Článek
Předehra ke katastrofě
Ufa je město v jihozápadním Rusku ležící mezi Čeljabinskem a Kazaní. V roce 1989 zde žilo 1,08 milionu lidí. Transsibiřská magistrála tímto městem prochází a její trať je zde dvojkolejná, plně elektrifikovaná a umožňující vlakům jezdit rychlostí až 140 km/h. Nedaleko tohoto města došlo v roce 1989 k jednomu z nejhorších železničních neštěstí v historii lidstva.V Evropě pak šlo a stále jde o vůbec nejhorší katastrofu, která se na železnici udála od roku 1917, alespoň tedy pokud bereme v potaz civilní vlaky.
Nepředstavujme si ale srážku dvou vlaků nebo klasické vykolejení. Za neštěstí mohl v tomto případě unikající plyn. Vedle Transsibiřské magistrály totiž vedl plynovod ve směru západní Sibiř – Ural – Povolží uvedený do provozu v roce 1985. Tento plynovod vedl v místě neštěstí ve vzdálenosti asi jeden kilometr od železničního náspu. Jak mohl plynovod způsobit vlakové neštěstí?
Ve dvou vlacích zemřelo okolo 600 lidí, třetina z toho byly děti.
Katastrofa srovnatelná s Hirošimou
Dne 4. června 1989 projížděl kolem města Ufa vlak číslo 211 jedoucí z Novosibirsku do města Adler na pobřeží Černého moře. Byl plný především rodin jedoucích na dovolenou, ale cestovaly v něm i děti jedoucí na tábory. Lokomotiva za sebou táhla 20 osobních vagónů. Na stejné trase v opačném směru jel vlak číslo 212 s 18 osobními vagóny. V obou vlacích bylo dohromady 1284 pasažérů a 86 členů posádek.
Zmíněný plynovod provázely problémy již od samého počátku. Již během stavby vyšlo najevo, že potrubí na řadě míst neodpovídá potenciální zátěži. V Sovětském svazu se však tento fakt ututlal a plynovod začal fungovat. Za necelé čtyři roky se na něm však událo na 50 různých havárií.Vážnější varování si lze jen těžko představit, ale úřady přesto dělaly jakoby nic. Vše dosáhlo svého vrcholu právě v onen osudný den.
Asi v deset hodin dopoledne začal unikat plyn, na což místní obyvatelé upozorňovali. Problém ale nikdo neřešil a obsluha, která zaregistrovala pokles tlaku, zkrátka jen zvýšila nastavení tlaku v potrubí. Ve 13:15 hodin, přesně ve chvíli, kdy se oba vlaky míjely, nahromaděný plyn jen kousek od nich explodoval. Jednalo se o výbuch, který se svou silou vyrovnal explozi atomové bomby v Hirošimě. Exploze porazila les v širokém okolí a okna praskala na domech vzdálených až deset kilometrů. Okamžitě začalo hořet 250 hektarů lesa a požár byl viditelný ze vzdálenosti 100 kilometrů.
Explozi pravděpodobně způsobila jiskra od projíždějícího vlaku. Fakt, že přesně v době výbuchu projížděly okolo oba vlaky, byl nicméně čistou náhodou. Oba byly přitom o něco zpožděné. Jedna ze souprav se zpozdila, protože jedna z pasažérek začala rodit, druhý vlak měl předtím technické problémy.
Tragédie u Ufy je dodnes nejhorším neštěstím civilního vlaku v Evropě od roku 1917.
Následky výbuchu
Celkový počet obětí se někdy uvádí jako 575, jindy jako 645. Ať tak či onak, třetinu z obětí tvořily děti a dalších asi 600 lidí utrpělo popáleniny a jiná zranění. Vyšetřování dospělo k oficiálnímu závěru, že příčinou úniku byly trubky poškozené těžkou technikou při stavbě plynovodu. Vzhledem k tomu, že za velmi krátkou dobu fungování plynovodu došlo k desítkám úniků, pravděpodobnější je spíše nějaký systémový problém. K soudu došlo až v roce 1992 a odsouzeno bylo celkem devět pracovníků firmy, která plynovod stavěla. Nejtvrdším trestem byly dva roky vězení.
