Článek
Střelný prach na Měsíci
Když se astronauté projektu Apollo vraceli z měsíčního povrchu do kosmické lodi, všichni do jednoho popisovali, že v lodi byl najednou cítit zvláštní zápach připomínající spálený střelný prach. Dodnes není tak úplně jasné, z čeho pocházel. Samotné měsíční horniny nebo prach neobsahují žádné složky, které by svojí vůní mohly připomínat střelný prach. Pravděpodobně došlo k reakci prachu s kyslíkem či vzdušnou vlhkostí, případně se z prachových zrnek uvolňovaly nabité částice pocházející ze slunečního větru.
Astronauté, kteří se vrací do interiéru mezinárodní vesmírné stanice po výstupu do volného kosmu zase říkají, že je vzduch nějaký čas cítit jako když na zemi vyjdeme ven po bouřce. V tomto případě je vysvětlení poměrně jasné. Na skafandrech se totiž astronautům může zachytit atomární kyslík, který po návratu reaguje s kyslíkem molekulárním za vzniku ozónu. U toho to ale nekončí a přidávají se tóny spáleného steaku, malin, rumu a zmíněného střelného prachu. Tím ale čichací průzkum vesmíru teprve začíná.
Po návratu z měsíčního povrchu popisovali astronauté zvláštní zápach připomínající spálený střelný prach.
K Jupiteru raději nečichejte
Při znalosti složení největší planety naší Sluneční soustavy je možné pokusit se odhadnout, co bychom cítili, kdybychom se na něm teoreticky ocitli. Nic příjemného by to nebylo. Záleželo by přitom na tom, ve které vrstvě atmosféry byste se nacházeli. Rozhodně byste zaregistrovali pronikavý pach amoniaku, o něco hlouběji by se k němu přidala i síra, a to už by asi vydržel jen málokdo. Ještě hlouběji už by potom šlo o ďábelskou směs amoniaku, síry, česneku a ropy.
O moc lepší to nebude ani na Titanu, tedy na největším měsíci planety Saturn. Když se vědci pokusili pach atmosféry zrekonstruovat, vyšla jim jakási kombinace benzínu, zkažených ryb a mandlí. Mars by měl mít zase pach, který si můžeme představit jako pach rzi a prachu. Díky moderním přístrojům si však můžeme „přičichnout“ i k mnohem vzdálenějším oblastem vesmíru, než je naše Sluneční soustava.
Parfumerie ve středu Mléčné dráhy
Dnešní teleskopy včetně vesmírného teleskopu Jamese Webba jsou osazeny přístroji schopnými identifikovat konkrétní molekuly třeba ve středu Mléčné dráhy. Jednou z těch, které tam výzkumníci našli, je i tzv. ethylformiát. Ten voní asi jako alkohol. Mohli byste tak získat dojem, že to v centru naší Galaxie voní docela příjemně jako někde v baru. Směs látek je ale mnohem bohatší a tomu by odpovídala i její hypotetická vůně.
V rámci tréninku astronautů byla NASA schopna vytvořit směs simulující aroma, které měli astronauté možnost nasávat po návratu z měsíčního povrchu. Toto aroma se následně začalo i prodávat jako originální parfém pod názvem Eau de Luna. Tento parfém si můžete zakoupit i vy a přivonět si tak k aromatu, který v jeho originální podobě zatím ucítilo jen dvanáct mužů.
Zdroje informací: https://www.sciencefocus.com/space/what-does-lunar-dust-smell-like
