Článek
Únava za volantem
Proč nemusí být únava za volantem jen důsledkem vstávání, náročného pracovního dne, špatně nastaveného topení nebo nedostatku kofeinu? To se pokusili odhalit australští vědci. Jejich studie ukázala, že skutečný viník únavy při řízení může ležet úplně jinde. Za předčasným nástupem únavy totiž často stojí jeden nenápadný fyzikální efekt. Podle vědců jde o jemné nízkofrekvenční vibrace vozidla, které působí přímo na naše tělo i na náš mozek.
Zaostřeno na frekvence
Představy o tom, že ospalost za volantem je výhradně otázkou vyčerpání tedy vyvrací studie týmu vedeného Stephenem Robinsonem. Předmětem studie byly mechanické podněty, kterým je lidský organismus vystaven při běžné jízdě v osobním autě.
Do experimentu se zapojilo patnáct zdravých a dokonale odpočatých dobrovolníků. Každý účastník podstoupil dva testovací cykly v délce šedesáti minut. Při prvním měření probíhala simulace v absolutním klidu bez jakýchkoliv vibrací, zatímco při druhém měření byla kabina simulátoru vystavena vibracím o frekvenci v rozmezí 4 až 7 Hz. Během celého testu vědci pečlivě monitorovali fyziologické reakce řidičů se zaměřením na srdeční tep, aby odhalili, zda se lidské tělo nachází v klidu, ve stresu, nebo ve stavu nastupující únavy.

Vibrace sedaček jako zdroj únavy? Podle studie australských vědců ano.
Patnáct minut do první fáze spánku
Výsledky tohoto experimenty přinesly důkaz překvapivě rychlého nástupu fyziologických změn. Vědci zjistili, že k tomu, aby vibrace přenášené sedadlem ovlivnily fungování mozku a těla, stačí pouhých patnáct minut jízdy, po nichž se u řidičů začaly projevovat první měřitelné známky ospalosti.
Jak jízda pokračovala, účinek vibrací se dále prohluboval. Po třiceti minutách už byl nástup únavy již velmi výrazný a byl doprovázen znatelným poklesem plné pozornosti. Podle vědců se mozek v tomto prostředí začíná postupně slaďovat s frekvencí vibrací vozidla a spontánně přechází do první fáze spánku. Podstatné je, že tento útlum přepadne i řidiče, kteří před usednutím za volant netrpěli žádnou únavu necítili.
Rizika na silnici a přirozené limity studie
Nejedná se samozřejmě jen o akademickou studii, únava za volantem patří celosvětově k nejčastějším příčinám tragických dopravních nehod se smrtelnými následky, a proto je porozumění mechanismům, které způsobují únavu, velmi důležité.
Jak už to ve vědě bývá, ještě je třeba ve výzkumu pokračovat. Stále je zde hodně neznámých. Je třeba vzít v úvahu určitá omezení studie. Experimentu se zúčastnil poměrně malý vzorek patnácti lidí, sledována byla reakce pouze na jediný konkrétní frekvenční rozsah. Virtuální jízda navíc probíhala na poměrně fádní dvouproudé dálnici bez dalších rušivých podnětů, jako je hustší doprava, křižovatky či manévry, které v reálném provozu přirozeně stimulují pozornost řidiče.
Budoucnost automobilového designu: Sedačky, které drží řidiče v bdělosti
I když vědce čeká ještě hodně práce, už nyní se otevírají nové možnosti pro automobilový průmysl a vývoj bezpečnostních prvků. Získané poznatky mohou vést ke změně konstrukce a materiálů pro výrobu automobilových sedaček. Cílem je, aby dokázaly kritické frekvence účinně pohlcovat a odfiltrovat. Výzkum navíc naznačuje, že vibrace na jiných frekvencích by mohly mít na lidský mozek přesně opačný efekt a místo vyvolání ospalosti by mohly řidiče aktivně stimulovat, udržovat jeho pozornost a bránit nástupu únavy. Vývoj inteligentních sedadel schopných aktivně potlačovat uspávací frekvence, a naopak generovat stimulační impulsy by tak v budoucnu mohl představit průlomový krok ke zvýšení bezpečnosti na silnicích.





