Článek
Tak je to tady, jedeme na hory! Předem naplánované balení se mění v chaos, kdy se obsah kufru mění jako horské počasí. Chlap v autě hraje tetris, abychom nevypadali, jako když se stěhujeme. Takže zatímco se snažíme dostat vše ven a k autu, naše hlavní lovkyně hlodavců má plán opustit svoji venkovní rezidenci, dostat do domu a obsadit postel.
Zamčeno, Kinedryl spolknutý a můžeme vyrazit.
Jedeme. Z rádia se ozývá reklama na skiareál, kam zrovna míříme. Mmm, vyhřívaná sedačkovka. A pak něco o stopkách na sjezdovce. To bude ono.
Tak jsme tady, vypadá to tady pěkně. Počasí celkem v pohodě, lidí taky není tolik, když není azuro a jarní prázdniny.
Abychom se tedy dostali přímo k věci. Vzpomínáte na tu reklamu v rádiu? Tak přichází její čas.
Nasedáme na lanovku plni očekávání nějakého zahřátí ze strany sedačkové lanovky a ono nic. Nehřeje. To bude dlouhá doba než dojedeme nahoru, ale pohled na pohádkově zasněžené stromy to celkem kompenzuje. Uvidíme jestli to bude fungovat znovu.
OK, jdeme zkusit svah. Při pohledu dolů je mi najednou nějak horko.. Přiznejme si, nejsem kdovíjaký lyžař, ale Anděl s Vyhlídkou taky nejsem.
Super, něco jsem sjela. Vidím snow park. Svah je mírnější, úleva větší. Tak tady budou ty stopky. Vidím lyžaře, kroutí tam hlavou. Stopky zřejmě nefungují a on zajel pocitově osobáček. A opravdu, nefungovaly.
Takže placená reklama v rádiu byla celkem k ničemu. Říkám si, zda by místo reklamy, která slibuje něco, co nefunguje, nebylo lepší zaplatit servis alespoň na jednu z těch věcí, protože rada, že se mají pasažéři víc tulit asi úplně nefunguje. :)
PS: Moje radost, že jsem nedojela jako Samková se zlomenými kotníky, přebila vše ostatní.
Co reklama naposledy slíbila vám a kde nic, tu nic?