Článek
José Salvador Alvarenga přežil na moři více než rok, po záchraně čelil podezření z kanibalismu
V listopadu roku 2012 vypluli dva muži na malé rybářské lodi a směřovali od mexického pobřeží na volné moře. Jedním z nich byl José Salvador Alvarenga původem ze Salvadoru. Druhý rybář potom pocházel z Mexika. Velmi brzy ale ztratili po bouři možnost ovládat svoji loď a tím začala rekordní odysea. Až po 14 měsících, začátkem roku 2014, vyplavilo moře loď na pláž jednoho z Marshallových ostrovů. José Alvarenga byl stále naživu.
Jak je možné, že dokázal přežít takovou dobu na malém plavidle unášeném oceánskými proudy napříč ohromným Pacifikem? Alvarenga popisuje svůj boj o přežití tak, že lovil ryby, ptáky a želvy, jedl jejich syrové maso a pil jejich krev. Další tekutiny získával v podobě dešťové vody nachytané do několika desítek plastových lahví nalezených během plavby v oceánu.
Skvrnu na jeho příběhu vytvořil soudní proces, při němž rodina druhého rybáře, který plavbu nepřežil, obvinila Alvarengu z toho, že svého kolegu snědl. Podle Alvarengovy verze ale muž zemřel proto, že v určitou chvíli odmítl konzumovat syrové maso. Za čtrnáct měsíců urazil Alvarenga na své neovladatelné lodi celkem 13 000 kilometrů a vzpomíná i na to, že během pobytu na moři často uvažoval o sebevraždě. Jeho příběh měl ale na štěstí šťastný konec.
Louis Jordan a jeho 66 dní na moři
Také další fascinující příběh začal jako rybářská výprava. Na začátku roku 2015 vyplul Louis Jordan na své jachtě na rybářský výlet u pobřeží Jižní Karoliny. Na moři jej však zastihla bouře, jeho loď se převrhla a on sám si přitom zlomil klíční kost. Loď se tedy sice převrhla a Jordan přišel o svoji vysílačku, zachránil ale alespoň část zásob.
Také on zůstal na moři bez možnosti ovlivnit to, kam pluje. Teprve po 66 dnech zachránila sedmatřicetiletého muže loď americké Pobřežní stráže, asi 200 km od pobřeží Severní Karoliny. Jeho recept na přežití byl dost podobný tomu výše popsanému. I Jordan lovil ryby, chytal dešťovou vodu a k tomu mohl navíc využít i něco málo ze zásob, které se mu povedlo zachránit.
Čtyřicet devět dní trvající plavba indonéského mladíka
V létě roku 2019 čekalo nepříjemné překvapení Novela Adilanga, devatenáctiletého rybáře z indonéského ostrova Sulawesi. Svůj čas trávil na tzv. rompongu, jedná se o tradiční rybářskou plošinu, vlastně plovoucí domek sloužící k přilákání ryb. Adilang byl zvyklý na to, že na rompongu tráví celé dny. To však bylo za situace, kdy byl rompong pevně ukotvený a bylo se z něj možné přesunout na pevninu.
Nyní se však rompong utrhl a byl unášen na volné moře. Teprve po 49 dnech narazila na ztracený rompong a jeho jediného obyvatele nákladní loď plující do Japonska pod panamskou vlajkou. Adilang vděčí za své přežití kromě lovu ryb také pití vody, kterou si vyráběl filtrováním mořské vody přes tričko, čímž postupně snižoval obsah mořské soli. I tak měl ale namále a přiznával, že i on pomýšlel na sebevraždu.
Definitivní rekord pochází ze začátku 19. století
Za úplně nejdelší pobyt na moři na neovladatelném plavidle je však považován příběh dvou japonských námořníků, kteří zůstali v nezávidění hodné situaci plných 484 dní mezi lety 1813 a 1815. Na nákladní lodi plující z města Toba do Tokya však původně sami nebyli. Konce dobrodružství se ale z celé posádky dožili skutečně jen dva námořníci. Až po zmíněných 484 dnech je nalezla americká loď u pobřeží Kalifornie, prakticky na druhé straně Pacifiku.
Námořníci nemuseli řešit problém s vodou, neboť měli na lodi přístroj na destilaci mořské vody. Také s jídlem problém zdánlivě nebyl, neboť jejich loď převážela stovky pytlů sójových fazolí. To je sice dobrá potravina, ale pokud více než rok nic jiného nekonzumujete, má to nevyhnutelné následky. Až na kapitána Oguri Jukichiho a jednoho z námořníků zemřel celý zbytek posádky na kurděje. Doufejme, že jejich rekord už nebude muset nikdo překonávat.
