Článek
Seznámení se s tlustohlavcem
Tlustohlavec tasmánský je asi 30 cm dlouhá ryba, která žije v hloubkách 800 až 1500 metrů v oblasti poblíž Austrálie a Tasmánie. V takto velkých hloubkách již díky extrémnímu tlaku nemohou standardně stavěné ryby žít. Tlustohlavec také ve skutečnosti nemá žádnou kostru a jeho tělo je celé tvořeno jakousi rosolovitou hmotou a několika měkkými chrupavkami. Díky tomu má jeho tělo hustotu o málo menší než voda, což mu umožňuje vznášet se u dna. To je pak ve skutečnosti skoro to jediné, co tlustohlavec dělá. Po většinu času je v klidu a nijak se nepohybuje, čímž šetří energii. Ve chvíli, kdy se před ním objeví cokoliv, co by se dalo sníst, tak to také udělá. Nejčastěji jde o různé měkkýše, šneky apod.
Právě struktura jeho těla mu vynesla zmíněný nelichotivý titul nejošklivějšího zvířete světa. Jak již ale bylo zmíněno, je to silně nespravedlivé. Hlasování totiž proběhlo na základě fotky, která byla pořízena na souši. A v tom je kámen úrazu. Mimo velké hloubky, a tedy bez působení velkého tlaku a nízkých teplot, se struktura jeho těla zcela zhroutí a stane se z něj prakticky beztvará hromádka rosolu s náznakem obličejové části. Ve svém přirozeném prostředí ale tlustohlavec takto vůbec nevypadá.
Tlustohlavci tasmánští vytažení na pevninu.
Hluboko v moři trochu připomínají tlustohlavci pulce. Znamená to, že mají širokou hlavu a z ní vycházející tělo, které se směrem k ocasu zužuje. Při vytažení na hladinu se navíc změní i jejich barva. Z šedé na jakousi obtížně definovatelnou růžovou. Pokud bychom to vzali z opačné strany, my bychom také nevypadali bůhví jak hezky, kdyby nás někdo naopak slisoval. Tlustohlavci tasmánskému je ale naštěstí jedno, co si o jeho vzhledu myslíme. V letošním roce mu navíc v tuto „urážku“ kompenzoval titul novozélandské ryby roku. Organizátoři ankety uvedli, že jsou za vítězství tlustohlavce rádi, neboť byl „dlouhou dobu šikanován“ a nyní si zaslouží také trochu obdivu.
A takhle vypadá tlustohlavec ve svém přirozeném prostředí. Ošklivého na něm není vůbec nic.
Co o tlustohlavci nevíme
Mnohem podstatnější ale je, že o tlustohlavci toho víme stále velmi málo. Domníváme se, že se dožívá až 130 let, nevíme ale, kolik tlustohlavců na světě vlastně žije či jak se rozmnožují. Netušíme také, jak je ovlivňují změny, které bohužel pronikají i do jejich hlubokomořského ekosystému. Příliš toho nevíme ani o jejich predátorech a pouze se domníváme, že jich příliš nemají.
Ačkoliv máme tohoto tvora spojeného s Austrálií a jeho okolím, ve skutečnosti si nejsme jistí, jestli žije i někde jinde. Mořské dno je zatím z velké části nezmapováno a jak se často uvádí, máme mnohem lepší mapy Marsu než právě našeho vlastního mořského dna. Je ale velmi pravděpodobné, že růst globální průměrné teploty nebo rozšiřování hlubokomořského lovu ryb tlustohlavce ohrožují a mohly by značně zredukovat jejich stavy (o kterých však nevíme, jaké vlastně jsou). Doufejme tedy, že tlustohlavec z tváře světa nezmizí.
