Článek
Ctihodná sestra Isabella Tomasi
V roce 1645 se ve městě Agrigento na Sicílii narodila do šlechtické rodiny jistá Isabella Tomasi. Celá rodina byla velmi silně nábožensky založená a většina dětí byla předurčena k životu církvi. Bratr Isabelly Tomasi se stal dokonce kardinálem. Ona sama zamířila do Benediktinského kláštera Palma di Montechiaro, který nechal zřídit její otec.
Isabella Tomasi vstoupila do kláštera ve svých 15 letech, v roce 1660. Jako jeptiška žila naprosto příkladně, a i církevními autoritami byla popisována jako prakticky svatá. Svůj čas dělila mezi meditaci, modlitby a práci, přičemž se nevyhýbala ani činnostem, které byly jinak velice neoblíbené.
K zásadní události došlo v roce 1672. Jeptiška začala tvrdit, že se jí zjevila samotná Panna Maria, která jí měla říct, že celý svůj život stráví daleko od běžného světa. Od té chvíle se začal zdravotní stav řeholnice výrazně zhoršovat. Pokud šlo o fyzické nemoci, Isabella za ně byla vlastně ráda, neboť je považovala za formu pokání. Současně se však u ní začaly objevovat i další problémy psychického rázu. Konkrétně šlo o záchvaty zuřivosti, při nichž hlasitě křičela, že ji chce ďábel získat na svou stranu a všichni by se jí měli proto vyhýbat.
Dopis od ďábla
V roce 1676 se jednoho rána probudila umazaná od inkoustu. U sebe měla také dopis psaný jakýmsi záhadným písmem, které neuměl nikdo přečíst. Isabella sama tvrdila, že jde o ďáblův vzkaz. Dopis však nebylo možné nijak rozluštit a byl proto v klášteře archivován. Isabella Tomasi potom zemřela v roce 1699 a v roce 1701 církev zahájila proces její kanonizace. V roce 1787 ji papež Pius VI. prohlásil za ctihodnou.
Tajemný dopis bal potom dlouhá léta prezentován jako jedna z největších světových záhad, navíc s nádechem tajemna a mystiky. V moderní době se o něj začali zajímat také nejrůznější záhadologové a příznivci tajemna. V roce 2017 se do luštění dopisu pustili vědci ze Sicilského muzea, kteří si vzali na pomoc speciální software, který následně potvrdil jednu z teorií o tom, že si Isabella Tomasi sama vytvořila abecedu, do níž obsah dopisu zašifrovala. Jedná se vlastně o směs latinky v její starověké verzi se znaky arabskými a řeckými. Díky počítačovému programu pak bylo možné identifikovat nejprve samohlásky a poté i další písmeno.
Jeptiška byla zjevně linguisticky velmi zdatná, mluvila řadou jazyků a byla schopná vytvořit si velmi komplexní a složitou šifru. My už však díky práci italských vědců známe podstatnou část tohoto dopisu. Výroky, které jsou v něm uvedeny skutečně zní jako kdyby je diktoval někdo v ďábelských službách. Svatá Trojice je podle dopisu pro svět zbytečnou přítěží.Další věta zní „systém pro nikoho nepracuje“ a v textu se objevuje i jméno řeky Styx, která představovala v řecké a římské mytologii hranici mezi světy živých a mrtvých. Po dešifrování dopisu se o své závěry podělily i psychologové. Ti vynesli poměrně jednoznačný názor spočívající v tom, že obsah dopisu odpovídá poruchám jako je schizofrenie, nebo bipolární porucha.
Rozluštění dopisu tak světu vzalo další velkou záhadu a z ďábelského posednutí se vyklubala duševní nemoc. Zajímavé na celém případu ale není jen úspěšné využití počítačové vědy k dešifrování dosud nepochopitelných textů. Za pozornost stojí i spojení mezi fanatickou vírou a rozvojem psychické poruchy nebo minimálně formou jejího vnějšího projevu.
Zdroje informací: https://www.livescience.com/60442-possessed-nun-letter-deciphered.html
