Článek
Kde leží Špicberky
Souostroví Špicberky leží ve Severním ledovém oceánu a od Severního pólu jej dělí 1300 km. Souostroví nepatří žádnému státu, je však pod norskou zprávou. Jedná se o pravou arktickou krajinu se vším všudy, na rozdíl od většiny jiných míst stejného typu jsou však Špicberky přístupné pro každého. Jinými slovy, jedná se o nejsevernější místo na planetě, kam se dostanete pravidelným letem. Návštěva tohoto místa asi není úplně pro každého, můžete si být ale jisti tím, že na ní do smrti nezapomenete.
Do hlavního města Longyearbyenu můžete doletět třeba z Osla nebo z Tromso a ubytovat se zde můžete v hotelu, hostelu nebo v kempu. Přesto má pobyt celou řadu různých specifik.
Ikonická značka varující před ledními medvědy
Co je zde k vidění
To hlavní, co zde uvidíte, je samozřejmě úchvatná příroda. Můžete vyrazit na trek do tundry, vystoupat na některou z místních hor, projet se na psím spřežení, nebo se nechat ohromit ledovou jeskyní.
Je třeba počítat s tím, že v průběhu roku se zde výrazně mění podmínky. Zcela specifická je doba od poloviny listopadu do konce ledna. To zde slunce vůbec nevychází a panuje zde polární noc. Teploty v této době dosahují až mínus 30 stupňů a o procházkách do okolí tak nemůže být příliš řeč.
Pokud ale chcete pozorovat polární záři, pak na to budete mít ideální podmínky. Naopak, od konce dubna do konce srpna je zde polární den a slunce naopak nezapadá. V tuto dobu už taje sníh a vy už nebudete moc jezdit na příklad na sněžném skútru. Řada lidí proto využívá k návštěvě Špicberk březen, duben, či květen. Jestliže ale plánujete i nějakou projížďku lodí, pak je to možné jedině v létě.
Pušky a děti
Jak je to s těmi pravidly uvedenými v nadpisu? Při výletu za město je puška opravdu potřeba. Jako turisté byste se tam ale stejně měli pohybovat jen s průvodcem, který jí mít bude. Důvodem je nebezpečí, které hrozí od ledních medvědů. Není ale bez zajímavosti, že automatické nošení pušky, je zde spíš otázkou posledních několika málo dekád. Důvodem je jednak větší turistický ruch, který láká medvědy, ale také globální změna klimatu, která medvědům komplikuje život a ti jsou často vyhladovělí a agresivnější.
Co se dětí týká, pak skutečně platí, že na Špicberkách se nekonají žádné plánované porody a ženy již několik týdnů před termínem odjíždějí do Norska, kde následně porodí. Důvodem je problematické určování občanství dětí, které se zde narodí. Žádné špicberské občanství totiž neexistuje. Pokud ale k porodu přeci jen dojde, místní nemocnice je na něj samozřejmě připravena.
Život na Špicberkách je občas drsný
Podobná pravidla tady ale platí i pro umírání. S nadsázkou se někdy říká, že na Špicberkách je zakázáno umírat. Jde spíš o to, že na Špicberkách nemůžete být pohřbeni. V místním permafrostu totiž nedochází k rozkladu lidského těla, a proto se zde pohřby konají jen v naprosto výjimečných případech a je pro ně potřeba zvláštního povolení.
Pyramiden: sovětské město duchů
Oblíbenou aktivitou návštěvníků Špicberk je cesta lodí do městečka Pyramiden. Tuto hornickou osadu založili v roce 1910 Švédové, v roce 1927 jí ale koupil Sovětský svaz. Dnes jde o zcela opuštěné městečko, které turisty láká právě svojí post-apokalyptickou podobou. Najdete zde sochu Lenina i domy, které jsou stále vybavené nábytkem. V místní krajině se navíc vše rozkládá mnohem pomaleji a městečko bude úplně stejně vypadat ještě hodně dlouho. V létě zde dokonce funguje i malý hotel.
Pyramiden: kus Sovětského svazu přímo na Špicberkách
Výlet na Špicberky, který si můžete zpestřit třeba pozorováním velryb, nebo potápěním pod ledem, není sice typickou dovolenou, je to ale jedinečný zážitek. Není ani nikterak nedostupný, letenky z Osla se dají pořídit za několik málo tisíc korun a pokud nebudete nároční, ani ubytování vás nezruinuje. Co říci na konec? Snad jen, abyste s sebou nebrali svoji kočku. Ty sem totiž nesmí.
