Článek
Pizza značky Toyota
Japonská automobilka Toyota je známá jako jeden z největších propagátorů vodíku coby moderního a ekologického paliva. V Toyotě si ale uvědomují, že proměnit dnešní ekonomiku na tu vodíkovou je běh na dlouhou trať. A my jsme stále na začátku.
Pro většinu lidí je vodíkové palivo (i v podobě vodíkových palivových článků) věcí naprosto cizí a jen těžko představitelnou. V tomto ohledu má vodík značnou nevýhodu v souboji například s lithiovými bateriemi. Ty lidé dobře znají, a proto jim nepřijde tak divné, že jim jedna bude pohánět auto. U vodíku je to ale jiné.
Aby dostali vodík do širšího povědomí lidí, postavili si v Toyotě také kamenné pece využívající vodík, a připravují v nich skvělou pizzu nebo croissanty. Kromě toho, že vodík hoří při vysoké teplotě, vzniká přitom také vodní pára, díky níž jsou připravované pokrmy krásně šťavnaté, a přitom na povrchu křupavé. Zatímco na obyčejném grilu zelenina vysychá, na vodíkovém si udrží svoji šťavnatou strukturu.
Na všech výstavách, kam se Toyota se svou vodíkovou pecí vydala, sklidila velký úspěch. Do doby, než budeme mít všichni vodíkovou pec v kuchyni, je však ještě daleko. Jednou z velkých výzev přechodu na vodíkovou ekonomiku zůstává například způsob jeho distribuce. Také platí, že zatím neexistují žádné schválené postupy pro certifikaci podobných výrobků nebo jiné technické a bezpečnostní normy.
Vodík na Měsíci
Do povědomí lidí ale vodík nepochybně dostane vozítko Lunar Cruiser, které umožní astronautům snadný pohyb po měsíčním povrchu. V současné době jej vyvíjejí organizace NASA a JAXA, čili Japonská agentura pro výzkum vesmíru. Toto šestikolové vozidlo o hmotnosti deset tun pro dva členy posádky a dva cestující je však vyvíjeno i ve spolupráci se dvěma automobilkami. Jen málokoho asi překvapí, že jednou z nich je právě Toyota (tou druhou potom Mitsubishi). Na povrch Měsíce by se mělo toto vodíkové vozidlo dostat v roce 2032 a významně tak posílit dlouhodobý program Artemis.
Model vodíkového měsíčního vozidla Lunar Cruiser
Vozidlo bude schopné ujet za jeden den až dvacet kilometrů a celkově se počítá s tím, že se jeho „tachometr“ zastaví po deseti letech na hodnotě 100 000 km. Jeho elektrický pohon bude obsahovat jak vodíkové palivové články, tak speciální generátor vodíku na solární pohon. Tato kombinace je velmi důležitá, neboť na Měsíci se den a noc střídají po 14 pozemských dnech.
Pec na pizzu a lunární vozidlo jsou dvě zdánlivě nesouvisející věci. Opak je ale pravdou. V obou případech jde o průkopnické technologie, které možná vydláždí cestu pro zmiňovanou vodíkovou ekonomiku. Doba, kdy budeme považovat vodíkový článek v mobilním telefonu za něco tak samozřejmého jako školní výlet na Měsíc, je možná blížeji než si myslíme.
Zdroje informací: https://hydrogentoday.info/en/hydrogen-powered-pizza-oven-toyota/
