Hlavní obsah
Cestování

Secesní skvost na Labi: vodní elektrárna Hučák stále funguje

Foto: Stanislav Dusík, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Jez Hučák se stejnojmennou vodní elektrárnou z doby před první světovou válkou

Město Hradec Králové se může pyšnit památkou, která je zároveň ukázkou technického umu našich předků, stejně jako uměleckým dílem a nádherným příkladem secesní architektury.

Článek

Hučák: jez i elektrárna

Při svém průtoku Hradcem Králové narazí vody Labe na jez Hučák na němž byla mezi lety 1909 a 1912 vybudována malá hydroelektrárna stejného jména. V minulosti byl Hradec Králové místem častých záplav a v roce 1908 bylo proto tehdejšími radními rozhodnuto o regulaci řeky v prostoru města.

Na místě starého Hučavého jezu byl postaven jez nový a současně sem projekt umístil malou vodní elektrárnu. Jednalo se o vodní dílo, které bylo samozřejmě realizováno v jistém širším kontextu a současně tak byly na příklad posouvány Labský a Orlický jez. Spolu se starým jezem byla stržena i stávající vodárna, kterou nahradila vodárna nová. O stavbě elektrárny bylo rozhodnuto 12. května 1908. Její podobu navrhl architekt František Sander v secesním stylu.

Budova elektrárny

Budova elektrárny má tvar písmene L s věží na kratším křídle. Stavbu z mramoru, pískovce a pálených cihel zdobí velké hodiny a reliéf znaku Hradce Králové. Elektrárna je zasazena do příjemného zeleného prostředí Jiráskových sadů na soutoku Labe s Orlicí. Při popisu celé architektonické kompozice nelze vynechat most spojující levobřežní stranu a budovou elektrárny s pravým břehem. Celý tento prostor je ideálním cílem (nejen) nedělního rodinného výletu. Procházka zeleným parkem se zde kombinuje s historickou památkou technického rázu, která je ale současně velmi fotogenická a má své nezanedbatelné umělecké kvality.

Foto: ŠJů, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Zimní pohled na jez a elektrárnu Hučák

Zbývá ještě popsat technickou část elektrárny. Tu před první světovou válkou realizovala firma Českomoravská Kolben-Daněk a zprvu sestávala ze tří Francisových turbín o teoretickém výkonu 206 kW. Reálný využitelný výkon byl však o poznání nižší, konkrétně 162 kW a v roce 1925 byla proto dokončena rekonstrukce a výměna turbín. Výkon vzrostl na 258 kW. Již v této době ale bylo jasné, že elektrárna stačit nebude, a proto musely být vybudovány parní rezervy.

I tak šlo ale na svoji dobu o velmi povedené technické dílo a atmosféra onoho dne, kdy byla v roce 1912 elektrárna připojena na městskou síť, což oznámilo mimo jiné i rozsvícení obloukových lamp z dílny Františka Křižíka na Velkém náměstí, byla nepochybně jedinečná. Od této chvíle funguje elektrárna až do dnešních dnů.

Pokud se tedy budete vyskytovat v okolí Hradce Králové, určitě si nenechte ujít příležitost prohlédnout si tuto pěknou technickou památku, u níž přímo cítíte onu atmosféru končící belle epoque.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz