Článek
Seznámení se zmijí paví
Had, o kterém je řeč patří do stejné rodiny jako nám dobře známá zmije obecná. Z pohledu nebezpečnosti se ale jedná o něco úplně jiného. Zmije paví s latinským jménem Echis carinatus je doma především v Indii a dalších oblastech střední Asie. Vyskytuje se ale i na Blízkém východě. Jedná se o 60 až 80 cm dlouhého hada, který je na první pohled relativně nenápadný a dokáže se navíc skvěle maskovat. Není to úplně chameleon, ale přesto postupně přebírá barvy, které se vyskytují v regionu, kde žije. Pokud se tedy zabydlí někde, kde je písek načervenalý, i samotná zmije paví postupně „chytne“ načervenalý odstín. Jinde je zase zbarvená dožluta či dozelena.
Zmije paví je typicky noční had, který vyráží na lov po setmění. Typickou kořistí tohoto hada jsou žáby, ještěrky nebo třeba štíři. Nepohrdne samozřejmě ani drobnými savci nebo stonožkou. Člověka samozřejmě jako kořist nechápe, to ale neznamená, že se neumí bránit ve chvíli, kdy pro něj člověk začne představovat nebezpečí. A brání se tak vehementně, že ji pravděpodobně patří prvenství v žebříčku hadů, kteří na světě usmrtí každoročně nejvíce lidí.

Zmije paví obývá rozsáhlé oblasti Asie a Blízkého východu.
Zmije paví jako nebezpečný zabiják
Prvním předpokladem k tomu, aby se mohla zmije paví stát tak obávaným zabijákem je logicky účinný jed. Ten obsahuje toxiny, které míří na všechny důležité součásti lidského těla. Směs toxinů, kterou vám zmije paví vstříkne do těla, okamžitě zasáhne nervovou soustavu, srdce, krev, i buněčnou soustavu. Smrtelná dávka se podle konkrétního poddruhu pohybuje mezi 0,1 až 1,9 mg na kilogram hmotnosti. Had přitom může mít v těle až 72 mg jedu.
Ačkoliv patří jed zmije paví k nejtoxičtějším právě mezi zmijemi, někteří jiní hadi mají jed ještě výrazně silnější. Síla jedu, ale není to jediné, co rozhoduje o tom, kolik lidí mu padne ročně za oběť. Zmije paví žije v oblastech, kde se s lidmi potkává velmi často. Současně jsou to regiony, kde panují takové podmínky, že lidé nemusí nosit žádné pevnější šaty nebo dokonce boty.
Ve chvíli, kdy bosý člověk, nebo někdo, kdo jde jen v sandálech na zmiji paví omylem šlápne, nic jej nechrání před kousnutím. Tento had se může navíc pyšnit opravdu bleskurychlou reakcí na kterou nemá člověk šanci reagovat. Podstatné je také to, že zmije paví nikdy nepřistupuje k tzv. varovnému uštknutí. Někteří hadi totiž občas při kousnutí nevypustí do těla oběti plnou dávku jedu, ale jen její malou část. Zmije paví se něčím takovým nezdržuje. V oblastech jejího výskytu je navíc zdravotní péče na nízké úrovni a většina uštknutých vůbec nemá šanci dostat se do nemocnice.
Ačkoliv není snadné přesně určit počet lidí, které tento konkrétní had ročně zabije, určité odhady existují. Podle světové zdravotnické organizace zemře ročně na následky hadího kousnutí 63 000 až 130 000 lidí. Asi nejhorší situace panuje v Indii. Čtyři tamní nejjedovatější hadi, mezi které patří i zmije paví a kterým se přezdívá Big Four, mají na svědomí 46 000 až 60 000 lidí ročně. Zmije paví se na tomto čísle pravděpodobně podílí asi 4000 až 5000 smrtelnými uštknutími ročně.
Zmije paví samozřejmě nemůže za to, že se lidský svět tolik prolíná s tím jejím. Z toho bohužel vznikají tragédie, tak už to ale v přírodě chodí. Obecně je zmije paví další ukázkou toho, jak rozmanitá dokáže zvířecí říše být. Ve volné přírodě ji snad nepotkáte. V našich zoologických zahradách, například v Safari parku Dvůr Králové, si ji však prohlédnout můžete. Stojí to za to.
Zdroje informací:






