Článek
Ostrov Zabargad
Na mapě už byste tedy ostrov Zabargad našli. Jedná se sice spíše než o skutečný ostrov o malý ostrůvek s plochou 4,5 km2, přesto na sebe ale poutá pozornost již několik tisíc let. O tom, jak bude zajímavý, se přitom rozhodovalo již před miliardami let. V té době se totiž na tehdy velmi mladé planetě Zemi začaly vytvářet drahokamy, které dnes známe jako olivíny.
Olivíny tvoří významnou část horniny, kterou geologové nazývají peridotit. A právě z něj je ostrov Zabargad vytvořen především.Ve chvíli, kdy se na něj díváte z dálky, vůbec by vás to nenapadlo. Je to zdánlivě holá skála bez vegetace a bez života. Olivíny jsou vlastně to jediné, co je zde pro naprostou většinu lidí zajímavé. I to ale stačí k tomu, aby se sem lidé vydávali znovu a znovu, již minimálně 3500 let.
Zabargad a těžba olivínů
Archeologové nalezli na ostrově známky po těžbě staré zmíněných 3500 let. Již v této době zde Egypťané získávali olivíny, které následně putovaly nejen do pokladnic a šperkovnic faraonů a dalších mocných tehdejšího Egypta, ale po obchodních stezkách do většiny tehdejší Evropy a jistě i do nitra Afriky.
Právě z doby faraonů pochází pověst o tom, že ostrov byl kdysi celý zamořený jedovatými hady. Dělníci je prý museli nejprve všechny naházet do moře a následně začít s prací. Dnes už asi nezjistíme, co je na tom pravdy, o těžbě ale pochyb být nemůže.
Olivíny, kterými se to na ostrově Zabargad jen hemží.
Pro Egypťany měl olivín zcela zásadní význam. Nazýván byl jako kámen Slunce a údajně uměl zahnat zlo. S koncem Egyptské říše zájem o olivíny nikterak neklesl. Své obdivovatele a především kupce si nacházel v každém historickém období. Ve starověkém Římě s ním zaháněli smutek a oblíbený byl i ve středověké Evropě. Ne náhodou zdobí olivíny i řadu evropských korunovačních klenotů, byť na Svatováclavské koruně byste jej nenašli.
Těžba, ať již státy či říšemi organizovaná nebo ta divoká, zde pokračovala až do roku 1958. V tomto roce byl totiž ostrov Zabargad znárodněn egyptskou vládou a posléze se stal součástí národního mořského parku. V souvislosti s historií se také sluší připomenout, že podle toho, kdo zrovna ovládal jeho okolí, měnil i svá jména. Jednou to byl Topazos, jindy zase ostrov svatého Jana.
Proč a jak Zabargad navštívit
Pokud byste dostali možnost prozkoumat Zabargad trochu podrobněji, zjistili byste, že tak úplně mrtvý není. Minimálně zde žije několik druhů ptáků včetně sokolů i nějakou tu rostlinu, nebo drobného živočicha byste zde také našli.
V případě, že byste se v okolí ostrovy potopili pod hladinu moře, otevřel by se vám úplně jiný pohled. Hemží se to tady životem a prohánějí se zde želvy, menší druhy žraloků, murény tuňáci, trnuchy a řada dalších podmořských živočichů. Není těžké poznat, že jste skutečně v podmořském národním parku. Milovníci historie si pak jistě nenechají ujít ani několik vraků od britského parníku Maidan po tajemnou sedmdesátimetrovou ruskou loď, která se sem dostala bůhvíjak.
Dejte si ale pozor, v národním parku se nelze potápět jen tak. Vždy je třeba povolení. To samé platí pro návštěvu samotného ostrova. Dostat se sem dá, pouze ale na palubě výletních lodí, které podléhají přísné regulaci.
Závěrem
Ostrov Zabargad je na první pohled zcela nezajímavý. Již na ten druhý ale poznáte, že se jedná o fascinující místo. Mohou za to, nejen krásné olivíny, ale i moře okolo něj a vlastně i estetika tohoto kusu skály trčícího z moře nedaleko egyptského pobřeží.
