Článek
Nebe nad Tibetem
Když se podíváte na mapu světa prostřednictvím některé z aplikací, která umožňuje zobrazit si aktuální letecký provoz, zjistíte, že na Zemi existují místa, kde letadla prostě nelétají. Jedním z takových „slepých“ míst na mapě je Tibet. Vzhledem k tomu, že Tibetská náhorní plošina obklopená samotnou Himálají je tak výrazným geografickým prvkem, je zřejmé, že důvody s ní budou souviset. Je to pravda. Jak přesně ale dopravním letadlům, které běžně létají ve výškách 10 – 12 tisíc metrů, vlastně vadí? Koneckonců, i přes Mount Everest přeletí dopravní letadlo jako nic.
Proč se nad Tibetem nelétá?
Kromě menších letadel, která míří přímo do Lhasy, je tedy nebe nad Tibetem jako vymetené. Důvodů, proč letecké společnosti přes Tibet svá letadla nikdy neposílají, je několik. Aerolinky musí při plánování tras zohledňovat celou řadu parametrů. Jde o počasí, spotřebu paliva, geopolitiku a v neposlední řadě I o bezpečnost.
Přelet Alp je proti Himálaji legrace.
Pod pojmem bezpečnost se skrývá široká škála věcí, které je třeba posoudit. Může to být o prudkých a nepředvídatelných změnách počasí. To je nad Himálají problém. Pohoří těchto proporcí vytváří silné vzdušné víry a turbulence, což pro letadla logicky není příliš příjemné.
Co je ale ještě důležitější, aerolinky musí předpokládat, že se něco pokazí. V případě poklesu tlaku v kabině je třeba, aby piloti okamžitě klesli do výšky 3000 metrů, aby bylo možné dýchat bez masky. A to je samozřejmě ve chvíli, kdy se nacházejí nad Himálají, nemožné. Při přeletu Himálaje prostě není k dispozici úniková cesta. A to je risk, který nejsou letecké společnosti ochotné podstoupit. Respektive, předpisy dokonce plán únikové trasy vyžadují.
Součástí problému, který je v zásadě druhou stranou téže mince, je ale třeba jej posuzovat samostatně, je nedostatek či spíše absence odklonových letišť.
Která další místa jsou tabu?
Existují i jiné regiony, kterým se letecké společnosti vyhýbají, resp. používají při jejich přeletu zavedené koridory. Příkladem je Sibiř a hlavně oceány. Trasy přes oceány jsou voleny tak, aby na nich odklonová letiště existovala. Záleží ale vždy na konkrétním letadle. Např. dvoumotorový Airbus A350 může při vysazení jednoho z motorů letět na ten zbývající přes šest hodin. To znamená, že prakticky může létat mezi kterýmikoliv dvěma místy na světě, kromě přímého přeletu jižního pólu. Letectví ale vždy dbá na minimalizaci rizik a proto jsou zkrátka regiony jako je Tibet, přes který se prostě nelétá.
