Článek
Co je sezónní afektivní porucha
Pod odborným označením „sezónní afektivní porucha“ se rozumí to, co lidově označujeme jako podzimní či zimní depresi. Není těžké odhadnout, jak asi vypadá. To, co se děje za oknem, jako by z nás vysávalo energii, ztrácíme zájem i o věci, které nás jinak baví a těší, špatně spíme a často jen tak sedíme a s hlavou v dlaních sledujeme protější zeď. Tady ale přichází na řadu jedna zásadní informace. Takovouto špatnou náladu má občas každý a lze to označit za běžnou součást lidského života. Samotný fakt, že s občas cítíte špatně, z vás ale nedělá někoho, kdo trpí sezónní afektivní poruchou. K tomu je zapotřebí něco víc.
V čem se tedy tahle „speciální“ deprese liší od té běžné? Lze říct, že ve dvou podstatných faktorech. Tím prvním je její pravidelné opakování. Sezónní afektivní porucha se zkrátka dostavuje s železnou pravidelností rok co rok. Druhá podstatná vlastnost tohoto podzimního či zimního strašáka je délka trvání. Zatímco obyčejnou depresi dokážete překonat s pomocí dobrého filmu, nebo se z ní prostě do rána vyspíte, sezónní afektivní porucha vás zbaví svých příznaků teprve s příchodem jara, do té doby může vážně negativně ovlivňovat váš pracovní i osobní život a vás budou charakterizovat následující věci:
- Jste neustále ospalí a současně špatně usínáte
- Jste permanentně unavení a vaše pracovní efektivita klesá k nule
- Máte pocity smutku a beznaděje
- Jste podráždění a neustále ve stresu
- Vyhýbáte se návštěvám, nebo skupinovým aktivitám
- Nemáte potřebu ani chuť věnovat se svým koníčkům
- Cítíte chuť na sladké a přibíráte na váze
Není vůbec vyloučené, že nějaké z těchto příznaků se týkají i vás. Jak již bylo řečeno, to ještě ani zdaleka neznamená sezónní afektivní poruchu. Tu musí diagnostikovat lékař. Vy proto raději nedělejte předčasné závěry.
Deprese nebo sezónní afektivní porucha? Je to zásadní rozdíl.
Co je příčinou sezónní afektivní poruchy?
Experti mají více méně jasno v tom, že za tímto onemocněním stojí nedostatek světla, lépe řečeno nedostatek přirozeného denního světla. Ten totiž způsobuje, že klesají hladiny hormonů serotonin a dopamin, které nám jinak pomáhají udržet si pozitivní náladu. Málo světla nám navíc zvyšuje produkci melatoninu, což je spánkový hormon.
O tom, že se skutečně jedná o důsledek kratšího období světla, svědčí i fakt, že čím severněji na mapě jsme, tím častější tato porucha je.
Je jasné, že na uvedené změny v hladině hormonů reaguje každý člověk jinak a sezónní afektivní porucha se ani zdaleka nerozvine u všech lidí. Zajímavý je i fakt, že podle statistik postihuje čtyřikrát častěji ženy než muže. V tomto případě může hrát jistou roli fakt, že muži problémy tohoto typu nechtějí řešit a statistika tak spíše odráží odlišnou míru záchytu poruchy než skutečné rozdíly ve výskytu.
Jak problém řešit?
Řešení podzimních depresí silně závisí na tom, zda se jedná skutečně o sezónní afektivní poruchu, nebo jen běžnou špatnou náladu. V prvním případě spočívá řešení v návštěvě odborníka, který určí přesnou podobu léčby, nejčastěji v podobě kombinace psychoterapie a antidepresiv.
V případě běžných problémů je řešení spíše na samotném člověku. V takovém případě má pozitivní vliv fyzická aktivita, klidně v podobě obyčejné chůze. Člověk by měl také maximálně využívat toho denního světla, které ještě zbývá. Zkuste přesunou svůj pracovní stůl blíže k oknu, odhrnu závěsy apod. Také se vyplatí vyměnit zářivky za ty, které poskytují tzv. plnospektrální světlo, které se blíží světlu přirozenému. Nezapomeňte také dostatečně odpočívat a dělat to, co vás baví apod.
