Článek
Toužit po dítěti není snadné
Nejvíce o tom ví jistá žena z New Yorku, která nemůže mít děti. Pro mnoho žen je představa nemít děti až děsivá. Probouzíte se často ze snů, že zítra bude všechno jinak. Věříte na zázrak, že jednou, dříve či později, to přijde. Svoje vlastní dítě si ve vašich představách vyobrazíte natolik, že jim začnete i naplno věřit. Ano, zní to bláznivě, ale touha po dítěti může být až neukojitelná.
Svírání v žaludku a zlost, která panuje nad všemi matkami, které mohou mít děti samy od přírody, se nedá prostě zastavit. Jste jako v rozjetém rychlíku, který se nedá ani na okamžik zastavit. V dnešní době je přitom neplodnost stále větším problémem. Neschopnost mít děti je často doslova traumatizující. Může se to navíc týkat nejen žen, ale i mužů.
Kojení jako symbol mateřství
Ne všem se pochopitelně dostane do života láska a štěstí. Domov a pevná náruč nebudou nikdy silnější než od biologických rodičů. Prvním poutačem silného propojení je pak kojení. Kontakt mezi matkou a dítětem potom jen zesiluje až po čase nabývá gigantických rozměrů a přetrvá až do smrti. Podobný pocit zažila i tato žena. I když nebylo její první dítě živé ani reálné, přesto si k němu dokázala vytvořit citové pouto. A dokonce svoji první panenku kojila na ulici. Měla pocit, že se o ní přeci musí postarat.
Čas ubíhal a zanedlouho si tato mladá dáma pořídila další panenky. Utratila za ně v přepočtu celkem 35 000 korun. Byly to v jejích představách ty nejkrásnější děti, pro které vařila i umělé mléko. Nad často nevraživými pohledy se jen u kojení usmívala. Přikládala si Adama, jednoho ze svých „synů“, i třikrát denně. Možná vás napadá otázka, kolik ještě dalších takových dětí měla. Bylo jich celkem sedm, její rodina se po čase rozrostla. Její děti ale měly vše: vlastní oblečení, mléko, a dokonce i teplou postel. Měly zkrátka vše, to, co by si jiné děti přály mít i ve skutečnosti, ale z mnoha důvodů nemohou.
Z lásky k panenkám se stala časem posedlost. Sedmadvacetiletá Kelly se tak stala sedminásobnou matkou. Zůstávala doma, a to i přesto, že svoji práci neměla. Živil ji obsah o panenkách na Tik-toku, díky kterému si mohla rozšířit i další panenkovskou kolekci. A jak byste se cítili vy v její situaci, kdybyste si domů přinesli takovou panenku?