Článek
Experiment, který přepsal biologii
Vědcům z japonského ústavu RIKEN se podařil husarský kousek, který vypadá jako by ho okopírovali z Hvězdných válek. V jejich příběhu totiž hrála významnou roli tzv. klonová armáda. Vědci se vlastně pokusili o něco podobného. Vzali totiž genetickou informaci samice jedné laboratorní myši a vytvořili z ní neuvěřitelných 58 generací po sobě jdoucích klonů.Celkem přitom vyprodukovali téměř 1 200 geneticky totožných hlodavců. Experiment trval plných 20 let.
To je samo o sobě velmi zajímavé a přelomové, protože většina podobných pokusů do té doby selhávala hned po několika generacích. Zvířata se rodila s genetickými vadami, abnormálně zrychleně stárla nebo předčasně umírala. Vědci předpokládali, že při každém dalším klonování dochází ke hromadění poškození v DNA a postupném znehodnocování genomu.
Je to trochu podobné tomu, když někdo řetězově kopíruje magnetofonovou pásku nebo na kopírce dělá neustále další a další kopie textu, každou další z té předchozí. Nepřesnosti, rozmazání apod. budou přibývat a pokud projdete dostatečně vysokým počtem opakování, podoba originálu se prakticky vytratí.
V rámci experimentu vzniklo za 20 let celkem 58 generací klonů.
Co pro nás výsledky experimentu znamenají?
Japonský tým však přišel s přelomovou metodou a způsobem, jak se tomuto problému vyhnout. Nemá cenu zacházet do podrobností, podstatné je, že DNA byla v nově vznikajících vajíčkách výrazně efektivněji „resetována“ do svého původního stavu.
Jenže i přesto došlo k tomu, že zhruba okolo 27. generace začaly další klony vykazovat stále více a více problémů. Abychom si to upřesnili, na začátku byla úspěšnost klonování asi 7 procent, následně se dokonce zvyšovala až na 15,5 procenta a poté začala rychle klesat až na 0,6 procenta.
To je samo o sobě zajímavé. Proč se úspěšnost nejprve zvyšovala? Je to pravděpodobně proto, že buňky se skrytými vadami v pokusu neuspěly. Do dalších generací se tak „proklonovaly“ výhradně ty nejodolnější a biologicky nejvhodnější buněčné linie.
Jak již ale bylo zmíněno, potom nastal prudký „sešup“. Z toho plyne dost podstatný závěr. Zdá se, že klonování má svoji bariéru a nelze jej provozovat donekonečna. Na druhou stranu je ale pro projekty záchrany druhů tento experiment dobrou zprávou. Ukázalo se totiž, že poměrně hodně původních generací klonů je plně zdravá, reprodukce schopná a schopná přirozeně předat genetickou informaci dalším generacím.
Takže to vlastně dopadlo podobně jako ve zmíněných Hvězdných válkách. Armáda klonů, byť myších, nakonec opravdu vznikla.
