco více.

Společnou mají všechny projevy parasomnie jednu věc, dochází k nim totiž ve fázi tzv. hlubokého spánku, který se odborně nazývá NREM fáze. Při projevech parasomnie může naše tělo jednat tak, jako bychom byli vzhůru, my však nad ním nemáme sebemenší kontrolu.

Není neobvyklé, že náměsíční lidé procházejí bytem, začnou přestavovat nábytek, otevřou si lednici nebo se vypraví na toaletu. A jak uvidíme později, může to skončit i mnohem hůře. Nic z toho si ale po probuzení nepamatují. Dokonce jsou lidé někdy schopni během své parasomnické epizody omezeně komunikovat s okolím, byť se jedná o komunikaci dosti pomalou a na první pohled zvláštní.

Dalším projevem parasomnie může být zmíněný noční děs. Člověk se při něm probouzí s pocitem maximální úzkosti, se zvýšeným tepem a se studeným potem. Průvodním projevem je také dezorientace a nějakou dobu trvající zmatená komunikace. Výjimečná není ani dočasná agresivita. Je však třeba rozlišovat mezi nočním děsem a obyčejnou noční můrou. Z noční můry se člověk probouzí výrazně rychleji a sen si mnohem lépe pamatuje.

Foto: Pixabay

Noční děsy nejsou to samé, co noční můry, strašidelné jsou ale stejně

Parasomnie v dětství a dospělosti

Výskyt parasomnie u dětí a dospělých se výrazně liší. Lze říci, že u dětí se jedná o více méně běžnou věc, a ještě během dospívání některý její projev čas od času prožije asi třicet procent dětí. S přibývajícím věkem se četnost snižuje a u dospělých většinou zcela vymizí. V dospělosti se parasomnie dotýká asi deseti procent lidí. Zajímavé je, že například nočními děsy mohou trpět i novorozenci.

Příčiny a léčba

Přesná příčina parasomnických projevů není známá. Lze ale říct, že souvisí s faktory jako je stres, nevhodné prostředí pro odpočinek, extrémní vyčerpání, spánková deprivace, nebo významná změna spánkového režimu. Svůj podíl ale hraje i genetika a napomáhat parasomnii mohou i některé léky, drogy, či nadměrná konzumace alkoholu.

S popisem možných příčin vzniku parasomnie souvisí i její léčba. Ta je většinou spíše podpůrná a souvisí s dodržováním spánkové hygieny. Z pokoje, kde dotyčný spí, by měli být odstraněny všechny rušivé elementy, pokoj by měl být vyvětraný s vhodnou teplotou a samozřejmě by měl dotyčný dostatečně odpočívat a eliminovat možné stresové příčiny vzniku problémů. V nejhorších případech potom nastupují tlumící léky.

Parasomnie v historii

Pojem parasomnie se dostal do lékařských učebnic v roce 1932, kdy tuto poruchu vědecky popsal francouzský výzkumník Hanri Roger. V žádném případě to ale neznamená, že se s projevy parasomnie nesetkávali lidé i v minulosti. Koneckonců, náměsíčnost se objevuje i v Shakespearově hře Macbeth. Také řecký lékař Galen žijící ve druhém stolení našeho letopočtu popisuje náměsíčnost, která je nejsnáze registrovatelným projevem parasomnie. Galen si problému všiml sám u sebe, když se probral někde úplně jinde než ve své posteli.

Náměsíční lidé ale neměli v minulosti na růžích ustláno. Společnost parasomnii často považovala za projev posednutí démonem. O náměsíčnosti se proto dočtete i v nechvalně známém spisu Malleus Maleficarum, tedy Kladivo na čarodějnice. Mnozí lidé, především ženy, tak kvůli parasomnii možná skončili i na hranici.

Nejen ve středověkých kronikách se píše o případech, kdy náměsíčný člověk někoho zavraždil, aniž by si to uvědomoval. Ne všechny případy asi skutečně souvisely s parasomnií, některé ale určitě ano. Podobné případy známe i ze současnosti, kdy se často týkají vojáků s post-traumatickým stresovým syndromem, kteří například nevědomky zabíjí ve spánku svoji manželku spící vedle nich.

Většina případů ale naštěstí takto tragicky nekončí. Parasomnie není nikterak vzácná a přiznává se k ní například herečka Jeniffer Aniston. Pokud by ale začala parasomnie negativně ovlivňovat váš život, svěřte se raději svému lékaři.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz