Článek
Šimpanz Dingo
Dingo patřil k šimpanzím seniorům. Narodil se ještě ve volné přírodě, někdy na začátku 70. let. Po odchycení vystupoval v cirkusu,odkud v 80. letech přešel do mnohem přívětivějšího prostředí zoologické zahrady ve Dvoře Králové. Tam potom prožil zbytek života, během nějž se mimochodem stal i otcem čtyř mláďat.
Podle ošetřovatelů byl Dingo až extrémně klidným šimpanzem a pro celou tlupu představoval jakýsi vzor a řešitele problémů. Ačkoliv mu již bylo přes 50 let, netrpěl kromě zhoršujícího se zraku žádnými zdravotními problémy. Když přišli chovatelé na Nový rok ráno do práce, tlupa byla zjevně rozrušena a chovala se neobvykle. Sám Dingo potom zcela odmítal potravu.
Zooložka proto během dne rozhodla o jeho oddělení od skupiny a podrobném vyšetření. To se však ukázalo být poměrně problematické, neboť celá skupina Dinga bránila a odmítala se od něj oddělit. Nakonec se to povedlo, a když se ani v izolaci Dingův stav nelepšil, začala se připravovat anestézie a zmíněné vyšetření. Toho už se ale Dingo nedožil a uhynul v noci ze čtvrtka na pátek.
Mohly za to ohňostroje?
Následná pitva ukázala na vážná vnitřní zranění, ke kterým většinou dochází při pádech nebo potyčkách. Ve spojení s rozrušeností skupiny na Nový rok ráno se přímo nabízí vysvětlení, že se silvestrovská noc plná ohňostrojů, jejichž výbuchy bylo samozřejmě slyšet i v Safari parku, rozrušila skupinu natolik, že v ní došlo ke rvačce. Případně si mohl Dingo ublížit sám v důsledku leknutí. Safari park navíc hlásil ještě jednu oběť silvestrovské noci, kterou byl i jeden z plameňáků. I jeho tělo našli ošetřovatelé na Nový rok ráno, a i u něj pitva ukázala na úraz.
Stojí to za to?
Silvestrovská noc byla podobných zvířecích příběhů plná. Domácí zvířata i ta, která žijí ve volné přírodě, se stejně jako každý rok musela vyrovnávat se stresem, který u nich vyvolávaly hlasité výbuchy ohňostrojů i jejich světelné záblesky. Jen těžko někdo spočítá, kolik zvířat se zranilo nebo dokonce uhynulo. Víme například to, že ve vesnici Velké Chvojno musel být utracen kůň, který se v panice zranil a nebyl schopen vstát.
Nabízí se otázka, do jaké míry je zábava v podobě ohňostrojů vůbec ospravedlnitelná. Pro nás jde možná o krátkodobé rozptýlení, je ale více než zřejmé, že dopady, které mají ohňostroje na ostatní živé tvory, mohou být drtivé. Skutečně se nejsme schopni obejít bez vybuchujících světýlek, když víme, že kvůli nim zvířata umírají? Jak chceme řešit mnohem komplexnější problémy našeho životního prostředí, když ani takto triviální rovnici nevyřešíme správně?
Blýská se na lepší časy?
Není samozřejmě pravda, že by ve společnosti nedocházelo k posunu vnímání zábavní pyrotechniky. Stále více lidí si její negativní dopady uvědomuje. Příští rok by již navíc měla platit novela zákona o pyrotechnice, která zavede zpřísnění pravidel pro používání pyrotechniky již od kategorie F2. V první řadě bude zakázáno odpalovat ji v blízkosti nemocnic nebo právě zoologických zahrad.
Možná ještě důležitější změnou je ale to, že pyrotechniku typu F3 a částečně typu F2 budou moci nakupovat pouze lidé s licencí a s odbornou způsobilostí. Měl by tak definitivně nastat konec divokému nakupování pyrotechniky na tržištích, ale i v běžných obchodech. S touto změnou lze tedy pouze souhlasit. Možná, že kdyby tato pravidla platila již letos, Dingo mohl stále žít.
